U Horáckého zimního stadionu býval od 16. do 19. století jihlavský centrální hřbitov. Archeologové tam dělají výzkum v souvislosti s připravovanou stavbou nové multifunkční haly.
Archeologové objevili rituální kamenné monumenty, takzvané trility, které jsou i více než 2000 let staré. Zkoumali také kamenné nástroje a skály pokryté více než 500 obrázky.
Doteď převládala hypotéza, že Ötzi byl zřejmě pastevec, jehož tělo se souhrou náhod uchovalo v ledu. Autoři nové studie ovšem tvrdí, že osud mumie mohl být trochu jiný.
Mezinárodní vědecký tým, jehož byl Tomáš Pancíř součástí, si dal za cíl prozkoumat a přenášet do map rozlehlé areály, a přispět tak k dokumentaci a budoucí ochraně upomínek druhé světové války.
Když byl vrak starořecké lodi v roce 1900 objeven nikoho nejspíše nenapadlo, že jej budou archeologové zkoumat i více jak sto let později. Zrovna v nedávné době, ale odborníci vyzvedl nové objevy,
Aby se s jistotou prokázal původ alabastru, srovnávaly se vzorky z předmětů odebrané v 19. století v egyptské Gíze se zbožím ze současných káhirských obchodů.
Mezi nejzajímavější patří například část keramické sošky pravděpodobně z 15. století, kde je nejspíš zobrazena Panna Marie s Ježíškem. Soška ale není kompletní.
Stovky stříbrných pražských grošů ze 14. století vyhrabala u Ústí na Vsetínsku fenka. Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko.
„Když je počet fragmentů velice rozsáhlý, tak je ruční rekonstrukce (malby) velice obtížná a rozeznat návaznost jednotlivých kousků na sebe je takřka nemožné,“ uvedl ředitel archeologického parku.
Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Studie poodhalila i některé další aspekty života tehdejších populací.
První zmínky o pracovním táboře se ve stavební dokumentaci objevují v roce 1951, letecké snímky tábor zachycují v roce 1953, ale v době odhalení pomníku v roce 1955 už tábor nestál.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Ten lze označit za mimořádný v rámci celé republiky,“ uvedl archeolog Pavel Horník.
Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze výzkum přinesl velké množství materiálu a informací k vývoji této městské parcely od založení Kutné Hory až do současnosti.