Írán nikdy nevyrobí jaderné zbraně, řek v neděli na mnichovské bezpečnostní konferenci ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Země ale nereaguje dobře na výhrůžky, poznamenal v reakci na nedávná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o oficiální výstraze pro tuto blízkovýchodní zemi. Chování íránského režimu v neděli tvrdě kritizoval izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman.
Kanadský potápěč, který hledal mořské okurky, našel něco, co opravdu nečekal. Pravděpodobně našel jednu ze ztracených amerických atomových bomb. V této by ale podle amerických úřadů neměl být jaderný materiál. Nález prošetřují americké úřady.
Přesně v 11 hodin a dvě minuty dopoledne před sedmdesáti lety vybuchla v Nagasaki americká plutoniová bomba. Okamžitě zahynulo nejméně 40 tisíc lidí, celkem pak na následky ozáření a popálenin zemřelo 75 tisíc obyvatel. Premiér Šinzó Abe při vzpomínkových akcích slíbil, že Japonsko zůstane zemí bez jaderných zbraní.
Hirošima se opět stala světovou metropolí míru. Desetitisíce Japonců si totiž připomněly památku obětí prvního atomového útoku. Při této příležitosti pak vyzvaly svět k jadernému odzbrojení. Vzpomínkové ceremonie se nedaleko epicentra výbuchu zúčastnili i japonský premiér Šinzó Abe a americká velvyslankyně Caroline Kennedyová.
V Hirošimě se na počest obětí atomového výbuchu rozezněly chrámy a svatyně. V předvečer 70. výročí svržení jaderné bomby tak obyvatelé tohoto japonského města vyjádřili úctu více než dvěma stům tisícům lidí, kteří následkem exploze zemřeli. Jednoho z obřadů se zúčastnil i zpravodaj Českého rozhlasu.
Japonsko si připomíná smutné výročí. Přesně před 69 lety dopadla na Hirošimu jaderná puma. Na město ji shodily Spojené státy. Bylo to vůbec poprvé, kdy byla za války použitá taková zbraň.
V japonské Hirošimě si dnes připomínají 68. výročí od svržení atomové bomby. Na vzpomínkový ceremoniál do Parku míru dorazí každoročně desetitisíce lidí včetně zástupců Spojených států. I po téměř sedmi desetiletích se v Hirošimě pravidelně 6. srpna zastaví život a lidé vzpomínají.
Vojenský prostor v Brdech vydá v létě další tajemství. Veřejnost bude moci nahlédnout do tajné pevnosti. Podzemní bunkr mezi vesnicemi Míšov a Borovno ukrýval od 60. let pravděpodobně sovětské jaderné zbraně. V těchto dnech tu nadšenci z Nadace Železná opona připravují unikátní muzeum.
Přes padesát tisíc lidí si dnes připomnělo 67. výročí svržení atomové bomby na Hirošimu. Vzpomínkového ceremoniálu v Parku míru se zúčastnil i vnuk bývalého amerického prezidenta. Harry Truman nařídil v roce 1945 bombardování Hirošimy a o tři dny později i Nagasaki.
Na tisíc britských veteránů, kteří byli v 50. letech ozářeni během zkoušek atomové bomby, chtějí finanční kompenzaci za podlomené zdraví. Ministerstvo obrany se obvinění už delší dobu brání. Vše možná změní rozhodnutí nejvyššího soudu.
Světové mocnosti naléhají na Írán, aby dokázal mírový charakter svého jaderného programu. Představitelé Spojených států, Francie, Británie, Ruska, Číny a Německa se s Íránci sešli v Istanbulu. Zatím to na žádné ústupky nevypadá.
Írán komplikuje mezinárodní inspekce ve svém závodě na obohacování uranu v Natanzu. Ve své nejnovější zprávě to uvádí Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Před šedesáti pěti lety svrhly Spojené státy atomovou bombu na Nagasaki. Americký útok 9. srpna 1945 nepřežilo na 74 tisíc lidí. Nagasaki tak stihl stejný osud jako tři dny předtím Hirošimu, krátce na to japonský císař podepsal kapitulaci a ukončil tím 2. světovou válku.
|Robert Mikoláš, Pavla Dluhoschová, Alice Kottová|Zprávy ze světa
Svět si dnes připomíná 65. výročí svržení atomové bomby na Hirošimu. Smutečního obřadu se vůbec poprvé zúčastnil i zástupce Spojených států, nechyběl ani generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Na následky výbuchu z 6. srpna 1945 zahynulo sto čtyřicet tisíc lidí. O tři dny později navíc Američané shodili druhou jadernou bombu i na město Nagasaki, kde zemřelo dalších osmdesát tisíc osob.
