Balík opatření má podle Evropské komise přinést efektivnější azylové řízení a rychlejší vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Souhlas europoslanců byl posledním nutným krokem k přijetí reformy.
Před rokem zveřejnila britská vláda plán ubytovat imigranty na vojenských základnách. Zpráva britského Národního kontrolního úřadu, ale došla k závěru, že z ekonomického pohledu se to nevyplatí.
Primátor Svoboda podepsal smlouvu s organizací ICORN o poskytování azylu umělcům prchajícím před perzekucí. Ředitel azylové organizace ICORN evropské rozšíření uvítal.
Počet žadatelů o azyl v EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters.
„Pokud bychom to udělali, a byli schopni to udržet po dobu čtyř, šesti, osmi týdnů, viděli bychom dramatický pokles v počtu žadatelů o azyl,“ řekl Spahn
Agentury AFP cituje Agenturu Evropské unie pro otázky azylu (EUAA), která také upozornila, že podle současných tendencí by počet žadatelů mohl do konce roku překročit milion.
Návrh belgické ministryně pro azyl a migraci Nicole de Moorové kritizují i představitelé hlavního města Brusel. Argumentují, že důsledkem pro metropoli bude další nárůst bezdomovectví.
Někteří z nich překonali, z velké části pěšky, 4000 kilometrů. Ženy těhotné nebo s šestitýdenním miminkem. Nyní čekají v uprchlickém táboře na azyl. Co prožívají, zjistíme v dalším díle seriálu.
Loni Německo do zemí původu vrátilo 12 945 odmítnutých žadatelů o azyl. V dalších 23 337 případech se ale deportace nezdařila, třeba kvůli zrušeným letům nebo protože úřady odmítnuté žadatele nenašly.
Statisíce Rusů, kteří nesouhlasí s válkou na Ukrajině nebo se chtějí vyhnout mobilizaci, odešly do zahraničí. Řada jejich žádostí je ale stále nevyřízených.
„Pro vás jsem ničema, ale já vás jen žádám, abyste vzali v potaz, že jsem si to uvědomil, i když opožděně, a jsem proti tomu všemu,“ řekl Rus Andrej Medveděv v rozhovoru s norskou televizí NRK.
Podle posledních údajů ministerstva vnitra od začátku války na Ukrajině požádalo o azyl ve Španělsku 464 Rusů. V roce 2020 byli Rusové druhými nejčastějšími evropskými žadateli o azyl ve Španělsku.
Medveděv vylíčil, že se musel dostat před pohraniční zátarasy a že po něm ruští pohraničníci stříleli. Bojí se o život, pátrají po něm ruské úřady i bývalí spolubojovníci z Wagnerovy skupiny.
„Vpuštěním Rusů, kteří odsuzují válku, chtějí se před ní někam skrýt a nechtějí pomáhat ruské mašinerii, bych se nebránil,“ řekl Balaš. Masové přijímání Rusů je ale podle Lipavského nemyslitelné.
„Máme speciální vládní program, ale jedná se o podporu osobám, které jsou opravdu prokazatelně a dlouhodobě součástí opozice v Rusku,“ říká ministr zahraničí Jan Lipavský.
V pondělí se ve frontě nahromadilo tolik žadatelů o vízum, že pracovníci střediska museli příjem běženců dočasně zastavit. Hasiči je pak převáželi do jiných asistenčních center v Česku.
Humanitární podmínečné přijetí není cestou k získání trvalého pobytu ani imigračního statusu. Je určeno cizincům, kteří nemohou použít azyl nebo víza, ale jsou nuceni naléhavě svou zemi opustit.
Převážná většina Afghánců v Česku zatím zůstává. Z těch, co už rozhodnutí mají, získali status azylanta všichni. Nicméně 21 z nich se podle ministerstva vnitra rozhodlo usadit se v jiné zemi.
V rámci přísných imigračních zákonů Austrálie jsou od roku 2013 žadatelé o azyl, kteří se do země dostanou na člunech, posíláni na papuánský ostrov Manus a rovněž na tichomořský atol Nauru.
Klinika sídlí na prestižní adrese přímo v ulici na Příkopě a je zřejmé, že tu klienti za solidní péči také solidně platí. Přitom před sedmi lety měl Amin jednu tašku a postel v zařízení pro migranty.
Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaité zdůraznila, že Česká republika je první zemí, která Litvě nabídla finanční a humanitární pomoc – jako jsou stany, lůžka nebo ohřívače.
„Nejlepší způsob, jak zabránit migrační krizi, je nepřipustit humanitární krizi,“ míní eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Nabídky na poskytnutí azylu zůstanou na rozhodnutí samotných států.
Na vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu mají úřady šestiměsíční lhůtu. „Žadatelé mají právo po tu dobu zůstat v zařízení ministerstva vnitra,“ doplnilo ministerstvo.
Afghánští žadatelé podali za posledních deset let 1,5 procenta všech žádostí a získali tři procenta přiznaných azylů. Vyplývá to z výročních statistik ministerstva vnitra za jednotlivé roky.