„Udělali nám v Polsku neskutečnou reklamu,“ komentuje režisérka štvavou kampaň proti své osobě, kterou ještě před premiérou filmu spustila polská vláda. „Najednou o něm věděli všichni.“
Údajně jde o wagnerovce, kteří dříve pobývali na území Běloruska. Část z nich podepsala kontrakt s ruským ministerstvem obrany a přesunula se na Ukrajinu, zatímco další se vydali do Afriky.
Počet nelegálních vstupů na německé území rychle roste, a to už dva roky. Za měsíc německá policie případů, kdy lidé přijedou do země bez potřebných dokladů nebo víz, eviduje více než deset tisíc.
Není jasné, zda se jedná o sirotky, nebo děti odebrané rodičům se souhlasem, protože běloruské úřady neposkytly podrobnosti. Minsk už odmítl obvinění, že pomáhá nelegálně odebírat děti z Ukrajiny.
Ministr spravedlnosti přirovnal film k nacistické propagandě. „Ve třetí říši produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ napsal.
Polská režisérka Agnieszka Hollandová v rozhovoru pro Radiožurnál reaguje na obvinění polského ministra z toho, že její film Hranice je prý jako nacistická propaganda.
Hollandová se ve svém novém filmu věnuje temné hodině evropské humanity, která nastala poté, co Lukašenko začal v roce 2019 na bělorusko-polskou hranici ve velkém dovážet uprchlíky z Blízkého východu.
„Nezakazuje se účast sportovců, kteří formálně nereprezentují tyto státy a jsou třeba členy některých fotbalových týmů z jiných evropských zemí," uvedl předseda vlády Petr Fiala.
Městečko leží uprostřed Bělověžského pralesa – posledního přirozeného pralesa v Evropě. Letos ale turisti chybí – bojí se situace na hranici s Běloruskem, která leží jen kilometr od města.
Běloruský soud uznal novinářku vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. A poslal ji na tři a půl roku do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou.
Zákaz startu ruských a běloruských sportovců v ČR má být sankcí pro Rusko, ale nemá poškozovat Česko, řekl při příchodu na zasedání vlády novinářům vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).
Lukašenko také prohlásil, že ruský prezident Putin nemůže stát za středeční leteckou katastrofou, při které zřejmě zahynul vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a jeho pravá ruka Dmitrij Utkin.
„Není to první případ na ruské politické scéně, kdy se Vladimir Putin rozhněval na někoho, kdo vykazoval nízkou loajalitu nebo nízkou poslušnost,“ popisuje Jan Šír z Univerzity Karlovy.
Ruští a běloruští sportovci by se soutěží v Česku mohli účastnit, pokud by písemně potvrdili, že odsuzují ruskou agresi na Ukrajině. To je jeden z návrhů Národní sportovní agentury.
Ruský ministr zahraničí Šojgu uvedl, že jeho země začíná utužovat vztahy s Běloruskem kvůli aktivitám NATO. Již nyní funguje Bělorusko ve velké závislosti na Rusku.
Varšava a EU už dříve obvinily Bělorusko, že migranty využilo jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv.
Velitelství ozbrojených sil nejprve informovalo, že u hranic s Běloruskem vojsko intenzivně pátrá za účelem zajištění bezpečnosti po roznětce. Posléze požádala o pomoc i veřejnost.
Polsko od května vyzývá Bělorusko, aby přestalo s provokacemi. Sousední zemi, která je spojencem Ruska, navíc obviňuje z hybridních útoků. Mezi ně patří i podpora nelegální přeshraniční migrace.
Zpětně všechno vypadá jako nedorozumění. Vladimir Putin nepochopil, jak moc se Prigožin zradikalizoval, a dovolil, aby se konflikt vyhrotil. Šéf wagnerovců zase přecenil vlastní důležitost.
O víkendu polský premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že přibližně 100 wagnerovců se přibližuje k hranicím s Polskem, konkrétně k oblasti Suvalského koridoru.
Varšava o událostech uvědomila Severoatlantickou alianci, vyplývá podle Reuters z prohlášení polského ministerstva. Polsko se kromě toho chystá posílit počty vojáků na polsko-běloruské hranici.
Více než polovina Poláků považuje blízkost Wagnerovy skupiny za hrozbu pro bezpečnost jejich domoviny. Vyplývá to z průzkumu společnosti IBRiS. 36,1 procenta dotázaných to za hrozbu nepovažuje.
„Můžeme být na co hrdí, a to jeden na druhého,“ uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a poděkovala všem, kdo přispěli na pomoc politickým vězňům a jejich rodinám.