Mezi obviněnými je i pět opozičních poslanců, příslušníci policie a několik aktivistů. U soudu panovala přísná bezpečnostní opatření, před budovou se shromáždilo asi 100 stoupenců obžalovaných.
Proč se lidé v Bosně vysmívají chodníku? Mají důvod bát se politiků, nebo sami sebe? A jak se umí bránit virtuální nenávisti? „Když jsou volby, tak je v Bosně možné všechno,“ říká Una Čilićová.
Favorizovaný Milo Djukanović, který dominuje v posledních 30 letech černohorské politice, je zřejmě na cestě stát se prezidentem této malé balkánské země hned po nedělním prvním kole voleb.
Lidé, kteří prchají do Evropy ze Sýrie nebo Afghánistánu, využívají novou trasu přes Balkán. Jak upozorňuje agentura AFP, převaděčům za cestu do Bosny často zaplatí v přepočtu desítky tisíc korun
Bosenské úřady ujišťují, že situaci zatím mají pod kontrolou, obávají se však příštích měsíců. Převažují příchozí z Alžírska, Pákistánu, Sýrie, Turecka či Kosova.
Obávaný nacistický lágr Sajmište pohltil desítky tisíc Židů, Srbů a Romů. Dnes hostí levné byty, hospody či tělocvičnu - a nově i Srbskou pokrokovou stranu, nazlobenou na „nepřející“ kritiky.
Lesklé zlato lidi lákalo už odpradávna. Nepřekvapí proto, že se ho lidé odpradávna snažili napodobovat. Na Balkáně podle srbsko-anglického archeologického týmu už nejméně před 6500 lety.
„O útocích na novináře slýchávám často, tohle bylo ale i pro mě něco nevídaného,“ vysvětluje ředitelka pobočky Reportérů bez hranic pro Evropskou unii a Balkán Pauline Adès-Mévelová pro iROZHLAS.cz.
Soud potvrdil nevinu členů skupiny z Balkánu. Muži podle obžaloby připravovali před čtyřmi lety přepadení pražské vily bývalého politika Rudolfa Blažka z ODS. Rozsudek je pravomocný.
Prezidenti středoevropských zemí visegrádské čtyřky na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu.
V Titově Jugoslávii armádu uctívali. V nástupnických republikách na ni dnes politici loví hlasy voličů. Ale kde na to vzít peníze? O znovuoživení základní vojenské služby píše Al-Džazíra Balkans.
Poslanci Černé Hory se v pátek v Cetinji scházejí k ratifikaci smlouvy o přidružení k NATO. Historické hlasování provází nelibost opozice a protizápadních skupin, jež hrozí masovými protesty.
Politická krize, která už dva roky ochromuje Makedonii, se mění v etnický spor. Do ulic vycházejí nacionalisté a protestují proti požadavkům Albánců, píše evropský server EurActiv. Přitom se zdálo, že tento problém se vyřešil už před šestnácti lety, kdy po sedmiměsíčním povstání tamních Albánců, při kterém zahynulo na sto lidí, byla podepsána mírová smlouva, která dala této menšině větší práva. Albánci tvoří asi čtvrtinu ze dvou milionů obyvatel Makedonie. Po prosincových předčasných volbách se však národnostní otázka znovu vynořila.
Budoucnost Bosny a Hercegoviny je v Evropské unii. Na tom se shoduje většina představitelů této etnicky rozdělené země, kterou před 25 lety zachvátil konflikt s téměř sto tisící oběťmi. Další existence společného státu je přesto nejistá. Tvrdí to hlavní bosenský analytik Srečko Latal a na nárůst nacionalismu i nefunkčnost stávajícího politického sytému upozorňuje i Evropská unie.
Vlak s provokativními nápisy „Kosovo je Srbsko“ nebo požár prostor organizace rusko-srbského přátelství. Podle Miodraga Marinkoviće rozdmýchávají letošní volby v Kosovu i Srbsku napětí na obou stranách hranice. Programový ředitel neziskové organizace Aktiv, která zastupuje Srby na severu Kosova, tvrdí, že jejich výsledkem bude nejspíš zhoršení vztahů, které se zlepšují jenom pomalu.
