Zvláštní zpravodaj ČRo v Norsku: Země je v šoku
Norsko je v šoku z 92 mrtvých po řádění střelce na táboře mladých sociálních demokratů a výbuchu v centru Osla. Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu v Norsku Ondřeje Boudy se přímo k epicentru výbuchu se nedá dostat. Velká část centra je oddělena policejními páskami, které stráží vojáci v plné výzbroji:
„Za kordon se dostanou jen uklízecí čety. Ale pro představu, to ohraničené území má podle velmi hrubého odhadu asi kilometr čtvereční. A i mimo něj jsou vidět okna rozbitá tlakovou vlnou.“
O aktuální situaci v Norsku mluvil na radiožurnálu po 17. hodině tamní zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Bouda
Oslo podle Boudy vypadá skoro jako město duchů: „Je takřka vylidněné. V tom hraje roli celá řada faktorů, jsou prázdniny, víkend a navíc tady ještě před chvilkou velmi hustě pršelo. Ale svou roli určitě hraje i ten útok. Třeba jsem nikoho neviděl v kavárnách a barech, jako by lidé měli pocit, že se nepatří v takovou chvíli se bavit“
„Všude jsou vlajky na půl žerdi a to nejen norské, ale soustrast vyjadřují právě stažením vlajky i zahraniční ambasády. U důležitých budov, ale třeba i před národním divadlem jsou rozmístěné policejní a vojenské hlídky. A kdybych to měl shrnout jedním slovem, tak ta atmosféra tady je velmi nervózní.“
V Oslu je místo atentátu takovou zvláštní turistickou atrakcí. Ulice jsou vylidněné, ale to podle Boudy neplatí o místech, kde je natažena policejní páska a dá se nahlédnout do té nejponičenější oblasti. Snad u každé uličky se tlačí dav lidí. Ti si fotí vojáky a odklízecí čety. Dokonce se s vojáky na stráži baví. U každé té pásky leží květiny. A lidé, často celé rodiny i s dětmi, tlumeně diskutují.
Mnohem větší dopad než výbuch bomby v centru Osla má ale střelba na ostrově Utoya. Tam střelec vtrhl na tábor mladých sociálních demokratů, kteří se na ostrov sjeli z celé země. Bylo jich tam přes 600.
„Ve státě, který má necelých pět milionů obyvatel bude každý znát někoho, kdo na tom setkání byl. A tragédie se dotkne i těch nejzapadlejších vesniček za polárním kruhem,“ říká Ondřej Bouda a dodává:
„Ten šok je o to větší, že Skandinávie je všeobecně vnímána jako velmi klidná a otevřená společnost, nejen ze zahraničí ale i místními obyvateli. O Norsku to platí dvojnásob. A pro obyčejné lidi je tu naprosto nepochopitelné, že prakticky jeden z nich mohl takto řešit své politické problémy.“
