Blesková povstalecká ofenziva v Sýrii smetla za 11 dnů režim prezidenta Bašára Asada. Podle Evy Taterové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd může situace vést ke kompromisu či další válce.
Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Harvardskou univerzitou a Smithsonovým institutem potvrdili existenci exoplanety typu mini-neptun, která nese název TOI-2458 b.
Kamala Harrisová v průzkumech před volbami prakticky nevedla a když k tomu přičteme pár procent navíc, opět vychází, že průzkumy Trumpa podcenily, říká sociolog Kostelecký.
18letý Tomáš je v Ústavu fyziky plazmatu veden jako mladší vědecký pracovník, je také držitelem mnoha prestižních ocenění a kromě jiného sestrojil zařízení, které umí čistit vodu od škodlivých látek.
„Roj pochází z úlomků Halleyovy komety a obvykle je za hodinu vidět 20 meteorů,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Pavel Koten z Astronomického ústavu Akademie věd.
Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl stížnosti rodičů, kteří chtěli dát dítěti jméno Honza, tedy domáckou podobu křestního jména Jan. Matrika v Jilemnici na Semilsku jim v roce 2022 nevyhověla.
I v září pokračuje rekordně teplý letošek teplotami nad 30 stupňů. „Jak jsme s vysokými teplotami počítali v červenci a zčásti v srpnu, tak se bohužel přesunou i do září.“
„Proč roste brutalita nebo násilnost některých případů, tak tam zvažujeme samozřejmě velký vliv sociálního učení a nápodoby nějakých mediálních vzorů,“ míní Lenka Kollerová pro Radiožurnál a Plus.
„Starost o půdu, o vodu, o krajinu není jenom věc zemědělců, je to věc celé společnosti, protože přece všichni potřebujeme dobrou, kvalitní čistou vodu, potraviny,“ říká biolog Miroslav Šimek.
Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.
Slova Green Deal vzbuzují velké vášně. Před eurovolbami někteří politici mluví o „zeleném ideologickém šílenství“, „tragédii“, další ale také o potřebě Green Dealu a jeho opravě.
Díky nové mapě, kterou vytváří vědci z Akademie věd ČR, je nyní možné pro každý katastr zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat ve třech navazujících 30letých obdobích do konce tohoto století.
Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
„Den po dni, na slunci, ve větru i v dešti, jsem šplhala po kopcích... Čím víc jsem se učila, tím víc jsem si uvědomovala, jak jsou jako my,“ řekla o šimpanzích vědkyně.
Molekulární genetik z Akademie věd České republiky také vysvětlil V pořadu Jak to vidí… na Dvojce, co jsou skákavé geny, jaké mají vliv na náš mozek a proč lidem během vývoje zmizel ocásek.
„Poprvé v historii je v Česku přes 150 zubrů. Přitom 100 jedinců překonala česká populace teprve před šesti lety,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje Veselý
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě podle nového výzkumu leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Jeho detaily přibližuje jeho hlavní autor Roman Garba.
Zemětřesení v jižních Čechách nezpůsobilo velké škody. „V tomto případě díky tomu, že se odehrálo v relativně větší hloubce, než bývají třeba zemětřesení na západě Čech,“ vysvětluje Aleš Špičák.
Slovně sexuálně obtěžují nevhodnými vtipy, poznámkami či dotěrnými otázkami často lidé ve „stálých kolektivech“, tedy kolegové, kamarádi, spolužáci či známí.
Vakcína proti černému kašli účinkuje tři až pět let, poté svoji účinnost snižuje. Epidemioložka Kateřina Fabiánová doporučuje přeočkování, v případě novorozenců nákaze předcházet očkováním matky.
Nové implantáty ze želatiny by se měly postupně v těle přeměnit na lidskou tkáň, u prsou v horizontu měsíců, u kloubních a kostních náhrad to může trvat až několik let.
Nález je pro Poláky velmi významný, protože dokládá, že pro lidi, kteří tam žili zhruba od čtrnáctého do pátého století před naším letopočtem, to bylo posvátné místo.
„Věří se, že až dvě třetiny nádorových onemocnění vznikají právě kvůli chybám v replikaci DNA,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková, výzkumnice v Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.