Známky deprese má každý osmý pilot, ukázala studie. O svých problémech se ale bojí mluvit

Známky deprese má přibližně jeden z deseti pilotů. Téma psychických problémů je ale zahaleno rouškou tajemství. Piloti se tak o nich kvůli své kariéře bojí mluvit. Vyplývá to z nové studie vědců Harvardovy univerzity, informuje německý veřejnoprávní rozhlas Deutsche Welle.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

dopravní letadlo Českých aerolinií-ilustrační-foto | Foto: Filip Jandourek

Tým kolem profesora Josepha Allena se - pod příslibem anonymity - zeptal téměř 3500 pilotů na jejich práci. Na sérii otázek ohledně svého psychologického stavu odpověděla pouze polovina dotázaných.

Z výsledků vyplývá, že 12,6 procenta účastníků vykazovala známky deprese. U ostatních profesí je to přitom mezi 4 až 7 procenty. Piloti jsou tak více ohroženou skupinou. Čtyři procenta z nich během posledních dvou týdnů dokonce pomýšlela na sebevraždu, píše německý veřejnoprávní rozhlas Deutsche Welle.

Piloti se ale o svých psychických problémech bojí kvůli své složitě vybudované kariéře mluvit, uvádějí vědci ve své studii. Podle Allena je tak toto téma „zahaleno rouškou tajemství“. Pokud navíc svůj stav tají, nemohou jim lékaři jakkoli pomoci.

O psychických problémech pilotů se začalo mluvit loni v březnu po havárii airbusu společnosti Germanwings, při které zahynulo celkem 150 lidí. Druhý pilot Andreas Lubitz se po cestě z Barcelony do Düsseldorfu zamkl v kabině a letadlo úmyslně navedl ve francouzských Alpách k zemi. Později se ukázalo, že trpěl vážnými depresemi a do letadla neměl vůbec nastoupit.

Stres a neslučitelnost práce s rodinou

Výsledky studie překvapily Markuse Wahla, pilota a mluvčího německé odborové organizace. Wahl nechtěl konkrétní čísla komentovat, vysvětlil ale, proč mohou být piloti ve srovnání s ostatními profesemi náchylnější k depresím. „Piloti mohou být více ohroženi, protože jejich práce je hodně riziková. Jejich rozhodnutí mohou ohrozit lidské životy,“ řekl Wahl pro Deutsche Welle.

Tak na piloty navíc podle něj stoupá. „Musejí dělat stále více a více rozhodnutí. Práce je tak více stresující a stres může vést k psychologickým problémům,“ upozornil Wahl.

Pilot Andreas Lubitz na archivní fotografii ze srpna 2013 z půlmaratonu v Hamburku | Foto: Reuters

Klíčovým stresovým faktorem je podle něj dlouhé odloučení od rodiny. „Piloti někdy stráví 20 až 22 dní po hotelech. To je velká zátěž pro jejich přátele, rodinu i partnery. Všechny tyto vztahy jsou velmi důležité pro zvládání stresu,“ podotkl Wahl, který pracuje jako pilot.

Piloti navíc mají méně času k odpočinku na letištích, než tomu bylo před několika desítkami let. Mezi přistáním a dalším odletem mají třeba i 35 až 60 minut. I malý problém tak může být za těchto okolností velmi stresující.

„Mívali jsme pozemní techniky, kteří se po přistání starali o drobné problémy. Dnes na mnoha místech už tito technici nepracují, takže pilot musí problémy řešit sám,“ popsal Markus Wahl.

Následně také musí zavolat do kanceláře společnosti, protože některé závady se nemusí opravit hned v místě přistání. „Musíte zavolat, všechno zdokumentovat a zapsat do technického deníku letadla. Existuje spousta právních předpisů a papírování třeba jen kvůli prasklé žárovce,“ upřesnil Wahl pro Deutsche Welle.

Uznání v týmu profesionálních pilotů

Stres se zvládá hned lépe, když víte, že svoji práci děláte dobře. A přesně tohle funguje mezi piloty. „Vnímají pocit úspěchu z dobře odvedené práce, když bezpečně dovedou letadlo z bodu A do bodu B. Zároveň touží po uznání v kruhu profesionálů,“ vysvětluje pilot Markus Wahl.

Bohužel takové uznání už dnes podle něj často nezazní. „Jen vzácně přijde někdo z vedení a řekne: ‚Chlapci, skvělá práce. Létáte vždy na čas a zákazníkům se to líbí.‘ Nic takového jsem už dlouho neslyšel,“ uzavírá Wahl.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme