Americká centrální banka (tzv. Fed) opět zvedla základní úrokovou sazbu. Ta nyní dosahuje až na 3,25 procenta a je nejvyšší od finanční krize z roku 2008. Cílem Fedu je co nejrychleji snížit inflaci.
Loni americká ekonomika vzrostla o 5,7 procenta. Letos má ale na tamní hospodářskou aktivitu negativní dopad kombinace růstu cen a vyšších nákladů na úvěry.
Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15.00 středoevropského letního času se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 dolaru.
Centrální banka začala důkladněji vymezovat „normalizaci“ měnové politiky po téměř dvou letech mimořádného úsilí o vyléčení ekonomiky z následků pandemie.
Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v září zvýšila o 0,1 procentního bodu ze srpnových 5,3 procenta. Vrátila se tak na třináctileté maximum 5,4 procenta.
Centrální banka testovala, jak jsou komerční banky schopny odolat ekonomickému propadu způsobenému koronavirovou pandemií. V reakci na toto testování omezila bankám v zemi výplatu dividend.
Fed ve středu rovněž zveřejnil prognózy, podle kterých další snížení úroků v letošním roce očekává méně než polovina jeho předních činitelů. Někteří dokonce předpokládají, že úroky bude nutné zvýšit.
Americký prezident Donald Trump šéfa centrální banky USA Jerome Powella za zvyšování sazeb neustále kritizuje a tvrdí, že zpřísňování měnové politiky je „jediným problémem“ americké ekonomiky.
Americké hospodářství je na tom dobře, čeká ho růst, a americká centrální banka proto letos může zvednout úrokové sazby. Tak se dá shrnout projev šéfky centrální banky Janet Yellenové před Sněmovnou reprezentantů. Na pravidelné hodnocení vývoje, představení takzvané Béžové knihy, čekali s napětím analytici i obchodníci.
Kdo uvažuje o nákupu dolarů na letní dovolenou, měl by to možná udělat už teď. Americká měna stojí zhruba 25 korun. Podle odhadů analytiků bude během příštích měsíců ještě zdražovat. Posílení dolaru ale nebude tak výrazné, jak odborníci čekali na začátku tohoto roku.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání pokračuje v omezování podpory ekonomiky Spojených států. Centrální bankéři opět omezili nákup státních dluhopisů. Zároveň s tím ale zhoršili prognózu růstu americké ekonomiky. Fed také předpověděl, že krátkodobé úrokové sazby se budou v budoucnu pohybovat o něco níže, než předtím očekával.
Americký Senát čeká historické hlasování. Má dnes potvrdit ekonomku Janet Yellenovou jako vůbec první ženu ve funkci šéfky americké centrální banky zvané Fed. Podle všech očekávání senátoři návrh prezidenta Baracka Obamy schválí a udělají z ní jednu z nejmocnějších a nejvlivnějších žen na světě.
V čele Americké centrální banky by mohla být poprvé žena. Prezident Barack Obama na tento post oficiálně navrhl dosavadní viceguvernérku Janet Yellenovou. Nominaci musí ještě schválit Senát, ve kterém mají většinu Obamovi demokraté.
Kdo čekal, že Americká centrální banka zmírní svoji podporu ekonomiky Spojených států, hluboce se mýlil. Bankovní rada nečekaně rozhodla, že hospodářství je stále oslabené a neobejde se bez její další pomoci.
Americká centrální banka oznámila včera večer po dvoudenním jednání, že nezačne s třetím kolem kvantitativního uvolňování. Potřetí tedy FED už peníze navíc nevytiskne a ekonomiku bude dál podporovat v rámci akce Twist.
Americká centrální banka varuje, že je na tom hospodářství Spojených států hůř než se čekalo. Akciové trhy procházejí další vlnou výprodejů, a to i přesto, že Fed právě ohlásil další program podpory. V rámci operace zvané Twist nakoupí dluhopisy s šesti- až třicetiletou splatností za 400 miliard dolarů. Také trhu nabídne papíry s krátkodobou splatností.
Růst americké ekonomiky bude letos pomalejší, než se čekalo. Ozdravný proces ale dál pokračuje. Podle americké centrální banky (FED) proto není potřeba pumpovat do systému další peníze. Banka tak v červnu ukončí takzvané kvantitativní uvolňování. I nadále ale bude oživení přiživovat nízkými úrokovými sazbami.
Americká centrální banka začne pomalu utahovat měnovou politiku. Podle Jona Hilsenratha z Wall Street Jurnal, který je mezi novináři obecně považován za nejlepšího znalce Fedu v Americe, banka na zasedání příští týden ukončí program takzvaného kvantitativního uvolňování, který sloužil k pumpování likvidity do ekonomiky. A navíc pomalu začne uvažovat o tom, jak a kdy zvyšovat úrokové sazby.
Ropu včera zasáhly výrazné výprodeje. Cena barelu typu Brent klesla o zhruba 3,7 dolaru, barel lehkého amerického WTI zlevnil o 4 dolary. A jak tvrdí někteří analytici, výprodeje tím nekončí. Investiční banka Goldman Sachs třeba předpovídá, že Brent čeká v následujících několika měsících sedmnáctiprocentní korekce. To by mohlo podpořit nastartované oživení globální ekonomiky.
Americká ekonomika získává pevnou půdu pod nohama. Tvrdí to alespoň centrální banka Spojených států, která proto v tuto chvíli nehodlá rozšířit 600miliardový program pomoci spuštěný v listopadu. Jak zástupci Fedu nicméně doplnili, nezaměstnanost a trh s bydlením představují i nadále problémy.
Hospodářské oživení ve Spojených státech USA je příliš pomalé na to, aby vedlo k poklesu nezaměstnanosti. Myslí si to vedení americké centrální banky. FED proto neukončí nákupy dluhopisů, o čemž se i kvůli prodloužení daňových úlev a signálům o tom, že se ekonomice daří, na trhu spekulovalo. Zájem o americké dluhopisy proto opět o něco oslabil. Dolar, který se už před tímto oznámením propadl vůči euru na nejnižší úroveň za poslední tři týdny, i přesto ztráty mírně korigoval.
Americká centrální banka se dostala pod nejvýraznější tlak za poslední tři desetiletí. Kvůli nedávnému druhému kolu takzvaného kvantitativního uvolňování je FED pod palbou mnoha Republikánů. Několik prominentních amerických ekonomů mu adresovalo kritický dopis a zástupci řady velkých ekonomik včetně Německa na něj tvrdě dorážejí. Experti proto spekulují, že by pozice FED a nebo přinejmenším škála jeho pravomocí mohla napříště oslabit.
|Igor Maňour, Roman Chlupatý, Silvie Třeslínová|Ekonomika
Americká centrální banka povzbudí slábnoucí oživování největší ekonomiky světa rozsáhlými nákupy vládních dluhopisů. Pod dvoudenním zasedání banka rozhodla, že do konce prvního pololetí příštího roku nakoupí na finančním trhu dluhopisy za 600 miliard dolarů.
