Represivní atmosféra v Ruské federaci přiměla drtivou většinu protivníků současného režimu k emigraci. Dva z nich, podnikatel Michail Chodorkovskij a šachista Garri Kasparov, jsou známi i mimo Rusko.
V Moskvě se 12leté Varvaře Galkinové nelíbily povinné hodiny vlastenecké výchovy, v nichž se děti učí milovat Putina a nenávidět Západ a Ukrajinu. Ředitelka školy dívku udala na policii.
V současné době již není nouze o zprávy z Ruska a o názory nejrůznějších lidí na tamní vývoj a vyhlídky. Skutečně zajímavé jsou ale úvahy ruských nezávislých intelektuálů.
Kauza TV Dožď je lakmusovým papírkem, který vyjevil hluboký problém. Málo se o tom u nás ví, ale značná část ruských emigrantů, kteří nesouhlasili s Putinem, obviňuje z jeho vzestupu Západ.
Ruský nevládní publicista a básník Ivan Davydov, který z principu zůstal ve své zemi, shrnul možnosti dalšího vývoje. Jaké bude Rusko po válce s Ukrajinou?
Ti, kteří sní o rozpadu velkého autoritářského Ruska na desítky malých demokratických států, se vyhýbají přemýšlení o tom, jak bude vypadat přechod od ‚Mordoru‘ k ‚překrásnému Rusku budoucnosti‘.
V českém veřejném prostoru jsem zaznamenal určitá očekávání, že teď se už Rusové konečně proberou, když jde o jejich životy, a začnou proti Putinovu režimu pořádně buntovat.
Ať už skončí válka jakkoli, své záležitosti si budou zařizovat Rusové. Otázka zní, jací. Rusové jsou rozděleni na většinu, která podporuje Putina, a na menšinu, která je ve vnitřní a vnější emigraci.
Tento příběh začal dávno před 24. únorem 2022. Po začátku války se ale zrychlil. Řeč je o osudu Rusů jako národa a Ruska jako státu. Na vývoji v Rusku a kolem něj bude přitom záviset osud světa.
Prezident Vladimir Putin uložil ministrovi zemědělství Dmitriji Patruševovi, aby rozšířil pěstování byliny, která je podle něj užitečnější než nějaká koka-kola, která je podle Putina samá chemie.
Digitální Peskov nedávno zveřejnil úvahu o dalším vývoji světa a Ruska. Je nakloněn prognóze, podle které se státy uzavřou do sebe a vytvoří jednotlivé ostrovy. Ty budou obchodovat výměnou kus za kus.
Avosj je něco jako české snad. Snad se to nějak vyvrbí. Snad nebude válka. Snad bude líp. Snad je třeba zatnout zuby, a pak přijde Překrásné Rusko budoucnosti.
V Rusku zůstávají někteří Putinovu režimu nepohodlní novináři a další akademici. O důvodech, proč nechtějí odejít a úvahách, jaký bude jejich osud, se rozepsal komentátor Alexandr Mitrofanov.
Rusové, kteří opustili svou vlast kvůli politice Vladimira Putina, mnohdy čelí nevraživému chování ze strany veřejnosti v zemi, ve které se rozhodli usadit.
Nejen ruské, ale také zahraniční veřejné mínění zaujala atypická slova plukovníka ve výslužbě Michaila Chodarjonoka v jinak stoprocentně loajálním pořadu 60 minut ruské státní televize Rossija.
Jak daleko je Rusko schopné v momentálním válečném konfliktu zajít? Je ruský prezident Vladimir Putin ochotný použít jaderné zbraně? Zamýšlí se komentátor Alexandr Mitrofanov.
Bývalý opoziční poslanec Státní dumy Dmitrij Gudkov je v emigraci už řadu měsíců. Teď napsal: „Dokonce ti nejlepší, nejsprávnější Rusové, kteří se zřekli Putina, jsou stejně Rusové…
V ruském městě Ivanovo rozdával Dmitrij Silin zdarma výtisky knihy. Kniha se jmenovala 1984 od George Orwella. Silin skončil na policii a je trestně stíhán za diskreditaci ruské armády.
Poučenější pozorovatelé ruského dění vědí, že vojáci v Buči případně jinde se nechovali nijak neobvykle. Jen přenesli na území cizího státu ten styl života, na který jsou zvyklí z domova.
Komentátor Alexand Mitrofanov shromáždil výpovědi několika ruských myslitelů, kteří se tvrdě vyjádřili k současné vládě a činům prezidenta Vladimira Putina.
Osmasedmdesátiletý Leonid Ivašov býval do roku 2002 vysoce postaveným funkcionářem ruské armády, posléze byl propuštěn a hořkost spojená s tímto vývojem je v jeho projevech přítomna dodnes.
Pamětníci a lidé se zájmem o dějiny se nemohli vyhnout srovnání se srpnem 1968 v Československu, kdy takzvaný zvací dopis části vedení KSČ přivolal do země vojska Varšavské smlouvy.