Petiční výbor Evropského parlamentu chce po Slovensku, aby vysvětlilo zásadu neměnnosti Benešových dekretů. Zástupci petičního výboru tím reagují na maďarskou petici namířenou proti usnesení slovenské Národní rady z roku 2007 o neměnnosti dekretů.
Evropský parlament neví, jak zacházet s českou výjimkou k Lisabonské smlouvě. Ústavní výbor se už řadu měsíců nemůže rozhodnout, zda ji podpořit, odsoudit nebo ignorovat, proto hlasování zatím končí patem. Po letní přestávce se poslanci nad problémem dnes opět sejdou.
|Gregor Martin Papucsek, Michaela Vydrová|Historie
V maďarských kalendářích přibude další významný den. 12. duben má být Dnem maďarských vyhnanců z Československa. Připomínat má vystěhování 100 tisíců lidí maďarské národnosti po 2. světové válce z Československa na základě Benešových dekretů. O návrhu má dnes rozhodnout maďarský parlament. A zřejmě ho i schválí, protože je to vládní návrh.
|Markéta Bartošová, Ondřej Bouda, Kristina Winklerová|Zprávy z domova
Nejvyšší představitel sudetoněmeckého Landsmannschaftu Bernd Posselt vyzval německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, aby na dnešní schůzce se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem vznesl požadavek sudetských Němců na přímá jednání s českou vládou. Oba ministři se ale na svých veřejných vystoupeních sudetoněmecké otázce pečlivě vyhýbali.
Sudetští Němci usilují o zahájení přímého dialogu s českou vládou. Nejvyšší představitel vysídlených Němců Bernd Posselt vyzval německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, aby tento požadavek nadnesl při své dnešní návštěvě Prahy.
Oficiální návštěva bavorského premiéra Horsta Seehofera v Česku má historický rozměr. Předseda bavorské vlády v sousední České republice ještě nikdy nebyl. Návštěva má tedy značnou symboliku.
Ústavní soud vyhověl stížnosti společnosti Koh-i-noor. Firma tak nemusí vracet majetek dědicům rodiny Waldesových. Na restituci totiž nemají nárok. Advokát Koh-i-nooru Oldřich Choděra upřesnil, že o majetek totiž přišli na základě Benešových dekretů.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prý podpořil zrušení Benešových dekretů. Tvrdila to německá televize ARD, která dnes večer odvysílá pořad o odsunu sudetských Němců z Československa. Podle televize Schwarzenberg v tomto pořadu prohlásil, že je zrušení prezidentských dekretů do budoucna možné. Schwarzenberg to ale jednoznačně popřel.
Tradiční výzvy k přehodnocení poválečných československých zákonů zazněly první den 61. sudetoněmeckého srazu v Augsburku. Většina řečníků včetně bavorské ministryně školství vyzvali Čechy k odsouzení odsunu Němců jako nespravedlivého činu, kdy byl vůči všem příslušníkům menšiny použit nepřípustný princip kolektivní viny.
Právě dnes uplynulo 65 let od chvíle, kdy někdejší československý prezident Edvard Beneš podepsal nechvalně proslulý dekret číslo 5. O nadcházejícím víkendu navíc nejen tuto událost připomenou 61. sudetoněmecké dny, které se konají v Augsburku. V minulosti tématický evergreen různých typů voleb v ČR ale tentokrát v programech stran pro volby do PS chybí.
Benešovy dekrety jsou tématem pro historiky, ne pro politiky, řekl na pravidelné schůzce se svým rakouským protějškem český ministr zahraničí Jan Kohout. Dekrety nedávno v předvolební kampani kritizoval rakouský prezident Heinz Fischer.
Podle rakouského prezidenta Heinze Fischera způsobily Benešovy dekrety hluboké bezpráví. Kritika je to nezvykle ostrá. Při běžných vzájemných návštěvách na vládní úrovni spolu už čeští a rakouští politici o dekretech mluví jen okrajově.
Společné kulturní dědictví České republiky a Rakouska prozkoumá komise historiků. Na jejím vzniku se v Mikulově dohodli ministři zahraničí Jan Kohout a Michael Spindelegger.
Asi 60 Maďarů protestovalo před slovenským velvyslanectvím v Bruselu proti jazykovému zákonu. Ten na Slovensku vstoupil v platnost právě v úterý. Na demonstraci se ale dožadovali i zrušení Benešových dekretů, které po 2. světové válce znamenaly nucený odsun Němců z území Československa.
