‚To jsem tu ještě nezažil.‘ Zpravodaj detailně o korupci v europarlamentu

Sledujeme začátek velkého korupčního skandálu ve vysokých politických patrech Evropské unie?
Vypadá to tak. To, co máme v posledních dnech za sebou, Evropským parlamentem otřáslo, a to, myslím, nepřeháním, protože se před námi odvíjí korupční skandál, řekl bych nevídaný, s mezinárodním pozadím, který patrně zasahuje až do vedení Evropského parlamentu. Zapletená je do něj jedna ze zemí Perského zálivu, což oficiálně potvrdila i belgická prokuratura, podle které představitelé této země systematicky vyhledávali a upláceli osoby s vlivem uvnitř parlamentu. Prokuratura sice neupřesnila, o jakou jde zemi, ale podle všeho je tou zemí Katar. Nabízí se tedy možná souvislost s mistrovstvím světa ve fotbale.

Prokuratura v Bruselu potvrdila teď o víkendu vazbu pro čtyři lidi. Víme, z čeho přesně jsou obvinění?
Prokuratura je podezřívá z toho, že od oné země Perského zálivu skupina lidí v posledních měsících přijímala úplatky v podobě jednak hodnotných darů, ale i přímo hotovosti, a to výměnou za protislužby v podobě ovlivňování rozhodnutí v Evropském parlamentu. Ale o jaká konkrétní rozhodnutí šlo, to zatím nevíme. Není to potvrzené, ale není těžké si to domyslet, protože Katar se v posledních měsících hned dvakrát dostal na pořad jednání. Jednak kvůli chystané vízové liberalizaci pro občany Kataru, jednak kvůli porušování lidských práv v zemi právě v souvislosti s přípravou fotbalového šampionátu. 

Zatím stále neznáme plný rozsah případu, ale informace, které postupně vyplouvají na povrch, ukazují, že ten případ bude asi rozsáhlejší. Postupně se zvyšuje počet zatčených a v tuto chvíli, kdy spolu mluvíme, si policisté přišli celkově už pro osm lidí, z toho čtyři jsou ve vazbě.

Agentura AFP píše, že mezi těmi, kterým byla potvrzena vazba bruselskou prokuraturou, je i místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová. Pokud to už víme z dosavadního vyšetřování, jak měla být do toho skandálu právě ona zapletená?
Řecká europoslankyně Eva Kailiová a její partner Ital Francesco Giorgi jsou zatím, zdá se, mezi ústředními postavami celého případu, protože právě prohlídkou jejich bytu přímo vedle budovy Evropského parlamentu v Bruselu celý policejní zátah v pátek časně ráno začal. Co přesně se tam odehrálo, zatím nevíme, ale je třeba myslet na to, že europoslanci disponují imunitou, na kterou se nemohou odvolat pouze, pokud jsou přistiženi při činu. Takže policie musela mít pravděpodobně velmi silný důvod, proč do jejího bytu vešla a proč ji zadržela. V tomto bytě se podle zjištění belgických deníků Le Soir a Knack našel větší obnos v hotovosti, šest set tisíc eur, tedy zhruba patnáct milionů korun. Justice potom na oba uvalila vazbu, ale zatím žádné detaily neznáme.

V tuto chvíli samozřejmě ctíme presumpci neviny, ale ono to pro Kailiovou už mělo nějaké důsledky, nemýlím-li se...
Mělo. Vzápětí přišla o stranické legitimace jak ve své domovské řecké levicové straně PASOK, tak v Evropské straně socialistů, do které PASOK patří, a samozřejmě teď od ní všichni dávají ruce pryč, jak mohou. Mimochodem, je velmi zajímavé, že pokud skutečně Katar Kailiovou uplácel, tak je zajímavé, že si představitelé této země vybrali právě tuto europoslankyni, protože ona coby místopředsedkyně nebo jedna ze čtrnácti místopředsedů a místopředsedkyň, kde působila teprve od letoška, tak je samozřejmě viditelná v této funkci, ale funkce místopředsedy parlamentu je spíše symbolická. Pojí se s ní jakási prestiž, ale rozhodně ne přímý vliv. Mnohem vlivnější jsou třeba předsedové výborů, což naznačuje, že Kataru možná nešlo ani tak o to ovlivňovat nějaká konkrétní rozhodnutí, ale budí to dojem, že spíše šlo o jakousi image nebo o budování PR na půdě parlamentu. Protože Kailiová, zdá se, přišla Kataru vhod. Byla totiž ochotna na půdě parlamentu aktivně bránit Katar v době, kdy čelil kritice za porušování lidských práv, a teď už poměrně proslul její výrok, že Katar je naopak průkopníkem v posilování lidských práv pracovníků v této zemi. 

