V evropských volbách nejspíš výrazně posílí v Německu konzervativní a pravicové síly. Hodně si od nich slibuje Alternativa pro Německo. Podle nejnovějšího průzkumu může získat 16 procent hlasů.
Spolupředseda AfD Chrupalla agentuře DPA řekl, že navzdory novým informacím médií vedení strany dál stojí za Bystroněm. Dle něj zatím nikdo nepředložil žádné důkazy, které by proti němu svědčily.
Podle Kraha šlo o konverzaci na chatu z roku 2020, kdy Vološyn anglicky napsal, že „jsme vyřešili problém s našimi kompenzacemi za vaše technické výdaje, od května budou opět takové jako před únorem“.
Vedení strany ztrácí v Petra Bystroně důvěru, což umocňuje i to, že poslanec příliš často a příliš okatě cestoval do Ruska či Běloruska, napsal deník Bild.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň ve čtvrtečním dopise adresovaném vedení strany odmítl podezření, že přijímal úplatky od proruské sítě Voice of Europe.
„Že se kolegové z vedení při takové mediální kauze chtějí informovat z první ruky, je normální a správné. Vše v klidu projednáme po prázdninách,“ řekl ve středu Bystroň.
Alternativa pro Německo je v Sasku-Anhaltsku v dost výjimečné pozici. Na jednu stranu kontrarozvědka vzkazuje, že má důkazy o propojení AfD a neonacistů, ale zároveň tam má strana mnoho voličů.
Podle tuzemské kontrarozvědky byla v Česku předávána hotovost protisystémovým politikům z Německa, další peníze mířily na provoz proruského zpravodajského webu Voice of Europe.
AfD láká potenciální voliče i poměrně bezskrupulózními výroky. Ve videích uvádí, že vláda mladé voliče „nenávidí“ a že „jejich matky budou chudé, až budou staré“.
Bernd Baumann z vedení poslanecké frakce AfD označil úterní zveřejnění informací za „součást zlé kampaně“. Poukázal přitom na soudní jednání v Münsteru a hovořil o mlhavých podezřeních.
Součástí nových opatření, které plánuje vláda, bude také reforma služebního zákona, díky které bude snazší propustit státní zaměstnance, u kterých se zjistí napojení na ultrapravicové skupiny.
Volby se konají ve všech 12 berlínských volebních obvodech, v každém ale v jiném rozsahu. Například v Lichtenbergu se hlasuje pouze ve zhruba třech procentech volebních okrscích.
Protesty se konají už několik týdnů. Lidem vadí, že populární strana, kterou podporuje asi pětina voličů, stále častěji mluví o nuceném vystěhování lidí nebo o zrušení stranického systému.
Reportér České televize v Německu Pavel Polák připomíná, že AfD se od svého vzniku postupně radikalizuje. V posledních průzkumech mírně ztrácí, stále ale zůstává druhou nejsilnější stranou v zemi.
Německá strana AfD označila listopadovou schůzku svých členů s pravicovým extremistou Martinem Sellnerem v Postupimi za soukromou záležitost, která nenese přímou spojitost se stranou.
Ačkoli nadále zůstává po konzervativní unií CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi, tempo propadu je podle odborníků rychlé. V Německu se proti krajní pravici každý den konají demonstrace.
Právě pro radikální názory je na AfD okrajově napojená i řada lidí sympatizující s nacismem. Nejextrémnější je mládežnická organizace přímo spolupracující se stranou.
Demonstranti v Mnichově dorazili s transparenty odsuzujícími pravicově extremistické myšlenky. Na plakátech bylo možné číst nápisy jako „Poučme se z historie, místo abychom ji opakovali“.
„Je to něco neuvěřitelného. Centrum Frankfurtu nad Mohanem je zcela plné,“ oznámila v sobotu odpoledne reportérka zpravodajské televize Welt. Počet účastníků odhadla na zhruba 35 tisíc.
„Chtějí z Německa udělat stát, jako je Rusko. Systematicky se na to připravují,“ řekl Habeck s tím, že AfD se nijak netají svým světonázorem. „Bezpečnostní úřady musí postupovat systematicky,“ uvedl.
Za rozpadem frakce stojí skupina kolem poslankyně Sahry Wagenknechtové, která teď chystá svůj vlastní projekt. Tím částečně cílí i na voliče Alternativy pro Německo.
Příští rok se budou konat zemské volby ve třech spolkových zemích. Mezi nimi je Sasko a Durynsko, kde se AfD těší dlouhodobé popularitě a existuje šance, že se tam AfD stane nejsilnější stranou.
„Milí spoluobčané, moje vláda dne 2. června 2024 k pátému výročí smrti Waltera Lübckeho podá ke spolkovému ústavnímu soudu žádost o zákaz Alternativy pro Německo,“ říká Scholz na falešném videu.
Dvaadvacetiletý Halemba se podle Guardianu měl v pondělí poprvé zúčastnit zasedání spolkového parlamentu. Je členem studentského spolku Teutonia Praha, jehož prostory v září prohledala policie.