Prvních pět klientů se do nové budovy v Borohrádku nastěhuje se začátkem listopadu, postupně budou přibývat další. Ve třech pavilonech najde nový domov 24 seniorů, zejména s Alzheimerovou chorobou.
Tancuj, Matyldo je známou písní od Toma Waitse. A právě název této skladby dal jméno i připravovanému českému filmu. V něm se potkávají úplně poprvé před kamerou Karel Roden a Regina Rázlová.
Lék v mozku tvoří nové molekuly. Ty poté selektivně cílí na protein zvaný muskarinový acetylcholinový receptor, známý taky jako receptor M1. Tento receptor je důležitý pro paměť a poznávání.
„Tohohle nezvaného hosta už zažil klepat na dveře nejeden z nás. A neotevřít mu bohužel nelze,“ začíná své vyprávění autorka, která se rozhodla v knize neuvádět své jméno.
„Komu dochází slova, tak jim ještě dlouho přetrvává paměť na písně. Klienti, kteří nemohu pořádně mluvit, tak zpívají i se slovy,“ řekla Radiožurnálu ředitelka Centra Seňorina Jarka Švarcbachová.
Jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.
FDA ve svém pondělním rozhodnutí uvedla, že lék neprokázal svou účinnost zcela bez pochyb a že mu udělila povolení k nasazení u pacientů za předpokladu, že firma Biogen provede další testování.
Ústí nad Labem bude díky vysokorychlostnímu 5G internetu testovat autonomní vozy v běžném provozu. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Bývalý profesionální fotbalisté měli až třikrát a půl větší šanci, že je postihne demence nebo další neurologické onemocnění. Poukazuje na to nový výzkum univerzity v Glasgow.
Muž u sebe nemá doklady, telefon, peníze ani léky a špatně se orientuje v prostoru i čase. Není vyloučeno, že se může pokoušet hledat různými způsoby cestu zpět do Pardubic, kde žije.
„Kontrolovat pohyb rychle letícího předmětu hlavou je zcela nesprávné. Podobný styl hry je třeba ve fotbale zakázat. Je to skutečně nebezpečné,“ varuje Omalu.
Nové středisko má být v podstatě vesnice, která bude zabírat plochu zhruba pěti hektarů. Jeho cílem je poskytnout pacientům jiné podmínky léčby než v nemocnicích či v jiných specializovaných centrech.
Liberecká policie pátrá po jednaosmdesátileté seniorce, která trpí Alzheimerovou chorobou. Z domova pro seniory na Masarykově ulici v Liberci odešla ve středu Božena Kšírová v 11:15 neznámo kam.
Obezita trápí lidstvo v čím dál větší míře. Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd přišli na způsob, jak s tímto problémem bojovat.
Seniorům nejvíce chybí společnost. 78letá Olga pomalu ztrácí paměť, s nemocí bojuje smíchem a potřebovala by, aby za ní do Domova Alzheimer v Karviné-Darkově přišel někdo třeba jen popovídat.
Vědci hlásí pokrok ve výzkumu diagnostiky Alzheimerovy choroby. Studie hovoří o více než 90procentní přesnosti krevního testu použitého k odhalení přítomnosti proteinu spojovaného s touto demencí.
V Českém rozhlase začaly Dny paměti. Ty mají upozornit na problematiku života lidí postižených Alzheimerovou chorobou. Podle odhadů jich je v Česku přes 150 tisíc.
Na čtvrtek připadl Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. V Česku jí trpí přibližně 150 tisíc lidí, především seniorů. Nemoc se ale nevyhýbá ani mladším ročníkům.
Desítky tisíc lidí v Česku bojují s Alzheimerovou chorobou. Na trhu jsou jen léky, které nemoc zpomalí a utlumí příznaky. V jeho hledání má motivovat i nová dotace pro badatele.
Warren Sapp je vítězem Super Bowlu a legendou amerického fotbalu. Jeho kariéra ve tvrdém sportu má důsledky na jeho paměť, proto se rozhodl, že až zemře, jeho mozek půjde na vědecké výzkumy.
V roce 2050 by v Česku mohlo trpět demencí až 380 tisíc lidí. Avšak léčba, která by dokázala onemocnění zcela vyléčit, zatím neexistuje. Problém je i to, že u řady lidí se demence odhalí příliš pozdě.
Spánek je klíčem k celkovému zdraví a lékaři doporučují spát sedm až devět hodin denně, aby se člověk cítil odpočatý. Když je však spánku přespříliš, může mít problémy mozek, píše americký týdeník Newsweek
Dlouhodobé hlavičkování a srážky s hráči můžou u fotbalistů vést k poškození mozku a vzniku demence. Přímou souvislost ale britští vědci v nové studii nepotvrdili. Dcera bývalého anglického reprezentanta, který zemřel v 59 letech, tvrdí, že se problém úmyslně podceňuje.
Cvičení je podle odborníků dobré nejen pro kondici člověka. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity teď zjišťují, jestli pravidelný pohyb dokáže zpomalit také postup Alzheimerovy choroby nebo jí třeba úplně předejít. Zkoumají změny v mozku seniorů, kteří k nim třikrát týdně dochází na hodiny tance.
Narušuje část mozku a způsobuje pokles myšlení, paměti a úsudku. To jsou projevy Alzheimerovy nemoci, která bývá nejčastější příčinou demence. Alois Alzheimer ji poprvé popsal už na začátku 20. století, přesto se první léky na ni objevily až koncem 90. let. Onemocnění ale dokážou pouze zpomalit, nikoliv vyléčit. Podle nové studie by mohla být řešením aplikace protilátky. Taková léčba by mohla být podle neurologa Jakuba Horta pacientům dostupná už v roce 2020.