Kromě Kailiové, kdo se do korupce měl dále zaplést? Kdo jsou ti další lidé ve vazbě? 
Kromě Kailiové jde zatím pouze o občany Itálie, kteří měli všichni blízko frakci socialistů nebo pro ni přímo pracovali. To je pojítko, které mají všichni společné. Tím se dostáváme k ústřední postavě: ve vazbě skončil bývalý socialistický europoslanec Antonio Panzeri, který teď působil současně jako poradce socialistů a pro kterého přítel Kailiové Francesco Giorgi, o kterém jsem mluvil, pracoval jako asistent. Tím se to vše propojuje. Policie v Itálii si na základě mezinárodního zatykače mimochodem přišla i pro jeho manželku a dceru a tam žádné další detaily nevíme, proč jsou i oni mezi zatčenými. Čtvrtým, na koho belgická justice uvalila vazbu, je italský lobbista spojený s nevládními organizacemi, ale jeho identitu prokuratura nezveřejnila a nezjistily ji ani belgické deníky.

Noc ve vazbě strávil také otec Kailiové, kterého podle belgického deníku L´Echo policie krátce po razii v bytě Kailiové zastihla, jak velmi rychle opouští hotel v centru Bruselu s cestovním kufrem nacpaným hotovostí a lístky na vlak v kapse, což naznačuje, že ho musel někdo varovat a pravděpodobně se pokoušel o útěk. Posledním zatčeným, koho policie zadržela a také ho propustila na svobodu stejně jako otce Kailiové, je šéf Mezinárodní konfederace odborových svazů Luca Visentini. Jaká je jeho role, zatím nevíme, ani to, zda je stíhaný na svobodě.

Tašky nacpané penězi

Abych to tedy shrnul: prokuratura v Bruselu uvalila vazbu na čtyři lidi. Je tu silné podezření z korupčního skandálu mezi Evropskou unií a patrně Katarem. V tuto chvíli ale toho víc nevíme. To znamená, že vyšetřování je skutečně stále na začátku?
Vypadá to tak. Víme ještě nějaké podrobnosti o domovních prohlídkách, které policie rovněž provedla, bylo jich několik. Liší se počty - možná šestnáct, sedmnáct, možná více. Jsou také zajímavé, protože při nich policie zabavila kromě notebooků a telefonů i poměrně velké množství hotovosti. Deníky Le Soir a Knack zjistily podrobnosti a psaly, že v některých případech šlo doslova o tašky nacpané penězi. Co je zajímavé, ten případ se, zdá se, rozšiřuje, protože o víkendu se objevila nová informace, že policie prohledala také kancelář současného europoslance, belgického socialisty Marca Tarabelly. Musela o tu prohlídku stát opravdu hodně, protože aby se mohla dostat do kanceláře sloužícího europoslance, musela z Malty narychlo přiletět předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová a této prohlídce přihlížet, jak to vyžadují pravidla Evropského parlamentu. Tarabella z ničeho obviněný v tuto chvíli není a tvrdí, že prohlídka zřejmě souvisela s prací jednoho z jeho asistentů, který dříve pracoval pro jednoho z obviněných. Ale myslím, že stojí za pozornost, že Tarabella je místopředsedou delegace pro vztahy s arabskými zeměmi, věnuje se poměrně intenzivně sportu. Zatímco v minulosti byl velmi kritický k pořádání fotbalového šampionátu v Kataru právě kvůli tvrdým podmínkám, kterým tam čelí námezdní pracovníci z Bangladéše a dalších zemí, tak Tarabella svůj postoj v posledních měsících doslova obrátil a začal mluvit o tom, že by bylo pokrytecké nevšímat si pokroku, který Katar v posledních měsících učinil.

To podezření tedy je, že Katar si kupoval slova politiků v Evropském parlamentu, že u něj nedochází k takovému potírání lidských práv, jak se o tom ve světě píše v souvislosti s mistrovstvím světa ve fotbale?
Zatím tomu vše nasvědčuje, ale spekulovali bychom, protože informací je opravdu málo, prokuratura je na informace strohá. Ani do belgických médií, kterým se podařilo zjistit množství pikantních detailů kolem zatčení, vůbec žádné informace o detailech samotné korupce neunikly. Vypadá to, že si policie pečlivě hlídá, aby žádné informace neprosakovaly ven, takže zatím stále nevíme, jaký je skutečný rozsah toho případu.

Katar na to už nějak reagoval? Předpokládám, že to, co řešíme my tady v Evropě, se v Perském zálivu také sleduje.
Určitě, ale jak bruselský list Politico, tak belgické deníky i všechny světové agentury se pokoušely získat nějakou reakci ze strany katarských představitelů, ale zatím narazily na zeď mlčení.

