Spolkové ministerstvo vnitra a německá civilní kontrarozvědka v pravidelných výročních zprávách označují pravicový extremismus za největší nebezpečí pro německou demokracii.
Ani ne dva roky od voleb stoupla podle průzkumů podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo na dvojnásobek a na rozdíl od nepopulární „semaforové“ spolkové vlády jí preference stále rostou.
Na německé politické scéně je toho času situace co do demokratických vyhlídek dramatičtější než v Česku: ve výzkumech vede Alternativa pro Německo už nad všemi třemi vládními stranami.
Alternativa dokáže soustavnou kritikou poměrů v zemi přitáhnout všechny nespokojence napříč společností. Je jedno, zda dříve volili postkomunisty, tržní liberály nebo křesťanské či sociální demokraty.
Rozkol v brémské pobočce AfD vedl k tomu, že vznikla dvě regionální vedení strany, která se vzájemně neuznávají. Každé vedení předložilo svou kandidátku, o které tvrdilo, že je jediná možná.
K poraženým naopak patří konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), která míří do opozice, a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří se do zemského sněmu podle všeho nedostanou.
Poslanec německého Bundestagu Petr Bystroň měl hajlovat na demonstraci proti karanténním opatřením. Nyní bude vyšetřován policií. Bystroň je původem Čech. V Německu bydlí od roku 1988.
Mezi poražené německých voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených či Alternativy pro Německo.
Už více než rok žije celý svět ve zvláštním režimu. Role parlamentů byla na dlouhou dobu upozaděná a vlády sahají k mimořádným nařízením. Proměnila pandemie koronaviru náš vztah k demokracii?
„Pro Lascheta je to velice důležitý moment a etapové vítězství na cestě k zářijovým volbám. Myslím, že mu to skutečně zvýšilo šance na dobrý výsledek pro CDU,“ komentuje výsledek voleb odborník.
Pokud se odhady potvrdí, bude výsledek z Porýní-Falce nečekaně drtivým vítězství SPD. Průzkumy v této západoněmecké zemi předpovídaly vyrovnaný souboj CDU s mírně favorizovanými sociálními demokraty.
Bývalý šéf braniborské odnože strany Alternativa pro Německo Andreas Kalbitz byl ze strany vyloučen kvůli údajnému kontaktu s extremisty. Soud nyní rozhodl o neplatném postupu jeho vyloučení.
Strana Alternativa pro Německo zbavila funkce tiskového mluvčího Christiana Lütha. Podle zpravodajského serveru Zeit Online v soukromé komunikaci označil za „fašistu“ a člověka s „árijským“ původem.
Nešťastná volba zemského premiéra Thomase Kemmericha z liberální FDP v Durynsku odstartovala ideologickou válku o budoucnost Německa, píše ve svém komentáři deník Irish Times.
Markus Söder také řekl, že funkcionáři Alternativy pro Německo chtějí návrat do 30. let. Podle něj není AfD občanskou stranou, protože rozeštvává společnost.
„Nejčastěji je to tak, že lidé sice vůbec žádného Žida neznají, zato mají jasnou představu o tom, jak Židé vypadají a jací jsou,“ vysvětluje šéfka Evropské Akademie Janusze Korczaka Eva Hallerová.
Věnují se zejména tomu, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s ulehčením.
Přestože vyšetřovatelé podle Passadeho získali na 200 tipů a indicií, skutek se objasnit nepodařilo. Poslanec AfD byl po útoku dva dny ošetřován v nemocnici.
Poslankyně Renata Altová v rozhovoru pro Radiožurnál odmítla, že Brusel by byl kolos. Zároveň se vymezila proti kritice EU, svazek je podle ní pro země jedinou cestou, jak si uchovat vliv ve světě.
Kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly směřovat proti svobodnému demokratickému řádu země.