Na omezení šíření jaderných zbraní se vynakládá nemalé úsilí. Podobně velké úsilí se kdysi vynaložilo, aby vznikly. Vůbec první pokusné odpálení jaderné bomby neslo kódové označení Trinity. Došlo k němu 16. července 1945, je to tedy přesně pětašedesát let.
Severní Korea se nevzdá jaderných zbraní ani za ekonomickou pomoc. Pchjongjang nejprve požaduje ukončení nepřátelské politiky Spojených států, teprve pak je ochotný přistoupit k jednání denuklearizaci Korejského poloostrova.
Írán možná opravdu tajně vyrábí jadernou zbraň. K tomuto závěru vůbec poprvé došla Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Možnost tajného zbrojního programu připouští zpráva, kterou vypracoval nový šéf agentury Jukija Amano. Jeho předchůdci Muhammadu Baradejovi Spojené státy a Izrael vytýkaly, že je k Teheránu příliš shovívavý.
Írán potvrdil souhlas s inspekcí jaderného zařízení. Washington nabídku Teheránu obezřetně přivítal. Podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové ale musí Írán naplnit slova konkrétními činy.
Je to 64 let, co Američané svrhli první atomovou bombu na japonské město Hirošimu. Chtěli tak ukončit druhou světovou válku, ve které císařské Japonsko odmítalo kapitulovat. Smutné výročí si připomínají lidé po celém světě.
Zahájení příprav oznámil prezident Alexander Lukašenko, přestože jeho země nejvíce utrpěla radioaktivním zamořením po katastrofě černobylského reaktoru v dubnu 1986.
Severokorejci se několikrát pokoušeli nakoupit v Česku speciální přístroje, jaké by se daly využít i pro jaderný program. Plány Pchjongjangu zmařila Bezpečnostní informační služba. České televizi to potvrdil mluvčí BIS Jan Šubrt.
Americké zpravodajské služby varovaly, že severokorejský režim pravděpodobně připravuje další jaderný pokus. Špionážní družice totiž odhalily na testovací základně v Severní Koreji stejnou aktivitu, která předcházela podzemnímu jadernému výbuchu minulý týden.
KLDR zřejmě plánuju další jaderný test. Tvrdí to americká rozvědka, jejíž satelity zaznamenaly podezřelé aktivity poblíž místa prvního testu z minulého pondělí. To podle USA naznačuje přípravu další zkoušky. Jihokorejské zdroje tuto skutečnost potvrzují.
|Milan Kopp, Alexandr Pícha, Zuzana Bančanská|Zprávy ze světa
Jaderný test Severní Koreje šokoval celý svět. Zkoušku ostře odsoudila také Rada bezpečnosti OSN. Británie a Spojené státy chtějí na Pchjongjang uvalit sankce. Podle západních zemí Severokorejci ohrozili globální stabilitu a porušili Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, což pro ně může mít vážné důsledky.
Severní Korea vyzkoušela svou první jadernou bombu. Pchjongjang prohlásil, že podzemní test byl úspěšný a nehrozí nebezpečí úniku radioaktivity. Severokorejský jaderný test odsoudil celý svět a komunistickému státu hrozí tvrdou reakcí. Ostře vystoupily Spojené státy, které dlouhodobě varovaly před jadernými ambicemi KLDR. Prezident George Bush označil kroky Pchjongjangu za nebezpečnou mezinárodní hrozbu
|Jiří Hošek, Robert Mikoláš, Martin Hromádka, Olga Baková|Zprávy ze světa
Severní Korea dnes zřejmě poprvé vyzkoušela atomovou zbraň. Úspěšné provedení podzemního testu oznámila severokorejská oficiální agentura KCNA s tím, že se obešel bez úniku radioaktivity. Sousední země zkoušku, kterou potvrdily i zahraniční seizmologické ústavy, ostře odsoudily. Spojené státy vyzvaly k zásahu Radu bezpečnosti OSN.
Severní Korea se chystá provést zkoušku atomové bomby. Podle Pchjongjangu je potřeba bránit se hrozbě ze strany Ameriky. Odborníci soudí, že Severokorejci sice mají dostatek štěpného materiálu pro výrobu šesti až osmi jaderných bomb, ale nejsou prý schopni vyrobit dostatečně malou nálož, kterou by mohli namontovat na raketu. Přesto KLDR v červenci šokovala region, když otestovala několik svých raket, včetně jedné s dlouhým doletem.
