Většina uprchlíků odjela na vybraná místa, kde plánují žít, menší části poskytne bydlení arménský stát. V Náhorním Karabachu před začátkem nynějšího vysidlování žilo asi 120 000 etnických Arménů.
Poradce prezidenta mezinárodně neuznávané arménské karabašské republiky David Babajan uvedl, že situace v separatistickém regionu je tvrdá - lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.
Zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů prováděli za první světové války vojáci Osmanské říše. Předchozí američtí prezidenti si termínem genocida nechtěli pohněvat spojenecké Turecko.
Tamní arménské obyvatelstvo se ale nechce vzdát ani svého území, ani tradičních zvyklostí. Na první svatbě od začátku konfliktu se nacházel i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
„Píšou mi, že by mě měli zabít, znásilnit nebo zavřít. Je opravdu zajímavé, jak dokážou být lidé kreativní a vynalézaví, pokud jde o vymýšlení násilností vůči druhým,“ říká ázerbájdžánská novinářka.
Pro rezoluci, která není právně závazná, ale vyjadřuje postoj sněmovny k arménským obětím Turky organizovaných čistek v Osmanské říši během první světové války, hlasovala drtivá většina kongresmanů.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu obě rezoluce na twitteru odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.
Francie si bude každoročně 24. dubna připomínat genocidu Arménů v Osmanské říši. Jako genocidu masakr stovek tisíc Arménů během první světové války Paříž uznala přes protesty Turecka již v roce 2001.
Turecké ministerstvo zahraničí odsoudilo rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Kritizovalo i prezidenta Miloše Zemana.
Německý Spolkový sněm označil masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Symbolickou rezoluci odhlasovali poslanci kolem poledne. Turecko krok kritizuje. Podle tureckého premiéra byl odvolán velvyslanec v Německu.
Němečtí poslanci budou dnes schvalují rezoluci, která označuje masakry Arménů v Osmanské říši během první světové války za genocidu. Symbolické prohlášení předložily vládní strany s částí opozice. Turecko jako nástupce Osmanské říše ale odmítá, že by smrt jednoho a půl milionu Arménů byla cíleným vyvražďováním. Ankara už předem varovala Berlín, že schválení rezoluce poškodí už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi.
Nacisté vyvraždili během druhé světové války šest milionů Židů. Izraelci proto dodnes nemohou na holocaust zapomenout, na druhé straně ale neskrývají obavy před současným nárůstem antisemitismu v Evropě i islámskými radikály. Jeden z největších znalců dějin holokaustu, Jehuda Bauer pocházející z Prahy, pak tvrdí, že holokaust zůstává traumatem nejen pro Židy.
Masové vraždění Arménů v Osmanské říši bylo podle papeže Františka genocidou. Hlava katolické církve smrt až 1,5 milionu Arménů před sto lety připomněla při dnešní mši ve Svatopetrském chrámu ve Vatikánu. Obřadu, který papež sloužil podle zvyklostí arménské církve, se zúčastnil i arménský prezident Serž Sargysjan. Turecko v reakci stáhlo svého velvyslance ve Vatikánu.
Papež František dnes bude sloužit ve Vatikánu bohoslužbu podle zvyklostí arménské církve. Nejen Armény zajímá, jestli hlava katolické církve zmíní genocidu arménského národa v Osmanské říši, od které letos uplyne 100 let. Zemřelo při ní kolem půldruhého milionu Arménů.
