„Lidé vycházeli do ulic, vyvěšovali vlajky. Ale reálně se ještě toho 28. října vlastně ještě nevědělo, co se formálně děje. A situace nebyla jasná ani v Praze,“ popisuje historik.
Vzdorovat, podrobit se, nebo vstoupit do spojenectví s jinými státy, i za cenu omezení vlastní suverenity? František Palacký už v roce 1848 varoval před rozdrobením Rakouského mocnářství.
„Masaryk byl Evropan, s Benešem psali knihy o Evropě. Pořád se s námi přes všechny peripetie počítá, dokonce více než s Poláky nebo Maďary,“ říká v rozhovoru historik, spisovatel a bývalý politik.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se zástupci České konference rektorů položí květiny u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na pražském Hradčanském náměstí.
Československý národní výbor byl domácí odboj. V jeho čele stáli muži 28. října: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Založení státu je silně ovlivnilo.
Zařazení 28. října mezi státní svátky na Slovensku navrhla skupina koaličních poslanců, z nichž někteří s podobnou iniciativou v minulosti jako opoziční zákonodárci neuspěli.
„Přejme si, aby svátek 28. října byl svátek národní hrdosti. Hrdosti, která je vytvářena všemi těmi, kdo pomáhají našemu národu k lepšímu životu,“ prohlásil prezident ve svém svátečním projevu.
Je tomu přesně 100 let, kdy jsme v sobotu 28. října slavili už dva roky existence československého státu. Na důstojný průběh oslav v místech, kde převažovali počtem Němci, dohlíželi naši legionáři.
Film Rašín chce podle scenáristy a režiséra Jiřího Svobody ukázat na muže, na kterého se zapomnělo. Přitom patří k pětici mužů 28. října 1918, tedy těch, kterým vděčíme za samostatné Československo.
Galavečeru se zúčastní i ministr vnitra a zahraničí z ČSSD Jan Hamáček, potomci Tomáše Garrigua Masaryka, Charlese Cranea nebo někdejšího českého starosty Chicaga Antonína Čermáka.
V sobotu je to 99 let od vzniku samostatného Československa. Lidé můžou zajít například do Obecního domu v Praze, kde byla před skoro stoletím vyhlášená samostatnost moderního státu.
Pražský hrad údajně požádal Daniela Hermana (KDU-ČSL), aby se nescházel s dalajlamou, nebo nevyznamená jeho strýce Jiřího Bradyho. Později ministr kultury uvedl, že mu to sdělil sám prezident Miloš Zeman. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček naopak vzkázal, že by se měl Herman stydět. Zpravodajský web Českého rozhlasu připravil přehled výroků kolem kauzy Hrad versus Herman.