Ten skandál stále bobtná, policie podnikla další zátah v pondělí odpoledne. Vyjádřily se už i unijní špičky, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že obvinění jsou znepokojivá a vážná. Proto také šéfka Komise navrhuje vytvoření nezávislého etického orgánu, který by se zabýval institucemi Evropské unie, jak informovala agentura ČTK. Tak si říkám, jaké jsou reakce v samotném Bruselu?
Já nic podobného za ty roky, co působím v Bruselu, ani za dobu předtím nepamatuji. Ten případ je, řekl bych, výjimečný tím, že podle dostupných informací je přímo spojený s činností Evropského parlamentu, s jeho rozhodováním. Ostatně prokuratura oficiálně požádala Evropský parlament, aby se zatím zdržel jakýchkoli dalších aktivit směrem k oné zemi Perského zálivu. Na druhou stranu je zajímavé i to, že se terčem údajné korupce stal právě Evropský parlament, protože v unijní zahraniční politice europoslanci tahají za výrazně kratší konec než třeba členské státy, potažmo Evropská komise jako výkonný orgán. Evropský parlament má ve většině otázek v podstatě jen poradní hlas, takže tady v bruselských kruzích je to trochu, řekněme i terčem posměchu, že možná Katařané korumpovali na špatném místě. Pokud jde o aktivní lobbing v Bruselu, a tím nemyslím lobbing jako něco pejorativního, ale jako zcela seriózní a legitimní povolání, spousta zemí tady má své oficiální státní lobbisty včetně českého ministerstva průmyslu a podobně, tak není žádným tajemstvím, že Evropský parlament je tou vstřícnější institucí, kde je mnohem snazší zaklepat na dveře europoslanců a bavit se s nimi.

Lobbistou v Evropském parlamentu

Když už někdo zaklepe na dveře, znovu se vracím k tomu podezření, může se dobrat i něčeho více než pouze nějaké podpory jeho věci? To znamená, mohli Katařané usilovat i o něco víc než jenom o to, že evropští politici budou změkčovat to, co se děje v této zemi?
Je opravdu těžké předjímat, jaké budou výsledky vyšetřování, protože detailů je skutečně málo. Ale pokud bychom se bavili o legitimním lobbingu, tak ten je v evropské politice všudypřítomný. Myslím si, že to je zcela legitimní, protože Evropská unie svými regulacemi zasahuje do oblastí, kde se samozřejmě dotýká zájmů firem, různých občanských nevládních organizací a podobně, takže všechny chtějí do toho trochu promluvit a upozorňovat: na to jste zapomněli, na to byste měli více myslet, toto má nechtěné důsledky... Takže je to legitimní činnost, řekl bych. Samozřejmě se to potom propisuje do legislativy. Zvláště v Evropském parlamentu je někdy komické vidět, jak se opakují třeba některé věty v pozměňovacích návrzích europoslanců, které jsou totožné napříč frakcemi. Ono to tak někdy vyjde, abych řekl s Cimrmanem. Ale to, o čem se bavíme teď v souvislosti s Katarem, to je úplně jiná úroveň, zdá se. To je vlastně aktivní korupce. Z dostupných informací se zdá, že nešlo o pouhé přesvědčování, ale hrály tam roli peníze, a to je něco, co jsem tady opravdu ještě nezažil.

Pokud k nějaké korupci došlo, to znamená, jestli představitelé Kataru upláceli evropské politiky, tak mohli reálně dosáhnout i něčeho víc než toho změkčování potírání lidských práv v této zemi? Mohla by Evropská unie, Evropský parlament mít nějakým způsobem legislativně vliv na to, co se v Kataru děje?
Jediná věc, o které vím, kde by Evropský parlament mohl skutečně mít vliv na legislativu, je rozhodnutí o uvolnění vízové povinnosti pro občany Kataru. Ale z toho, koho Katařané ovlivňovali, pokud to tedy byl skutečně Katar, se zdá, že spíše šlo o vyznění navenek, protože neovlivňovali. Zdá se z dostupných informací, že nešli po lidech, kteří mají skutečně vliv na ta rozhodnutí, ale spíše po těch, kteří jsou viditelní a kteří můžou pozitivně zapůsobit na image Kataru, protože patrně Kataru vadila kritika na půdě Evropského parlamentu, což je možná dobrá zpráva pro europoslance, protože jejich rezoluce, kterých přijímají mnoho v oblasti lidských práv, jsou právně nezávazné a vždycky se nabízí otázka, k čemu vlastně jsou. Tady se ukazuje, že Katařany patrně trápí, co se o nich říká v Bruselu, takže možná pozitivní zpráva, že ty rezoluce nakonec mají jistý dopad.

