Jako první na světě dokázali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd připravit takzvanou kovovou vodu. Vedoucí mezinárodního týmu vidí hlavní přínos objevu v popularizaci vědy.
Superkondenzátory jsou alternativou lithiových baterií. Využívají se v případech, kdy je potřeba opakované ukládání a odběr elektrické energie v menším množství.
Od obyčejné vody se přitom chemicky neliší, změna tedy není v elektronové struktuře. „Rozdíl je v tom, čemu se říká vibrační kvantové jevy,” řekl fyzikální chemik Pavel Jungwirth.
Tým si už zažádal o patenty v Evropské unii a ve Spojených státech. Na projektu spolupracovali odborníci z Biotechnologického ústavu AV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a firmy Smart Brain.
„Snažíme se pomocí chemických reakcí přečíst genomovou informaci viru, přibližně asi 30 tisíc písmenek. Dohromady to dá asi 17 normostran,“ vysvětluje bioinformatik Michal Kovář
Zažímalová byla jedinou kandidátkou na šéfa Akademie věd. Odbornice na experimentální botaniku měla už podle dřívějších informací podporu většiny z 54 ústavů akademie.
Akademie věd se díky němu, jeho zákrokům a přesvědčování politiků, že tu Akademie má nezastupitelnou roli, dokázala zachovat, říká o svém kolegovi a příteli vědec Zdeněk Havlas.
„Zrušení superhrubé mzdy by na příjmové skupiny zaměstnanců dopadlo velmi nerovnoměrně. Nejméně výhodná by byla pro zaměstnance s nejnižšími příjmy,“ uvedla studie think-tanku IDEA při Akademii věd.
Vybírání mýta v Praze má omezit emise v centru města. Více by platili řidiči se starším, méně ekologickým vozem, píšou páteční Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Koordinátor akademického testování Jan Konvalinka tento týden oznámil, že vědecké laboratoře přecházejí od pondělí do zálohy, protože počty testovaných osob se zásadně zmenšily a tak ubylo i vzorků.
Přípravek byl vyvinut americkým farmaceutickým koncernem Sanofi. Ten následně vybral český Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd, aby ho otestoval v evropských podmínkách.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie věří, že bychom v budoucnu mohli informace ukládat do molekul. Článek Jiřího Kalety a jeho týmu vydal prestižní Journal of the American Chemical Society.
Během léta by se mohla opatření, která se týká i nošení roušek, začít uvolňovat. Jak je to s faktickou účinností roušek se teď snaží zjistit odborníci z Akademie věd ČR.
Etik a filosof Ústavu státu a práva Akademie věd David Černý prý při čtení zpráv o dění v italských, španělských nebo amerických nemocnicích hodně přemýšlel o tom, co se děje v hlavách lékařů a sester
Ve středečním přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál, se například dočtete o práci českých expertů ve speciálních laboratořích, kde zkoumají, jak zbrzdit koronavirus. Tématu se věnuje Deník N.
Autoři studie otištěné v magazínu Nature Medicine potvrdili, že nový koronavirus má přirozený původ a stal se škodlivým přirozenou cestou, evolučně v přírodě. Má tak jedinečnou molekulární strukturu.
Mezi devítkou návrhů je například jméno pro hvězdu - Naděje - a pro planetku - Štěstí. Jsou tam ale i méně tradiční jména, hvězda by mohla dostat jméno Řáholec a planeta Rumcajs
Před 50 lety si lidé po celé republice připomínali první výročí od okupace. Jenom v Praze na Václavském náměstí se sešlo odhadem až sto tisíc lidí, demonstrovalo se ale i v dalších městech.
„Pěstujeme dřeviny, které poměrně rychle rostou, lesnicky se s nimi dobře pracuje, ale jsou to pyrofyty, které oheň aktivně podporují. Tím pádem si zaděláváme na problém úplně sami,“ říká Lukáš Čížek.
Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi. Na cestě k praktickému využití tohoto objevu je ale ještě řada překážek.
Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Matematického ústavu Akademie věd ČR našli řešení takzvané kvadratické gravitace, a popsali tak nový typ sférické černé díry.
Extrémní sucha, více tropických dní, kůrovcová kalamita, málo sněhu. Na druhou stranu povodně a častější jarní mrazy. Poslechněte si, jaké jsou a budou dopady klimatické změny na Česko.
Autoři výzvu zveřejnili u příležitosti 70. výročí vzniku Všeobecné deklarace lidských práv. O zhoršené lidskoprávní situaci v Číně informovaly už v listopadu na jednání Rady OSN členské státy.
„Pokud by se měly naplnit, tak by měly fatální důsledky pro celou naší civilizaci,“ komentoval závěry zprávy Michal Marek z Akademie věd. I další odborníci ovšem používali stejně alarmující jazyk.
