Továrna na vlněné sukno byla Johanna Heinricha Offermanna. I díky němu se Brnu přezdívalo Moravský Manchester. Ve výkopech je možné vidět základy zdí, komínů i strojovny pro parní stroj.
Během archeologického výzkumu byly zkoumány ostatky v 18 rakvích, přičemž byl nalezen i výjimečně dobře zachovaný mumifikovaný tělesný pozůstatek Ernsta Gabriela Hendricha.
Archeologové využívají krabice od banánů k ukládání tisíců kusů různých vykopávek. Rozměrově jsou pro vědce ideální a na počet banánovek slangově označují i rozsah svých nálezů.
Počátky usedlého způsobu života u Nilu jsou spojeny s rozsáhlými migracemi. Rozkryl to prestižní mezinárodní výzkum. Své působení v něm popsala egyptoložka Lenka Varadzinová.
Kosterní ostatky asi 150 mužů, kteří utrpěli válečná zranění, se datují do 1. století. Až do 3. století bylo přitom obvyklou praxí těla zpopelňovat, podle expertů je tak objev extrémně vzácný.
Mezinárodní vědecký tým u Velkého Mamuťáku za účasti českých vědců jako první na světě úspěšně vyzkoušel novou metodu určování pravěké DNA. Ta může znamenat revoluci v archeologii.
„Může dosáhnout ostrosti železných nožů, což se dalo využít prakticky na cokoliv. Na řezání, nebo škrábání,“ popisuje využití pazourku geolog Martin Moník.
„Jsme na tábořišti lovců mamutů. To znamená, že jsme v místě, kde docházelo ke zpracování těch ulovených zvířat,“ vysvětluje ředitel Ústavu archeologické památkové péče Severozápadních Čech.
„Je to opravdu unikát. Máme doklad o jejich osídlení v otevřené krajině, dříve jsme měli nálezy pouze z jeskyní,“ říká archeolog Roman Sirovátka pro Český rozhlas Liberec.
Objev připomíná pověst o paní Cao, která údajně vládla Moche před 1700 lety. Její tvář byla zrekonstruována v roce 2017 pomocí 3D tisku na základě lebky starověké mumie.
Expedice studovala Pokladnici, ikonický jordánský monument, po letech spekulací, že dvě hrobky nalezené pod levou stranou monumentu v roce 2003 nejsou jediné tajné podzemní prostory pod objektem.
Na objevení neolitické vesnice, kterou lze velikostí přirovnat k městu Troja na začátku doby bronzové, se podílel mezinárodní tým složený z Maročanů, Britů a Italů.
„Tento stroj se v roce 1944 účastnil bombardování Plzně a Škodových závodů. Přitom ho ale zasáhla protiletadlová obrana,“ vysvětlují rakouští archeologové pro Radiožurnál havárii letadla.
„Pokoušíme se zrevidovat všechny archeologické výzkumy, které na Pražském hradě proběhly za posledních 150 let, a postupně rozkládáme Pražský hrad jako takové vrstvy,“ říká Jana Maříková Kubková.
Vědci se domnívají, že mají před sebou 13 600 let starou lebku. Objevený mastodont tak žil ve stejné době, kdy do oblasti přišli první lovci a sběrači.
Hledání kovových předmětů s detektorem je trochu jako rybaření. „Lov je cennější než kořist,“ říká detektorář Miroslav Kratochvíl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Nalezené oběti si vybraly malou místnost jako útočiště a čekaly, až skončí déšť sopkou vyvržených kamenů. Ty však zablokovaly dveře a zabránily jim v útěku. Nakonec je zalila láva ze sopky.
Stejně zajímavý je i další předmět, o němž by si mnozí mysleli, že jde o pouhý kámen z pole. Srdce archeologů ale zaplesalo, protože jde o kus pravěkého mlýnu.
Archeologové z Archeoparku Všestary na Hradecku by za dva roky mohli podniknout další výpravu ve člunu vydlabaném z kmene stromu. Předchozí čtyři expedice podnikli v letech 1995 až 2023.
