„Ani na jedné straně není ochota ustoupit. Východiska obou stran jsou stále natolik rozdílná, že řešení konfliktu v nejbližší době není reálné,“ popisuje pro iROZHLAS.cz balkanista Filip Tesař.
Chorvatsko už vítá turisty. Počet případů nakažených koronavirem v zemi ale roste a sousední Slovinsko zvažuje vyřazení Chorvatska ze seznamu bezpečných zemí.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček také pro Radiožurnál uvedl, že od pondělní půlnoci má být celé Polsko v zelené kategorii. Měly by tak odpadnout kontroly na hranicích se Slezským vojvodstvím.
Od středy by měl platit unijní seznam zhruba 15 bezpečných mimounijních států, do kterých se bude moci volně cestovat. Česko si pro své účely plánuje seznam zúžit.
Mezi další destinace, kam by se mohlo volně cestovat, jsou země severní Afriky. S tou by se velmi předběžně dalo počítat v druhé polovině léta, třeba od srpna.
Příští kilometry expedice povedou do Slovinska a Chorvatska. I tam možná kolem cesty bude šplouchat voda jako na Balatonu. Vůbec poprvé za dosavadní cestu ale bude slaná.
Podle statistik migrační krize odezněla, ale na Balkáně uvízly desítky tisíc běženců, kteří nemají kam jít. Nejvážnější je situace v táborech v Řecku a v Bosně a Hercegovině.
Do Prahy se kromě předsedů vlád Slovenska, Polska a Maďarska sjeli ještě zástupci balkánských států. Na jednání po prohlášeních prezidenta Zemana nedorazil zástupce kosovské vlády.
Hostům z Balkánu nejprve na Stade de France zahráli hymnu Andorry a poté je hlasatel označil za Arménce. Albánští hráči i fanoušci v hledišti nesli zahrání špatné hymny nelibě.
Africké Togo je další zemí, která po srbském přesvědčování ustoupila od svého dřívějšího uznání nezávislosti Kosova, řekl srbský ministr zahraničí Ivica Dačić.
Zeman se chce také zúčastnit dvou setkání k připomínkám důležitých historických událostí. Ve Varšavě si 1. září připomene 80. výročí začátku druhé světové války.
Na břehu jezera a uvnitř města se staví rodinné domy a rozjetých je i několik velkých stavebních projektů. Hrozí tak, že zmizí duch starobylého města tvořený kostely, středověkými domy a branami.
Šéfové vlád a prezidenti unijních členských států se sešli v rumunském Sibiu, aby ukázali jednotu Evropské unie a stanovili její budoucí strategické směřování.
Severoatlantická aliance slaví 70 let. Čeho za tu dobu dosáhla? Na jaké hrozby se musí připravit? A čím je pro ni důležité Česko? Odpovídá v exkluzivním rozhovoru generální tajemník Jens Stoltenberg.
Po všech možných kauzách insolvenčních správců a xenofobních soudcovských pseudoliterátů je důvěra v systém nahlodaná. I případ mladíka a kadeřnice jí tedy nepřidá.
Od zahájení náletů NATO na bývalou Jugoslávii uběhlo o víkendu dvacet let. Je to dostatečná doba na zhodnocení vývoje a poučení z následků 78 dnů, po které padaly bomby v Srbsku, Černé hoře i Kosovu.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić svým odvoláním u mezinárodního tribunálu v Haagu dosáhnul pouze zpřísnění původního rozsudku z roku 2016.
K násilným střetům policie s účastníky protivládní demonstrace došlo v Tiraně opět v sobotu. Několik tisíc stoupenců albánské opozice se znovu dožadovalo odstoupení vlády premiéra Ediho Ramy.
V pondělním tisku se dočtete, že skupina ČEZ možná koupí další firmu na Balkáně, píše deník E15. Z Plzně do Prahy se podle Mf Dnes bude jezdit o devět minut rychleji.
Stát, který je majoritním vlastníkem ČEZ, podle Pirátů mimo jiné přišel o několik miliard korun v souvislosti s investicí do tamní černouhelné elektrárny Varna.
Po volbách je jasné, že jednota z donucení je stále více neudržitelná. Jediné, co Bosnu a Hercegovinu drží pohromadě, je neochota mateřských zemí Srbů a Chorvatů riskovat konflikt.
