Tým vědců identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkých bylin. Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo.
Jde o sídliště, která stářím sahají až do doby více než 4000 let před Kristem. Na místě objevili i několik unikátních předmětů, které podrobné bádání teprve čeká.
Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Studie poodhalila i některé další aspekty života tehdejších populací.
Vláda svůj záměr hájí tím, že zvlášť pro seniory nebo lidi na vozíku byl pohyb po drolící se pěšině riskantní. Beton přitom navíc méně pohyblivým turistům nepomůže, protože se cesta prudce svažuje.
Zuby byly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou.
První zbytky dinosaura objevili archeologové v roce 2013. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání umožnila pojmenování nového druhu.
Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty.
V 68 většinou oválných hrobech jsou kostry zesnulých uložené ve specifické poloze, ohýbají se doleva. Všechny jsou z předdynastického období, které začalo 6000 let před naším letopočtem.
Jde o výsledek více než desetiletého výzkumu velkého archeologického naleziště v parku Sierra Espuňa, které zřejmě kolem roku 2200 až 1500 před naším letopočtem bylo sídlem společnosti El Argar.
Pivo bylo v Egyptě velmi populární. Připravovalo se po celé zemi a jeho vaření je zachycené na malbách už ze Staré říše. Egyptologové soudí, že se pilo při práci i při náboženských obřadech.
Není v silách policie ani archeologů dodržování zákona ohlídat. Pak je tedy dobré chovat se aspoň tak, abych případně napáchal co nejmenší škody. Řada hledačů zkouší štěstí na zoraných polích.
Čeští egyptologové uzavírají letošní sezonu v Abúsíru. Ve čtvrtek zazdí sklady i odkryté hrobky stejným způsobem, jako to dělali jejich stavitelé před tisíci lety.
Vědci se sice neradují z ničivých dopadů oteplování klimatu, ale přiznávají, že vytvořilo příležitost, jak doplnit naše znalosti o životě v horách před několika tisíciletími.
Kočičí obrazec archeologové objevili náhodou při úpravě stezky na jeden z kopců, který slouží jako pozorovací místo a jsou z něj dobře vidět další geoglyfy.
Na místě nyní pokračují výkopové práce a experti se snaží zjistit více podrobností o původu sarkofágů. Ministerstvo uvedlo, že se chystá zveřejnit „další tajemství“ v příštích dnech.
Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel muž dva artefakty z pazourku. Pazourky objevil při povrchovém sběru na poli před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.
Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze výzkum přinesl velké množství materiálu a informací k vývoji této městské parcely od založení Kutné Hory až do současnosti.
Dříve archeologové předpokládali, že prvními příchozími do Severní a Jižní Ameriky byli lidé kultury Clovis. Ti na kontinent dorazili přes Sibiř a Aljašku v době ledové před asi 11 500 lety.
Dva roky po nálezu experti začali jejich pravost zpochybňovat. Z analýz vyplynulo, že nápisy odkazují na neexistující jména božstev či na filozofa Reného Descarta, který žil až v 17. století.
Figurka z naleziště Ling-ťing v provincii Che-nan znázorňuje pravděpodobně zpěvného ptáka na podstavci, do finální podoby ji tvůrce z kosti vytesal kamennými nástroji. Je zhruba 1,5 centimetru dlouhá.
Odborníci na ploše 30 hektarů mimo jiné zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo. Trvalé osídlení na místě Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem.
Archeologové místo prohledali, zdokumentovali nález a pomocí detektoru kovů dohledali ještě další stříbrné mince. Celkem jsme jich napočítali 189. Mince nyní posoudí numismatik.
V páteční Mf Dnes se dozvíte o práci českých archeologů, kteří objevili nejstarší studnu na světě a nyní pátrají po osadě, ve které se studna nacházela.
Akvadukt začínal u obce Tuéjar a vedl až do centra města Valencie. Byl nejdelším římským akvaduktem na Pyrenejském poloostrově a šestým nejdelším v celé Římské říši.