„Lidé v regionu se potýkají se skutečnou hrozbou ničivého, plnohodnotného konfliktu. Je čas uvolňovat napětí,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl.
Islámábád ve středu odvolal z Teheránu svého velvyslance v reakci na íránské vzdušné údery, při nichž v úterý v pákistánské provincii Balúčistán podle pákistánských zdrojů zahynuly dvě děti.
Šéf Bílého domu se vyjádřil na sociální síti X. „Naše úřady jsou v kontaktu a českými bezpečnostními složkami a jsme připraveni poskytnout jim podporu,“ dodal.
Generální tajemník OSN António Guterres použil článek Charty OSN ve snaze zavést příměří mezi Izraelem a Palestinou. Mírová mise OSN je v Palestině nepravděpodobná, říká Oldřich Bureš.
Spojené arabské emiráty věnují 30 miliard amerických dolarů na globální klimatická řešení. V zahajovacím projevu summitu COP28 v Dubaji to prohlásil vládce země Muhammad bin Zájid.
Izrael už také nebude udělovat nová víza představitelům OSN. „Již jsme odmítli poskytnout vízum zástupci generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi,“ uvedl Erdan.
Za poslední rok mluvil Guterres o tom, že jsme na dálnici do klimatického pekla, že začala éra globálního varu nebo o krutém létě na severní polokouli.
Guterres hovořil k asi 145 shromážděným lídrům, včetně českého prezidenta Petra Pavla. Ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN se nicméně Valného shromáždění účastní osobně jen prezident USA Biden.
„Od 10. srpna zemřelo v provincii Chu-pej v důsledku katastrof 29 lidí, z nichž se šest dříve pohřešovalo. Dalších 16 lidí se stále pohřešuje,“ uvedla státní televize.
„My obranné a bezpečnostní síly jsme se rozhodly skoncovat s režimem, který znáte,“ uvedl jeden z velitelů Amadou Abdramane. Důvodem jsou prý „zhoršující se bezpečnostní situace a špatné vládnutí“.
„To, co v rámci možností děláme, je vést dialog s oběma stranami o konkrétních záležitostech,“ uvedl Guterres. Nejdůležitějším výsledkem snahy je podle něj dohoda o exportu zemědělských komodit.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckim zahájila iniciativu pro návrat ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Dohoda bude 18. března automaticky prodloužena, pokud žádná strana nevznese výhrady. Moskva však už dala najevo, že nejprve by měly být odstraněny překážky bránící vývozu zemědělských komodit z Ruska.
Na dotaz, jestli bude na summit pozváno Rusko, ukrajinský ministr zahraničí řekl, že nejprve bude muset být tato země mimo jiné stíhána u mezinárodního soudu za válečné zločiny, které má na svědomí.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Podle Petra Pyška člověk v posledních desetiletích neustále válčí s přírodou, ať už prostřednictvím kácení lesů, degradace zemědělské půdy, nebo neudržitelného výlovu.
Jedná se o první ze série zásilek, druhá bude podle OSN určena pro západní Afriku. Ruský vývoz hnojiv, který je pro boj s potravinovou krizí klíčový, je dlouhodobě kvůli ruské invazi ochromen.
Guterres vystoupil na úvod klimatické konference v egyptském Šarm aš-Šajchu s velmi důrazným projevem. „Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil.
„Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl Guterres.
„Náš svět je v nebezpečí, je ochromený. Pracujme společně jako světová koalice, jako sjednocené národy,“ apeloval Guterres na posluchače na 77. zasedání Valného shromáždění OSN.
„Pákistán potřebuje mohutnou finanční podporu, aby mohl reagovat na tuto krizi, která už napáchala škody za zhruba třicet miliard dolarů,“ uvedl Guterres.
V některých místech voda z jezera začala přetékat, což způsobilo paniku v okolních obcích. Úřady se proto rozhodly vodu z jezera rozbitím hráze vypustit.
Rusko a Ukrajina se v posledních dnech vzájemně obviňovaly z ostřelování okolí Záporožské elektrárny. Ve čtvrtek se Moskva a Kyjev navzájem nařkly i z přípravy „provokace“ v tomto zařízení.
Podle Zelenského spolu jednali také o dodávkách obilí z Ukrajiny, které byly tento měsíc obnoveny na základě přelomové dohody, kterou zprostředkovala OSN a Turecko.
Poslední dění kolem elektrárny znovu vyvolalo obavy z možnosti jaderné katastrofy. Generální tajemník OSN António Guterres před několika dny vyzval k vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny.