No ale pokud tedy byl obrázek Evropského parlamentu takový, že kritizoval Katar a pořádání mistrovství světa ve fotbale právě v Kataru, tak nemůže naopak teď velký korupční skandál poškodit důvěryhodnost v tuto instituci?
Bezpochyby se to nabízí. Ostatně předsedkyně Evropského parlamentu velmi promptně reagovala že korupce nemá v Evropském parlamentu místo. 

Nabídla plnou spolupráci s justičními a policejními orgány, což dokládá i to, že asistovala při prohlídce kanceláře jednoho z europoslanců. Samozřejmě sami europoslanci se distancují od toho, co se stalo, protože si uvědomují, že to může mít tvrdý dopad nejenom na instituci jako takovou, ale i na ně samotné. Ale myslím si, že by bylo velmi nespravedlivé vytvářet dojem, že je Evropský parlament prolezlý korupcí. To neříkám z nějakých vřelých citů k této instituci, ale opravdu si nemyslím, že by Evropský parlament byl na tom nějak hůře než národní parlamenty. Stačí si vzpomenout na množství skandálů z české Poslanecké sněmovny a řekl bych, že naopak unijní instituce jsou do značné míry v řadě zemí vzorem v regulaci lobbingu a transparentnosti. Tady platí opravdu velmi přísná pravidla, kde se musí lobbisté registrovat do rejstříků, které jsou veřejně dohledatelné, musí se registrovat schůzky, co bylo jejich obsahem a tak dále, takže se zatím zdá, že šlo spíše o selhání jednotlivců než systému, ale nechtěl bych předbíhat. Dodejme ale, že ten skandál se soustředí po celé šíři hlavně kolem frakce socialistů, takže ať už jde o prohlídky, zatýkání, vše se odehrává v blízkosti této frakce. Takže pokud má někdo v tuto chvíli v Evropském parlamentu problém, tak to jsou především socialisté.

Myslíš, že se dají čekat ještě nějaké další policejní razie nebo prohlídky bytů poslanců této frakce?
Vyšetřování je v takové fázi na začátku, že v tuto chvíli je opravdu velmi těžké cokoli vyloučit.

Nicméně na Katar to vrhá další stín…
Obrázek Kataru skutečně není v tuto chvíli vůbec příznivý a má to ještě jednu velmi zajímavou rovinu, řekl bych, protože strategický význam Kataru v poslední době pro Evropskou unii významně vzrostl v souvislosti s válkou na Ukrajině, protože Evropská unie hledá jiné, spolehlivé dodavatele zemního plynu, kteří by vykryli chybějící dodávky ze strany Ruska. Jedním z klíčových dodavatelů je vedle Spojených států, Alžírska a dalších právě Katar. 

Takže evropským představitelům záleží na tom udržovat s Katarem dobré vztahy. Ale teď se ukazuje, že to asi není zadarmo, že nahrazování jedné despocie jinou se zkrátka pojí s jistou cenou, kterou za to Evropa musí platit v podobě toho, že teď musí čelit jednání ze strany Kataru, na které možná nejsou někteří úplně zvyklí. Nabízí se samozřejmě tím pádem i korupční příležitost, pokud tato země je ochotná korumpovat politiky nebo jiné osoby s vlivem. Ukazuje se, že pokud Evropa je závislá na dovozu fosilních paliv z režimů, které nejsou standardními demokraciemi, tak to vždy bude problematické.

Nemohla být na stole i varianta, že by došlo k jakési výměně ve stylu: Vy zmírníte slova vůči Kataru, my budeme ochotnější vám dodávat fosilní paliva?
Myslím, že to už je trochu divoká spekulace, protože tyto věci se odvíjejí na oddělených rovinách. Jedna rovina je Evropský parlament a debata europoslanců o porušování lidských práv v zemi, a potom zcela odlišná rovina je vyjednávání ze strany Evropské komise, unijní diplomacie, která vůbec podporu Evropského parlamentu pro toto nepotřebuje. Vyjednávání o dodávkách zemního plynu, strategická debata o zajištění nějakého partnerství do budoucna, tam může být samozřejmě souvislost, nemohu to vyloučit, ale žádná přímá vazba se tam zatím nenabízí. Není důvod, proč by Evropská komise měla v tomto směru spolupracovat třeba s Evou Kailiovou. Ona se v žádném z těch témat jakkoli nikdy neangažovala.

V podcastu byly dále využity zvuky z TV5Monde Info, Euronews.