Mrazivé počasí a přívaly sněhu na západním Balkánu mají od víkendu další oběti. Zemřelo dalších nejméně 9 lidí. Oběti hlásí Srbsko, Makedonie, Albánie i Bosna. Od Maďarska po Rumunsko nefunguje kvůli nebezpečnému ledu lodní doprava na Dunaji.
Ani dva a půl roku po ruské anexi ukrajinského Krymu není mnoha evropským i americkým politikům jasné, co vlastně Moskvu motivuje ke snaze zmařit evropskou integraci Balkánu. Podobnou záhadou se jim muselo zdát, když teď ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že přibrat do NATO další balkánské země není jen chyba, ale především provokace.
Hranice na takzvané balkánské migrační trase je nutné uzavřít natrvalo, pokud chce Evropská unie udržet pod kontrolou počet přicházejících běženců. V rozhovoru, který dnes zveřejnil německý deník Rheinische Post, to řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Nepřímo také kritizoval migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové.
Regionální spolupráce je nástrojem k evropské integraci a neměla by se podceňovat. Ministry zahraničí zemí západního Balkánu na to na schůzce v albánském Drači upozornil šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek z ČSSD. Reprezentoval přitom české předsednictví Visegradské čtyřky. Západobalkánské země má k větší spolupráci přimět i financování společných projektů z peněz Evropské unie. Pro letošek je na ně připravených 150 milionů eur.
Evropské řešení migrace musí zahrnout regulaci toku běženců na západním Balkánu, včetně hranic mezi Makedonií a Řeckem. Po jednání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Mandát pro jednání Evropské rady, který s tím počítá, dnes Sobotkovi vláda schválila.
Rakousko a balkánské země tlačí na Řecko kvůli nezvládání uprchlické krize. Ve Vídni se sešli ministři vnitra a zahraničí Rakouska a devíti balkánských zemí. Pozvánku na schůzku ale žádný zástupce Atén nedostal. Řecko proti tomu protestuje.
Řešení migrační krize dnes budou v Praze řešit země visegrádské čtyřky. Jednání se zúčastní také zástupci Makedonie a Bulharska, kterým chtějí středoevropské státy pomoct, pokud bude Řecko dál selhávat v ochraně vnějších hranic schengenského prostoru. Český premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD chce na summitu řešit také případné ohrožení zemí západního Balkánu.
Uprchlická krize nesmí podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) destabilizovat Balkán a rozbít ho. Řekl to po jednání šéfů diplomacií visegrádské čtyřky a balkánských zemí. Státy jako Srbsko, Makedonie nebo Černá Hora usilují o členství v Evropské unii, teď se ale stejně jako osmadvacítka potýkají s náporem uprchlíků.
Za říjen dorazilo přes Středozemní moře do Evropy přes 218 tisíc běženců. Oznámil to úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zároveň upozornil, že to je zhruba stejné množství jako za celý loňský rok. Nejvíce z nich přistálo u řeckých břehů. Většina migrantů pokračuje po takzvané balkánské trase přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko dál do Rakouska a Německa.
Představitelé deseti evropských zemí projednávají na summitu v Bruselu migrační krizi. Na mimořádnou schůzku pozval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker státy, přes které vede balkánská migrační trasa. Podle návrhu závěrů summitu, který má Český rozhlas k dispozici, se země dohodnou na opatřeních, jež pomohou proud uprchlíků omezit.
Převoz uprchlíků nalezených na konci srpna v Rakousku v mrazicí dodávce organizoval gang ze západního Balkánu. Ve vysílání Českého rozhlasu to řekl zástupce ředitele Europolu Oldřich Martinů s tím, že kriminalisté podezřelé zadrželi.