Zrušení trianonských hranic a především Benešových dekretů bude žádat maďarská krajní pravice v Evropském parlamentu, kde má po úspěchu v nedávných eurovolbách tři členy. Zaznělo to během pochodu radikálních organizací v Budapešti.
V duchu tradičních útoků na Benešovy dekrety ale i některých smířlivých "signálů" se nesly sudetoněmecké krajanské dny v Augsburgu. Předseda bavorské vlády Horst Seehofer na nich potvrdil, že příští rok přijede na oficiální návštěvu Prahy. To je zřetelný posun oproti politice dlouholetého bavorského premiéra Stoibera, který do Česka ve své funkci nikdy nezavítal.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl osobní stížnost česko-kanadského podnikatele Tomáše Jana Bati, mladšího syna zakladatele obuvnického impéria v České republice. Podnikatel už třetím rokem žádá, aby soud rozhodl o platnosti Benešových dekretů a také povinnosti státu zaplatit mu náhradu za znárodněný majetek.
Ostudou skončil pokus skupiny slovenských Maďarů prezentovat na půdě Evropského parlamentu petici proti Benešovým dekretům. Kvůli jazykové bariéře nedokázali sdělit, čeho se vlastně domáhají.
Barokní zámek v Kolodějích patří původním majitelům - rozhodl tak soud. S restitučními nároky na stavbu, kterou využívá vláda jako reprezentační prostory, uspěli potomci prvorepublikového průmyslníka Antonína Kumpery už vloni. Pozemkový úřad vyhověl jejich žádosti a zámek i přilehlé pozemky jim vrátil. Vláda ale toto rozhodnutí soudně napadla - a neuspěla.
Slovenský parlament schválil nedotknutelnost Benešových dekretů. Na jejich základě byli zbaveni občanských a majetkových práv občané německé a maďarské národnosti na území Československa. Usnesení podpořili koaliční i opoziční poslanci kromě Strany maďarské koalice.
Předsedovi české vlády Mirku Topolánkovi to ve středu potvrdil designovaný bavorský premiér Günther Beckstein, který je v současnosti tamním ministrem vnitra. Oba politici se po setkání na úřadu vlády shodli na tom, že sudetoněmecká otázka nesmí bránit řešení aktuálních problémů.
Benešovy dekrety se staly tématem předvolebního boje na Slovensku. Předseda Strany maďarské koalice oznámil, že prosazuje odstranění důsledků, které Benešovy dekrety přinesly občanům maďarské národnosti. Strana maďarské koalice ale nemá pro svůj cíl spojence.
Po kritických hlasech z Bavorska dnes zazněl hlas proti Benešovým dekretům i z Maďarska. Tamní premiér Ferenc Guyrcsány řekl, že princip kolektivní viny je v dnešní Evropě nepřijatelný. Reagoval tak na nedávné odhalení sochy Edvarda Beneše v Praze.
Pražský palác Kinských zůstane definitivně českému státu. V odvolacím jednání o tom dnes rozhodl Městský soud v Praze. Nevyhověl tak žádosti potomka šlechtického rodu Františka Oldřicha Kinského, aby mu byla budova na Staroměstském náměstí vrácena. Stát při konfiskaci podle dnešního verdiktu soudu postupoval v souladu se zákonem.
V bavorském Norimberku dnes začíná 55. sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Němci odsunutí po druhé světové válce z českých zemí se sjedou z celého světa, aby po roce zavzpomínali na starou vlast a své tradice. Mnozí přijíždějí tradičně také příkrými s soudy České republiky a Benešových dekretů, které jim, jak tvrdí, protiprávně upřely právo na vlast.
Už čtvrtý majetkový spor prohrál František Oldřich Kinský u Okresního soudu v Děčíně. Dnes tam neuspěl se svojí žalobou na vydání hájenky Křížový Buk nedaleko České Kamenice. Soud ji zamítl s odkazem na dekrety prezidenta Edvarda Beneše.
Zákon o Edvardu Benešovi, který v úterý schválil parlament, nemůže vnést žádné nové iritace do česko-německých vztahů. V Praze se na tom shodli šéfové diplomacií Česka a Německa Cyril Svoboda a Joschka Fischer. Zákon se stal terčem protestů ze strany sudetských Němců a Svazu vyhnanců.
Zásluhy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše budou zřejmě oceněny zvláštním zákonem. Sněmovna dnes 118 hlasy z 183 přítomných poslanců schválila zákon, který obsahuje jedinou větu: Edvard Beneš se zasloužil o stát.