„Je naprosto běžné, že patnáctileté děti si létají s drony a naši vojáci na základních taktických úrovních nemají možnost se podívat za dům, který je před nimi,“ vysvětluje generál Roman Hyťha.
Letos v lednu věřilo vojákům 62 procent populace. Ukazují to lednové výsledky šetření analytického ústavu STEM, které mají Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici.
Také se někdy zmiňuje údajný slib, že na území nových členských států NATO nebudou stát vojenské základny například americké armády. „To byla a je pravda,“ uznává bezpečnostní analytik Jan Ludík.
Podle Šedivého je shoda na nevyslání vojsk zřejmá. V pondělí tuto myšlenku potvrdil i nynější generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V případě instruktorů je ale situace jiná.
Českou armádu zatím nikdo nepožádal o pomoc s projektem polní nemocnice u Gazy. Na dotaz Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz to uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
V lednu na setkání s občany ve Stříbře Pavel naznačil, že zájem obhajovat mandát nemá. „Mám za to, že jeden pětiletý mandát, když ho člověk dělá naplno, tak je až dost,“ prohlásil prezident.
„Myslím si, že v republice je poměrně hodně lidí, kteří nemají daleko k armádě, akorát je potřeba najít k nim skutečný přístup,“ řekl pro Radiožurnál armádní generál Jiří Šedivý.
Zastánci obnovení vojenské služby nejčastěji argumentují tím, že bezpečnostní situace se proměňuje a vojenská služba je preventivním opatřením proti případnému riziku.
Za dva měsíce se ve sbírce Drony Nemesis sešlo necelých 133 milionů korun. Původní cíl byl přitom 100 milionů na pořízení deseti tisíc takzvaných FPV dronů.
Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek armády. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle sil NATO.
Operaci Evropské unie Aspides, která začala v Řecku, ministři zahraničí zemí Evropské unie schválili na jednání v Bruselu. Cílem mise v Rudém moři je zajištění bezpečí obchodních námořních tras.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala patnáct tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu.
Na úterním armádním shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka označil za svou hlavní prioritu bojeschopnost armády. Výsledek války na Ukrajině podle něj předznamená svět, v jakém budeme žít.
Rozkaz „alfa scramble“ dával Tomáš Sedmík už mnohokrát. Český podplukovník totiž třetím rokem slouží ve středisku vzdušných operací NATO v německém Uedemu.
Sbírku s názvem Drony Nemesis spolek spustil 22. prosince loňského roku a za měsíc jim přispělo patnáct tisíc Čechů a Češek. Nejvyšší příspěvek, který spolku přistál na účtu, byl pět milionů korun.
Kolik vrtulníků teď naše armáda má, vojáci nezveřejňují. Do konce tohoto roku jich ale budou mít dvacet nových nebo modernizovaných ze Spojených států amerických.
Akustický detektor může v případě kritické situace dodat policii podstatné informace během několika sekund. Výhodou detektoru je podle vědců i vysoká spolehlivost.
Česko už nemá dost techniky, aby bylo nejsilnější složkou mise a mohlo uskupení velet. Východní hranici aliance má střežit ještě víc vojáků než dosud, místo jedenácti set jich bude až pět tisíc.