Zpravodaj ČRo na povstalecké základně v Libyi: Média jsou tu vítána
Konflikt v Libyii se dostal do patové situace. Fronta se zastavila u ropného přístavu Brega, kde se střídavými úspěchy pohybují povstalci nebo jednotky věrné plukovníkovi Kaddáfímu. Prodemokratickým silám sice stále chybí zbraně a výcvik, ale na nedostatek odhodlání si stěžovat nemohou. Jednu z povstaleckých základen navštívil i náš zvláštní zpravodaj v Libyi Martin Dorazín.
Město al-Abiarra leží asi 60 kilometrů na západ od Benghází. Na jeho okraji nacházíme základnu, kde právě nakládají zbraně a munici na nákladní auta. Jsme ohlášení, takže nás u brány čeká velitel.
Náklaďáky za chvíli vyrazí dál na západ směrem k městu Adždábia, které ostřelují jednotky Muammara Kaddáfího z pouště. Pobřežní magistrálu totiž blokují u přístavu Brega boje, které už bychom mohli nazvat zákopovou válku, kdyby tu byly zákopy. Kaddáfího vojáci tuto oblast obešli velkou oklikou přes oázy a ropná pole, kolem vrtů, které se při té příležitosti snažili zničit - a v několika případech se jim to povedlo. Jak říká plukovník Almesmárí, Kaddáfího vojáci používají zákeřné metody:
Poslechtněte si reportáž zpravodaje Martina Dorazína z libyjské povstalecké základny
„Touhle helikoptérou přepravoval Kaddáfí zbraně. Sami vidíte, že je to původně létající ambulance pro nemocné a zraněné.“
Vojáci sami dodávají další příklady zneužívání civilních prostředků a objektů: „Kaddáfího jednotky na nás útočily z mešit. Ty by pro všechny měly být nedotknutelné, ale oni v nich skladují zbraně a používají je jako pevnosti. Jinde se v nich ukrývají civilisté a Kaddáfího tanky je nemilosrdně ostřelují. Ničí také benzínové stanice. Pár vládních vokáků jsme teď zajali a nebyli to Libyjci - pocházejí ze Sýrie nebo rovníkové Afriky.“
Plukovník Abdulhamíd Almismárí očekává těžké a dlouhé boje: „Režim ďábelského Kaddáfího se od první chvíle po převratu v roce 1969 na tuto revoluci připravoval. Kaddáfí očekával, že se lidé jednoho dne vzbouří. Proto nutil lidi k emigraci do Afriky nebo Evropy a ještě jim dával peníze. Ale kdo by tady pak zůstal?
„Libye je velká a bohatá země. Je dobře situovaná a má málo obyvatel. Kaddáfí ji chtěl úplně vyčistit od lidí. Ale proč? Bůh ví…
Pokud jde o budoucnost Kaddáfího a jeho rodiny, mají povstalci jasno: „Buď musí odejít z této země nebo umřít. Živého ho tady nechceme, protože tím zůstane nebezpečný pro všechny. Nesmírně se na nás obohatil a z našich peněz si vydržuje podplacené politiky v Africe, Evropě, kdekoli.
Nestává se často, aby vojáci nebo politici děkovali médiím. Pro žádnou ze stran to ostatně moc zdravé nebo žádoucí. Libyjská krize je v tomto směru trochu výjimkou:
„Bez médií by svět nerozuměl tomu, co se v Libyii děje. Jsme velmi vděční všem médiím, která sem přijela. Snadno se můžete přesvědčit o tom, jak Kaddáfí lže - například když tvrdí, že tady působí al-Kájda. Žádná tady není, vidíte jen chudé lidi, jak mluví o demokracii a svobodě.
Benghází: Happeningy na podporu povstalců a svobody
V Benghází neutuchají demonstrace na podporu osvobození země od diktatury. Jedním z jejích symbolů byla i Zelená kniha, ve které Muammar Kaddáfí vyložil svůj světový názor a položil základy arabského pouštního socialismu.
Povstalci někde objevili obrovské zásoby Zelených knih, které přivezli doprostřed města, vyklopili je na několika místech a začali zapalovat nebo do nich najíždět auty, trhat je na kusy – zkrátka vybíjet si čtyřicetiletou zlost.
Probíhala zde také ryze ženská demonstrace. Ženy a dívky nesly protiturecká hesla a hesla vyzývající NATO, aby zasáhlo v Tripolisu na obranu Libyjců. Zněly výzvy k soudu s Kaddáfím i k jeho odchodu z Libye.
Bez ohledu na vývoj vojenského konfliktu získávají shromáždění v Benghází každým dnem stále více charakter happeningů.