Rusko od počátku invaze na Ukrajinu 24. února zaznamenalo vysoké ztráty, za kterými stojí kombinace špatné strategie, nedostatečného pokrytí vzdušného prostoru a přístupu velení.
Po odchodu západních vojáků přišlo mezinárodní odříznutí a Afghánistán zkolaboval, řada nemocnic musela ukončit provoz, mnoho lidí hladoví, práce ubývá, lidé nedostávají zaplaceno, ceny rostou.
Tálibánské vedení afghánské provincie Herát zakázalo společné stolování mužů a žen v restauracích. Rozhodnutí večtvrtek kritizovali ministři zahraničí zemí skupiny G7.
Podle radikálního islamistického hnutí je tento způsob zahalování „tradiční a uctivý“, informuje agentura AFP. Tálibán převzal moc v zemi po odchodu západních vojsk loni v srpnu 2021.
Assange, který se brání vydání do USA již řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů.
Britský nejvyšší soud zamítl odvolání Juliana Assange proti rozhodnutí o jeho vydání do Spojených států, kde má čelit obvinění ze špionáže. V USA mu v případě odsouzení hrozí až 175 let vězení.
Jako podpůrný faktor této tendence slouží především státní televize. Ty sprostou invazi označují výlučně kremelským sloganem „speciální vojenská operace v Donbasu“.
Afghánské vládnoucí hnutí Tálibán v pondělí pohrozilo přehodnocením vztahů ke Spojeným státům, pokud prezident Joe Biden nezmění rozhodnutí o vrácení jenom poloviny peněz zabavených Afghánistánu.
Po srpnovém převzetí moci Tálibánem zastavily západní státy finanční pomoc určenou Afghánistánu a USA rovněž zmrazily aktiva afghánské centrální banky, která byla v americkém držení.
„Zhruba devět milionů lidí a k tomu milion dětí se nachází ve velice těžké situaci – pokud nedostanou humanitární pomoc, jejich život se ocitne v přímém ohrožení,“ varuje pracovník Člověka v tísni.
„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Dvouměsíčního Suhajla Ahmadího podal jeho otec v polovině srpna přes plot letiště jednomu z amerických vojáků, kteří zajišťovali bezpečnost evakuační operace.
Ve Vinohradské 12 se ohlížíme za hlavními tématy roku 2021. Svědectví dvou Afghánců, kteří se s námi spojili během vyhrocených srpnových dnů, připomínají dramatické dopady stažení koaličních vojsk.
Podle ministerstva pro podporu ctnosti a prevenci neřesti smí na vzdálenosti delší než 72 kilometrů ženy cestovat pouze v přítomnosti příbuzného muže a zahalené závojem.
Server iROZHLAS.cz přináší kompletní přepis Vánočního poselství prezidenta republiky. V něm Miloš Zeman vyzval k vyvázání se z Green Dealu, podpořil jadernou energii a povinné očkování.
Mluvčí Tálibánu Bilal Karimi oznámil, že hnutí zruší ministerstva pro mír a pro záležitosti parlamentu a taky obě nezávislé volební komise. V současném Afghánistánu prý nemají význam.
Advokáti Juliana Assange chtějí po britském nejvyšším soudu, aby zrušil rozhodnutí nižší instance, které umožňuje vydání zakladatele serveru WikiLeaks do Spojených států.
„Uvědomíte si tu obrovskou nejistotu lidí ze změny režimu a z toho, co bude dál – jak bude režim postupovat v oblasti vzdělávání nebo lidských práv,“ říká Jan Šindelář z organizace Člověk v tísni.
Mezinárodní dárci dosud neměli možnost Afgháncům pomoci, zemi totiž od srpna opět ovládá radikální islamistické hnutí Tálibán, jehož vládu většina zemí neuznává a uvalila na ni sankce.
Islamistické hnutí v částech země omezilo dívkám přístup ke vzdělání, jinde ženám znemožňuje pracovat. Podmínky se napříč zemí ale různí, a situace není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát.
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
„V Afghánistánu zůstali další mé tři děti, dva synové a dcera. Bojím se o jejich bezpečnost, takže se je snažíme dostat sem do Česka,“ říká jedna z Afghánek.