Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná, míní vědci.
„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje Veselý
Vynález brněnských vědců nejdříve zvedne jedno z ložisek otáčivého mechanismu a poté mezi nimi vytvoří mazací vrstvu oleje. Následně můžeme na ložisko posadit desítky i stovky tun těžké objekty.
„Jejich aktivita je zajímavá tím, že občas bývají velice jasné, protože jsou tvořeny většími částicemi,“ říká o Tauridech astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
„Kámen mudrců není v našem podcastu nějaká tajemná látka, ale něco, co člověk nese s sebou a může sám najít,“ říká v rozhovoru Zdeněk Sikač, spoluautor podcastu pro děti s názvem Alchymisti.
Měsíc bude ve středu při superúplňku k Zemi úplně nejblíž, asi 357 tisíc kilometrů. „Tam, kde bude jasná obloha, bude Měsíc prakticky pozorovatelný z celé ČR,“ říká Jan Spratek z pražského planetária.
Nejlépe jsou padající hvězdy vidět tam, kde je obloha tmavá a okolí je bez světelného znečištění. „Jet co nejdál od civilizace, najít co nejtmavší oblohu,“ doporučuje astronom.
„Myslím, že vesmírný turismus bude v budoucnosti realita. Možná se tak nestane příliš brzy, ale jednou to bude běžné. Je to jako s letectvím,“ říká Chris Impey.
„Díky výzkumu jsme zjistili, že Měsíc mohl zpočátku Zemi obíhat jinak, než jsme si mysleli. Jestli náraz vypadal tak, jak jsme ho nasimulovali, ale zatím říct nedokážeme,“ říká vědec Jacob Kegerreis.
Nejvíce meteorů je vidět mezi druhou hodinou ranní a rozbřeskem. V té době se souhvězdí, ze kterého zdánlivě vylétají a podle kterého se jmenují, Perseus, se dostává nejvýše se nad obzor.
Superúplněk půjde pozorovat celou noc a nebude k tomu potřeba žádné vybavení. I přes to, že je k Zemi Měsíc v tuto dobu nejblíže, je jeho zdánlivé zvětšení pouze optickou iluzí.
Planety viditelné bez dalekohledů, meteorické roje a přechody dvou měsíců Jupiteru. V letních měsících toho bude na nočním a ranním nebi v Česku k vidění hodně.
NASA zvolila snímkem dne fotografii Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Fotografie „Cesta ke hvězdám" vznikla 30. června 2019 na vrcholu hory La Silla v chilské poušti Atacama.
Částečně zatmění začne v 8.19 severoevropského času, kdy Měsíc začne vstupovat do stínu Země. Jev vyvrcholí v 10.03, kdy bude ve stínu ponořeno 99 procent měsíčního úplňku.
„Pokud bude geomagnetická bouře tak silná, jak astronomové předpovídají, bude záře pozorovatelná z našich končin nízko nad severním obzorem s největší pravděpodobností už po setmění,“ uvádí vědec.
Tým z Cambridge připouští, že je nejdříve třeba získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila. To ale nebude hned. Potenciální nová planeta má totiž velkou oběžnou dráhu.
Kleopatra obíhá kolem Slunce v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci její neobvyklý tvar, dvojici laloků spojených „tlustým krkem“, odhalili před dvěma dekádami.
V sobotu Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval prestižním astronomickým snímkem dne fotografii českého astronoma a fotografa ze Slezské univerzity v Opavě, Petra Horálka.
Nad jihozápadními Čechami před dvěma dny proletěl meteroid. Byl velký asi jako házenkářský míč a vážil kolem pěti kilogramů, informoval Jaroslav Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd.
Lidé po celé republice mohli ve čtvrtek sledovat částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z Česka a Slovenska do roku 2179. Maximum jevu nastalo zhruba ve 12.39.
Jev bývá v našich zeměpisných šířkách k vidění kolem rovnodenností. Lidé ho ale spatří jen za jasného počasí a v místech bez světelného znečištění. Další příležitost jev sledovat nastane v dubnu.
Přistání na Marsu představovalo řadu rizik. Za všechno mluví už jenom to, že se povede pouze 40 procentům takových misí. Největší výzvou je přitom pro vědce atmosféra sousední planety.