„V Afghánistánu zůstali další mé tři děti, dva synové a dcera. Bojím se o jejich bezpečnost, takže se je snažíme dostat sem do Česka,“ říká jedna z Afghánek.
Otec rodiny v Afghánistánu pracoval přes 12 let pro jednu českou neziskovou organizaci. Ta mu v srpnu pomohla dostat se na palubu evakuačního letu české armády.
Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Tálibán zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je.
Tálibán podle zjištění Human Rights Watch od srpna zasáhl proti 47 lidem, kteří byli zabití nebo zmizeli. Jednalo se o bývalé policisty, členy ozbrojených sil a tajných služeb či polovojenských milic.
„Měli jsme agenty v každé organizaci a oddělení. Měli jsme své lidi v kanceláři, kde dnes pracuji,“ chlubí se vysoce postavený vůdce Tálibánu, který dříve řídil útoky Tálibánu v hlavním městě.
Příchod bradatých bojovníků Tálibánu do Kábulu provázely úvahy, jak se k islamistické vládě postaví velmoci. Tři měsíce poté Afghánistán čelí jiné, zcela akutní hrozbě, kterou je nedostatek potravy.
Jak slavit bezpečně Mikuláše v době sílící pandemie? O tom píše Deník. Mf Dnes informuje o umělém mase, které izraelská firma pěstuje v bioreaktorech. Více ve výběru z médií.
Akchund se od svého jmenování 7. září ještě nikdy neobjevil na veřejnosti a také sobotní projev byl jen zvukový, bez obrazu. V souvislostí s hospodářskou krizi v zemi čelí kvůli mlčení kritice.
Podle informací CNN se 49letá Gulová, jejíž fotku v 80. letech publikoval časopis National Geographic, již nachází v Římě. Uprchlické vízum jí měl zprostředkovat přímo italský premiér Mario Draghi.
„Televize by se měly vyvarovat vysílání telenovel a seriálů, ve kterých hrají ženy,“ stojí v dokumentu ministerstva pro podporu ctnosti a prevenci neřesti.
Humanitární podmínečné přijetí není cestou k získání trvalého pobytu ani imigračního statusu. Je určeno cizincům, kteří nemohou použít azyl nebo víza, ale jsou nuceni naléhavě svou zemi opustit.
Při útoku byli zabiti dva příslušníci policejního sboru a šest civilistů, včetně malé dívky. Útok se stal v době, kdy představitelé hnutí Tálibán dojednali měsíční příměří s pákistánskou vládou.
Podle armádního kaplana Milana Novotného se často zapomíná na veterány moderních válek, kteří se vrací domů s otiskem války na duši a mívají potíže s návratem do běžného života.
IS-Chorásán, nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu, nyní nabírá na síle. V těžké pozici se ocitá nejen Tálibán, ale také Západ. Obavy z Islámského státu tam sílí.
Do nemocnice pak údajně pronikli bojovníci teroristické skupiny Islámský stát (IS), kteří se zde střetli s bezpečnostními složkami tálibů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Lidé jsou smutní, Tálibán vzal lidem svobodu a demokracii, říká v rozhovoru pro Radio Prague International Afghánka Zakia. Ceny rostou, lidem nikdo neplatí a nemají peníze, dodává.
K odpovědnosti za vraždy ve stylu popravy se nikdo nehlásí, ale předpokládá se, že je za ně odpovědný Tálibán, který tímto způsobem vede tajnou válku proti Islámskému státu.
Má smysl budovat vlastní vojenskou sílu nezávislou na Spojených státech? To je otázka, která se pravidelně vrací a která silně zaznívá po kvapném odchodu z Afghánistánu.
Podle britského deníku Financial Times chce Evropská unie do měsíce znovuotevřít diplomatické zastoupení v Afghánistánu. Cílem by mělo být prohloubit komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán.
„Jestli bude život pořád tak hrozný jako teď, zabiju sebe i své děti,“ říká pro americký deník Afghánka, které hrozí, že kvůli nesplacení dluhu přijde o svou tříletou dceru.
Moskva||Ivana Milenkovičová|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Středečních rozhovorů se účastní zástupci celkem jedenácti zemí – Ruska, Afghánistánu, Indie, Íránu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Číny, Pákistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.
Převážná většina Afghánců v Česku zatím zůstává. Z těch, co už rozhodnutí mají, získali status azylanta všichni. Nicméně 21 z nich se podle ministerstva vnitra rozhodlo usadit se v jiné zemi.
Inspekce se zaměří hlavně na vydávání zvláštních víz pro Afghánce, přidělování uprchlické ochrany, přesidlování držitelů víz a uprchlíků a také srpnovou evakuaci americké ambasády v Kábulu.