Zpravodaj ČRo: V Benghází se potkávají lidé ze všech koutů země
Probíhající libyjský konflikt ochromil celou zemi, mnoho lidí uvízlo tam, kde se nacházeli v době vypuknutí povstání. Další zase přijeli jen na návštěvu, ale zůstali, aby pomohli svým příbuzným a přátelům. Jiní přijeli pomáhat zcela cíleně.
Doktor Khari Ben Omran přijel 6. března do Benghází z několik set kilometrů vzdálené oázy. Předtím pracoval rok ve veřejné nemocnici v Tripolisu, ale nedostal zaplaceno, tak se přestěhoval do pouště, kde ropné společnosti platí lékaře docela slušně.
„Dostávám 2800 nebo 2900 eur měsíčně. Zahraničním lékařům, třeba mému alžírskému kolegovi, platí víc než dvakrát tolik, ale já si nestěžuji. Chci si našetřit, abych mohl dokončit studia v cizině,“ říká Omran, teď ale uvázl v Benghází.
„Mám tady kamaráda, potkali jsme se na zdejším náměstí Tahrír, jak tomu říkáme. Teď bydlím u něj a čekám, jak to dopadne. Doufám, že to nebude dlouho trvat. Celou rodinu mám totiž v Tripolisu.“
Do Kaddáfího bašty se ale nedá dostat, aniž by člověk neriskoval život. Po pobřežní magistrále se proti tankům jít nedá a oklikou přes Saharu by se vydal jen blázen. Ale hlavně: podmínky v Tripolisu jsou teď velmi svízelné.
„Tripolis uzavřeli vojáci se zbraněmi. Vjezd do každé ulice kontrolují nějací lidé v autech, často jsou to cizinci, kteří nemluví arabsky. Nikoho nepouštějí ven ani dovnitř. Lidé jsou tam zavření, bojí se žoldnéřů, kteří kolem sebe šíří strach. Vím, že začínají docházet potraviny, protože vláda nařídila převézt veškeré jídlo ze skladů do kasáren.“
Doktor Ben Omran se občas dovolá své rodině a známým v Tripolisu, o politice se ale nebaví.
„Není tam vůbec žádná svoboda. Lidé se bojí mluvit i do telefonu. Stalo se, že si pro ně okamžitě po telefonátu přišli policisté nebo vojáci a odvlekli je neznámo kam. Je to jako špatný sen. Tripolis a celá Libye v něm žily spoustu let.“
To potvrzuje také skupinka Libyjců, kteří pracovali v rafinérii ve městě Brega, kde se ale teď bojuje.
„Kaddáfí drží lidi v Tripolisu jako rukojmí. Nemohou vycházet z domu. Kdo se pokusí promluvit, toho zavře.“
„42 let vládne tímto způsobem. Podívejte se, jak za ty roky naše země zaostala, nic pořádného se nepostavilo,“ ukazuje Ašor Mansúrí na Benghází, které bývávalo krásným přímořským městem.
Mladík Usáma přijel do Benghází ze Stockholmu, kde žije. Jak říká, co začala revoluce, nemohl tam usnout a proto je teď tady.
„Od Kaddáfího můžete čekat cokoli, je to blázen, obklopil se africkými vojáky, dobře jim platí a oni zabíjejí civilisty. Přijel jsem poprvé po osmi letech. Překvapilo mě, jak se za tu dobu zhoršily školy a nemocnice. Zničil všechno.“
Tito lidé do východní Libye přijeli, aby pomohli bojovat proti diktátorovi. Jeho stoupenci naopak z města utekli.
