Zprůhledněte financování stran, vyzvala ČR Rada Evropy
Česká republika má v průhlednosti financování politických stran co dohánět. Nedostatky nám vytkla ve své zprávě Rada Evropy a její Skupina států proti korupci. Tento orgán sídlící ve Štrasburku dnes tvoří 40 zemí nejen z Evropy. Jeho cílem je posilování schopnosti jednotlivých zemí bojovat s korupcí. Česká republika dostala od Rady Evropy několik doporučení, jak obrnit systém podpory politického života proti korupci.
„Rada Evropy nás kritizuje hlavně za to, že informace o příjmech politických stran nejsou dost průhledné, dost transparentní,“ řekl zpravodaj Českého rozhlasu při evropských institucích Pavel Novák.
Radu Evropy udivil především štědrý systém financování politických stran z veřejných zdrojů formou příspěvků za zisk poslaneckých křesel nebo za počet hlasů odevzdaných pro neparlamentní strany ve volbách. Ve zprávě se poukazuje na chabou kontrolu přijímání darů stranami, dohled nad regulérností jejich příjmů a také na obtížný přístup k informacím o hospodaření stran.
O doporučeních Rady Evropy České republice mluvil zpravodaj Českého rozhlasu při evropských institucích Pavel Novák ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3
Zpráva Skupiny států proti korupci konstatuje, že hlavním rysem českého systému financování politických stran je štědrá podpora z veřejných peněz. Vyplácejí s jednak příspěvky za každý hlas, stranám s minimálním ziskem 1,5 procenta ve volbách, pak to jsou příspěvky za každého poslance nebo senátora, za zastupitele v regionálních shromážděních a také se poskytují příspěvky podle procentního zisku ve volbách.
Zpráva také říká, že i přes štědré financování ze státních peněz některé strany nejsou imunní vůči tomu, aby jejich členové poskytovali nějaké výhody za dary do stranické pokladny. Výše darů přitom podle zprávy není nijak limitovaná, a neexistuje ani nějaký strop pro výdaje na volební kampaň, i když právě to už Rada Evropy před několika lety doporučovala všem členským státům.
Podle Rady Evropy není dost jasné, co jsou to nepeněžní dary. Mohou to být dary, které dostávají politické strany, služby různých podniků, které za to mohou něco čekat. Není také dostatečný systém dohledu nad financováním stran, které si vybírají soukromé auditory.
Dozorčí výbor v Poslanecké sněmovně je instituce složená z opět z členů politických stran, takže vlastně strany opět kontrolují samy sebe. Hlavní dozor vykonávají média. Nejsou také příliš jasné sankce za to, když se poruší pravidla financování politických stran.
Zpráva naopak kladně hodnotí, že způsob regulace financování politických stran se v České republice postupně vyvíjí, že reaguje na skandály, ke kterým došlo, například na ty z let 1996 a 1997, kdy bylo podezření, že dary od zahraničních sponzorů byly ve skutečnosti úplatky za privatizaci podniků. To se tehdy týkalo financování ODS, kdy za fiktivním sponzorem této strany Lajosem Báscsem se nakonec objevil podnikatel Milan Šrajbr. Podivných sponzorů však bylo v této aféře víc.
Třináct doporučení České republice
Rada Evropy dala České republice celkem třináct doporučení a v první polovině roku 2013 chce zkontrolovat, jak si je vzala k srdci.
K nejdůležitějším doporučením patří, aby se ve zprávách o hospodaření objevovaly i dary členů strany. Mají se zavést pravidla pro oceňování nepeněžních darů, zjednodušit přístup veřejnosti ke zprávám o hospodaření, které by se mohly objevovat i na webu.
Také by se měly přesněji vyčíslovat náklady na volební kampaň. Měly by se přesněji vykazovat dary a příspěvky, které získaly strany na volební kampaň. Auditoři by měli být nezávislí a měl by existovat nezávislý mechanismus monitoringu financování politických stran a jejich volebních kampaní. Další doporučení je zavést odpovídající sankce za porušování pravidel financování stran.
