Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
Čísla v systému eRecept prozrazují, že výpadky léků se spravedlivě rozprostřou přes celou republiku. S jedinou výjimkou: v Praze zůstává nevyzvednutá až čtvrtina receptů, což naznačuje těžší výpadky.
„Pokud se pravidla, která jsou v novém zákoně, budou dodržovat, tak by pak mohly být léky skutečně dodávány i do menších lékáren v menších obcích,“ předpokládá viceprezident České lékárnické komory.
Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila.
Do lékáren dorazila druhá část přislíbených antibiotik. V řadě lékáren ale léky stále chybí. Situaci by měla řešit chystaná novela, která má zajistit zejména rovnoměrnou distribuci léků.
„Lékaři velmi často spolupracuji s některými lékárnami, takže mohou ověřit, zda je léčivo dostupné či nikoliv,“ navrhuje pacientům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje pořádat pravidelné konference k situaci ohledně dodávek a zásob léků. S výrobci léčiv jedná české ministerstvo zdravotnictví podle Válka po celém světě.
Pokud firma nabídne lék na trhy všech členských států, může být doba jeho tržní ochrany prodloužena až na 12 let. Dosud je ochrana stanovena na deset let.
Následující týdny si budou moci lék Ozempic koupit jen ti, kteří ho nemůžou nahradit žádným jiným výrobkem. Za jeho nedostatkem stojí vysoká poptávka na trhu.
Podle vědců narůstající odolnost mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z největších problémů dnešní medicíny. Pomoci k řešení by mohla i možnost sledovat hladiny antibiotik.
Princip vědci z Barcelony testovali na myších. Využili pro to konkrétní bakterii nazvanou Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje zápaly plic u lidí s plicní ventilací.
Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.
„Nejvíc dětí chodí s RS virózami, o které ohrožují nejvíce nejmenší děti. Rozhodně se potýkáme s chřipkou, nejsme úplně v epidemii, ale myslím, že se tam blížíme,“ říká lékařka.
„Naštěstí se nám vždy podařilo najít náhradu, nějaké generikum. Je to problém, ale naší prací je, abychom lidem a lékařům pomohli,“ upozorňuje vedoucí lékárny.
Sledování předepisování antibiotik v souvislosti s provedenými CRP testy zatím v Česku chybí. Mohlo by přitom představovat další z nástrojů, jak spotřebu antibiotik hlídat.
Do splašků se dostávají využitá a nevyužitá antibiotika, a to nejen od lidí, ale i ze zemědělství. Čím více podáváme antibiotik, tím více se bakterie brání, upozorňují vědci.
Nadužívání antibiotik v uplynulých letech k léčbě triviálních infekcí vedlo k tomu, že jsou méně efektivní při potlačování závažných infekcí. Lidé tak umírají na běžná infekční onemocnění.
Veterináři nařídili řetězci Lidl stáhnout skoro 17,5 tuny vepřového mletého masa původem z Polska, ve kterém zjistili šedesátkrát překročený limit pro antibiotika.