Nové britské komediální drama Problémissky se inspiruje skutečnými událostmi kolem vyhlášení Miss World 1970. Přelomový ročník soutěže krásy tehdy narušil protest hnutí za práva žen.
Africký národní kongres stále žije z odkazu bývalého prezidenta Nelsona Mandely a jeho boje za svobodu a rasovou rovnost, klesá mu však podpora voličů.
Více než 20 let po přechodu k demokracii zůstává JAR zemí ekonomických rozdílů, které kopírují rozdělení bohatství z dob apartheidu. Podle NYT segregace černošské většiny přetrvává.
Obyvatelé Jihoafrické republiky dnes hlasují v parlamentních volbách. Média v JAR je označují za svým způsobem přelomové. Poprvé se jich totiž zúčastní i lidé, kteří na vlastní kůži nezažili politiku rasové segregace. Apartheid v JAR definitivně padl po zvolení Nelsona Mandely prezidentem v roce 1994.
V Jihoafrické republice začínají oslavy 100. výročí založení Afrického národního kongresu, které budou trvat celý rok. Hnutí s převážně levicovými ideály, které bránilo zájmy černošského obyvatelstva, sice vzniklo už v roce 1912, většina lidí si ale Africký národní kongres spojuje až s pozdější fází boje proti rasismu a především s osobností Nelsona Mandely.
„Můžeme změnit svět a učinit ho lepším. Vše je v našich rukách,“ říká Nelson Mandela. Symbol boje proti apartheidu, první černošský prezident Jihoafrické republiky a nositel Nobelovy ceny za mír se stal legendou už za svého života. Dnes se dožívá třiadevadesáti let. V jeho domě v jihoafrickém Sowetu natáčel Jaromír Marek.
Jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, jeden ze známých bojovníků proti apartheidu, odchází z veřejného života. Tomuto jihoafrickému nositeli Nobelovy ceny míru je dnes 79 let. Podle jeho vlastních slov se mu odchází lehce.
Kvůli fotbalovému šampionátu nesmějí rybáři v Durbanu chodit na svá oblíbená místa. A to proto, aby nepřekáželi turistům ve výhledu na moře a nerušili. Rybáři jsou s tím smíření. Jde většinou o Indy a v dobách apartheidu na tom byli stejně. Také pro ně některá místa byla tabu.
Jihoafrický soudce Richard Goldstone čelí obvinění, že v Jihoafrické republice v 80. letech velmi aktivně podporoval rasistický režim apartheidu. S tvrzením přišli izraelští novináři.
Dvacet let dnes uplynulo ode dne, kdy vězení opustil Nelson Mandela, bojovník proti jihoafrickému apartheidu. Vůdce černošského odporu proti rasistickému režimu bílé menšiny za mřížemi strávil celkem 27 let. Jeho osvobození odstartovalo politické změny, které vyústily v konec apartheidu a vznik demokratické republiky. V jejím čele později stanul právě Mandela.
Za zločiny spáchané v období apartheidu jen podmínečné tresty. Tak dnes rozhodl jihoafrický soud v případu někdejšího ministra bělošské vlády Adriaana Vloka a jeho čtyř podřízených. Ti v roce 1989 spáchali neúspěšný atentát na černošského aktivistu Franka Chikaneho. Pokud se obžalovaní v následujících letech nijak neproviní, mají díky podmínce velkou šanci, že do vězení vůbec nepůjdou. Mírný rozsudek není v procesech s představiteli apartheidu ojedinělý.
