V pátrání po argentinské ponorce signály nepomohly. Námořníkům mohou v nejhorším případě zbývat dva dny
V jižním Atlantiku pokračuje pátrání po ztracené argentinské ponorce San Juan. Námořnictvo s ní naposled navázalo kontakt ve středu. V nejhorším možném případě posádce 44 členů zbývají zásoby vzduchu pouze na dva dny. Tvrdí to argentinský deník Clarín na základě údajů od námořnictva. Není ale jasné, jak poškozené plavidlo je, takže je i možné, že se mu daří vyplouvat na hladinu a kyslík doplňovat.
Novou naději na nalezení ponorky daly příbuzným zvuky, které argentinské námořnictvo v pondělí zachytilo nedaleko místa, odkud ponorka naposled komunikovala.
Zvuky ale nepomohly, naděje byla od začátku malá, jak vyplývá i z obezřetnosti, kterou dal najevo námořní kapitán Gabriel Galiazzi. „Senzory zachytily signál pomocí podmořského sonaru. Zvuk jsme nahráli a teď ho analyzujeme, abychom si byli jisti, odkud pochází. Chci znova zopakovat, že teď musíme být velmi obezřetní a nemít příliš velká očekávání.“
Ponorka
Ponorka San Juan německé výroby byla uvedená do provozu v roce 1983, a je tak nejnovější ze tří ponorek, které argentinské námořnictvo vlastní. V roce 2008 prošla rekonstrukcí, která obnášela výměnu motorů.
A kapitánova zdrženlivost byla oprávněná. Nakonec se ukázalo, že zvuky měly zřejmě biologický původ. „Signály jsme v našem řídicím středisku analyzovali pomocí speciálních programů. Počítače umí rozlišit, odkud ten zvuk pocházel. A nakonec jsme dostali odpověď. Zvuky z ponorky nepocházely,“ řekl Galiazzi.
Krátce před tímto zjištěním přitom přišlo už jiné zklamání. Argentinské námořnictvo potvrdilo, že ani signály satelitního telefonu zachycené o víkendu nepocházely ze ztracené ponorky.
Velení také oznámilo, že posádka ponorky před zmizením ohlásila neupřesněnou poruchu na elektrickém zařízení. Právě proto jí nadřízení nařídili vrátit se do domovského přístavu v Mar del Plata. Ponorka pak mířila správným směrem rychlostí asi pěti uzlů.
Vedle argentinského námořnictva po ponorce pátrají lodě a letadla ze Spojených států, Velké Británie, Chile a Brazílie. Pomáhají ale i soukromé společnosti, některé třeba analyzují satelitní signály.
Francouzská ropná firma Total, která funguje i v Argentině, třeba převážela záchranářské zařízení poskytnuté americkým námořnictvem - dálkově ovládané vozítko, miniponorku i záchrannou komoru.
Argentina ztratila v Atlantiku ponorku. V pátrání pomáhá i NASA
Číst článek
Hledání spočívá převážně v tom, že nad oblastí létají letadla a scanují moře. Bouře, které tam řádí, totiž komplikují práci pátracích lodí. Silný vítr a vysoké vlny by ale v nejbližších dnech měly ustat.
Příbuzní 44 ztracených námořníků se shromáždili na základě Mar del Plata, kde je navštívil i argentinský prezident Mauricio Macri. Ujistil je, že země napne všechny síly, aby posádku zachránila.
Podle otce jednoho z námořníků Jorgeho Villareala příbuzní věří, že vše skončí dobře. „Příbuzní námořníků obecně neklesají na mysli. Přirozeně jsou lidé, kterým se daří lépe než jiným. Ale obecně se na to díváme pozitivně. Máme naději, že se je podaří nějak najít.“
Mezi námořníky byla jediná žena. Pětatřicetiletá Eliana Krawczyková se stala první argentinskou námořní důstojnicí.
