Zpravodaj ČRo v Aténách: Násilí zaskočilo samotné Řeky
Situace v Řecku se po nedělních protestech vrací k normálu. Už zdaleka není tak vážná jako při debatě a hlasování v parlamentu, i když v ulicích Atén stále zůstávají po zuby ozbrojení policisté pro případ, že by se demonstranti vrátili a protesty se opět zvrhly. Jak si na místě všiml zpravodaj ČRo, násilí zaskočilo samotné Řeky.
Protestům padly za oběť desítky budov a mezi nimi i historické památky. Na vině je ale jen hrstka radikálů. Většina lidí chce v klidu vyjádřit svůj odpor k dalším škrtům, kterých mají po několika letech krize už plné zuby.
Řekové se navíc obávají, že by se násilnosti mohly opakovat podobně jako v roce 2008, kdy vlna násilí zachvátila zemi na několik týdnů.
Situaci v Řecku po nedělních protestech popisuje zvláštní zpravodaj ČRo Ondřej Bouda
Dnes má Řecko v aukci nabídnout pokladniční poukázky se splatností tři měsíce v objemu jedné miliardy eur. Mezi investory je o něj zájem.
Když před týdnem země vydala velmi podobnou emisi pokladničních poukázek, poptávka dvojnásobně převýšila nabídku. Navíc úrok z těchto emisí postupně klesá. Stejně tak klesají úroky z italských půjček a naopak stoupají ty německé, jak se investoři postupně přestávají bát.
Ttyto krátkodobé půjčky ale slouží jen k hrnutí dluhu před sebou a na dlouhodobé dluhopisy si Řecko ještě netroufne. Stejně jako třeba Portugalsko, kterému také úroky vzrostly na neúnosnou míru.
Stále častěji zaznívají hlasy, že Řecku i Portugalsku by zřejmě prospělo, kdyby vyhlásily státní bankrot a Evropská unie jim pak finančně pomohla znovu se postavit na nohy.
Například nezávislá švýcarská banka UBS spočítala cenu jednotlivých scénářů a společná záchrana Řecka vyšla pro všechny mnohonásobně levněji než neřízený bankrot a následné slepování zbytků.
Řecko otestuje důvěru trhů, vydá pokladniční poukázky
Číst článek
Nicméně Řecko teď bankrotem prochází, ale pomalým a kontrolovaným. Jde právě o odpisy dluhů. A soukromí investoři jsou na ně ochotní přistoupit, jelikož ví, že takto se jim alespoň část peněz vrátí, zatímco při totálním krachu přijdou o vše. Nehledě na chaos, který by vznikl, kdyby se třeba Řecko vrátilo oficiálně k drachmě a občané přitom dál využívali eura, která mají uložená nebo investovaná v zahraničí.
Většina Řeků nechce opustit eurozónu, vadí jim ale drakonický diktát, který přichází hlavně z Německa. Krize v zemi řádí už přibližně pět let a tvrdě dopadá na řadu lidí. Nezaměstnanost stoupla přes 20 procent a lidé, kteří třeba ještě před rokem žili naprosto obyčejné životy, teď živoří v bídě a jsou závislí na charitě. Což je pro hrdé Řeky krutá rána.
Obavy z volebního úspěchu extremistů
Velké obavy panují i v souvislosti s dubnovými předčasnými volbami, která vláda ohlásila teprve po víkendových násilnostech a koaliční krizi při hlasování. Brusel chtěl po všech stranách, aby se písemně zavázaly dodržet dohodu. Extrémní pravice to odmítla a teď to může využít ve volbách.
Naopak socialistický Pasok, který děla vše pro záchranu řecké ekonomiky, se pravděpodobně výrazně propadne. A pokud odpůrci škrtů získají většinu, tak jedním hlasováním mohou smazat veškerý dosažený pokrok. Jak moc jsou takové obavy opodstatněné, ukáže zčásti dnešní dražba.
Už zítra by eurozóna mohla rozhodnout o poskytnutí druhého záchranného balíku. Řecká vláda moc dobře ví, že nemá nic jisté. Velkou překážkou může být právě víkendový nesouhlas extrémní pravice. Jenže Řecko se bez těchto peněz neobejde a ke stejnému závěru by pravděpodobně došla jakákoliv vládní koalice i po volbách. Na další přesvědčování už ale dochází zbytku sedmadvacítky trpělivost.
