S Jihlavou je spojen také průmysl. V Heleníně a Malém Beranově byla Löwova textilní továrna, ale také například Moravské kovárny, které fungují dodnes.
„Je fajn bydlet na vesnici, zároveň to máme 7 minut na metro,“ pochvalují si manželé Černouškovi bydlení v někdejší nouzové kolonii v pražské Libni. Získat tam bydlení je ale dnes podle nich nemožné.
Posledních pět let procházel architektonický skvost, inspirovaný antickým Řeckem, rozsáhlou rekonstrukcí. Budova dodnes uchovává připomínky na dávné působení českých politiků.
Hradci Králové se v té době říkalo ‚Salon republiky‘. „Město bylo úplně jinde než ostatní, už jen stavebním rozvojem a koncepcí města, ale i tím, jak se o těchto věcech uvažovalo,“ říká historička.
Kvůli nízké návštěvnosti bylo kino na Komenského náměstí několik let zavřené. Ani architekti nedoporučili jeho rekonstrukci. Proto teď začala jeho demolice.
Lávka v Hradci Králové je jedna z nejdražších svého druhu, stála 175 milionů korun. Podle kritiků je předražená, klouže, až příliš svítí a nenavazuje na cyklostezky. Hlavní architekt města ji hájí.
Karlovy Vary jsou od roku 2000 krajským městem Karlovarského kraje a patří mezi světové unikáty v počtu léčivých horkých pramenů na světě. Prohlédněte si, jak se za uplynulých sto let měnilo.
Nejlépe se lidé cítí v interiéru, který je z poloviny ze dřeva. Tvrdí to studie, na kterou se odkazuje architekt Matyáš Cigler: „Když se rozhlédnu po roubence, kde jsem vyrůstal, tak to platí.“
Čtyřicet architektů z Plzeňska kritizuje, že rekonstrukce kulturní památky byla svěřena napřímo jedné osobě, Evě Heyworth. Chtějí, aby kraj vyhlásil architektonickou soutěž.
Živý veřejný prostor je bezpečný, důkazem toho jsou některá velká evropská města, tvrdí architekti a milovníci skateboardingu Martin Hrouda a Jiří Kotal.
Panelové byty mají podle architektů Šponarové a Slowika mnoho výhod. Je to nižší cena, dobré dispozice, zasíťovanost i možnost si je upravit podle sebe. Sami pojali ostravský byt ve stylu Japonska.
Dobové fotky zachycují mladé lidi v kulisách rostoucího moderního města. „Přezdívalo se mu Amerika ve Zlíně. Ale nejsem si jistá, že to byla taková selanka, jak vyznívá z fotografií,“ říká historička.
Pořadatelé dále udělili ceny v osmi kategoriích a vítězové převzali „historicky“ nejhlasitější trofeje v podobě hliníkových řehtaček z dílny loňských Grand designérů, studia Vrtiška & Žák.
„Při rekonstrukci řešíme i stavební změny a víme, že cena úprav vyjde na zhruba 800 tisíc korun. Skoro stejná částka jde i na nábytek, pokud je na míru,“ říkají sestry Cihlářová a Šalamounová.
Hradec Králové má zpátky jednu ze svých ikon a dominant města, legendární „lízátka“. V lednu je stavaři vrátili na původní místo. Radost z toho má projektant Miloš Morávek, který „lízátka“ navrhl.
„S Josefem Pleskotem jsme na začátku 90. let spolupracovali na rekonstrukci Lvího dvora. Další úkol, který řešil, se týkal dolního Jeleního příkopu,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Architek Ernst Wiesner v budově uplatnil tehdy nevídaná řešení – zeleň na střeše nebo obří světlík nesoucí denní světlo do prostor, kam se nedostalo okny.
„Stavební firmy nabízely jenom výměnu oken, nabarvení a zateplení. V zahraničí přitom jsou lepší příklady,“ říká obyvatelka domu Jarmila Ditrychová. Místo stavební firmy proto oslovila architekty.
Zóna má ochránit hlavně vnější vzhled domů tak, aby se stavby neměnily při pohledu z ulice. Regulace má zabránit bourání budov nebo jejich necitlivé přestavbě, což se v minulých letech v Brně dělo.
První lidé by se do sálů, které budou sloužit Správě železnic především jako reprezentační, mohli dostat po nových eskalátorech z odbavovací haly nádraží příští rok v září.
Architekti Barbora a Jiří Weinzettlovi rekonstruovali svůj dům v Trhových Svinech. Dva roky projektovali a dalších šest let stavěli. Teď za něj získali Českou cenu za architekturu.
Správa železnic představila vítězný návrh pro přestavbu železničního mostu na Vyšehradě. Podle některých odborníků návrh opakuje pouze to, co na původním mostu bylo nejméně hodnotné.
