biologie

Jak ožívá les po kůrovcové kalamitě. Na holinách se objevují desítky chráněných druhů hmyzu i rostlin

České Budějovice | 30. 3. |Jitka Cibulová Vokatá |Příroda

Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.

České Budějovice| 29. 3. |Eva Kadlčáková |Zdraví

Štěnice láká teplo lidské postele, chtějí naši krev. Prozradí je černé tečky na prostěradle, popisuje biolog

Najít štěnici nebývá jednoduché. Nasát se přijde v noci a přes den zůstane zalezlá. Proto ji buď musíme překvapit za tmy, anebo lépe jít po jejích stopách za denního světla.

Praha| 15. 12. 2023 |Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, agf, eza |Věda |Seriál

Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii databáze

Odebrané vzorky od lidí experti z Kriminalistického ústavu v Praze porovnávají se stopami z místa činu jako je třeba krev, vlasy nebo sliny.

Praha| 15. 12. 2023 |Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, agf |Technologie |Seriál

Určit dobu smrti pomáhá biologům hmyz i rostliny. ‚Umíme to i na hodiny přesně,‘ popisuje vědkyně

Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.

3. 12. 2023 |fos, Renata Kropáčková |Historie

Migrace lidí je z biologického pohledu výhodná. Ukáže se to ale až po mnoha generacích, říká antropolog

Jak pravěké události a procesy jako klimatické změny či kulturní inovace souvisí se současnou genetickou rozmanitostí člověka?

Tokio| 29. 10. 2023 |ČTK |Vesmír

Vědci vypěstovali myší embrya ve vesmíru. V budoucnu by se v něm mohli rozmnožovat i lidé

Jde o vůbec první studii, která ukazuje, že se savci mohou být schopni rozvíjet ve vesmíru, píše se ve společném prohlášení národního institutu Riken a univerzity v Jamanaši.

Chapel Hill (Severní Karolína)| 2. 9. 2023 |Adéla Paruchová, opa |Příroda

Hermafrodit, který vidí kůží. Američtí vědci odhalili, jak pyskoun korunkatý mění svoji barvu

Kůže těchto ryb Atlantského oceánu podle vědců funguje jako polaroid. V návaznosti na vlnovou délku okolního světla se v buňkách zvířat shlukují granulky pigmentu.

Vyráží do terénu a relaxuje s kosou. Nemusím chodit do fitka, směje se třiasedmdesátiletý profesor

Týnec nad Sázavou| 18. 8. 2023 |Věra Hájková, vma |Příroda

Luďek Šefrna stále vyučuje na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Zabývá se zkoumáním půd, tedy pedogeografií a biogeografií.

Washington| 29. 7. 2023 |ČTK |Příroda

Vědci oživili hlístice zamrzlé v permafrostu. 46 000 let byly ve stavu pozastaveného žití

Živočichové byli po desítky tisíc let ve stavu takzvané kryptobiózy, jejich organismy přestaly metabolizovat, vyvíjet se i se obnovovat.

Brno| 23. 6. 2023 |Michal Šafařík |Příroda

Parazitování nemusí být na škodu. Poloparazitické rostliny pomáhají na loukách likvidovat plevel

„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.

Praha| 20. 6. 2023 |Martina Mašková |Zdraví

Jen doplněk stravy, nebo elixír života? Taurin prokazatelně přispívá k pomalejšímu stárnutí

Už nejméně čtvrtstoletí se vědci snažili přijít na to, zda může mít taurin vliv na délku života, zvláště pak ve starším věku. „Taurin může tvořit až jedno promile našeho těla,“ říká biolog Jan Černý.

České Budějovice| 14. 6. 2023 |ČTK |Příroda

Biologové v Českých Budějovicích objevili kriticky ohroženého čmeláka. Pomáhá mu nesekání parků

Prospívá mu, že město některé části parků neseče tak často a vznikají tím pro čmeláka ideální podmínky. Informoval o tom ve středu Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

Praha/Washington| 3. 6. 2023 |Martina Mašková |Příroda

Od bakterií po sekvoje nebo velryby. V přírodě převládají ti nejmenší a největší

Americké výzkumy přišly na souvislost mezi velikostí organismu a šancí na přežití v přírodě. „Nejvíc tady ale máme bakterií a organismů, které nevidíme,“ upozorňuje bioinformatik Jan Pačes.

Opava| 29. 5. 2023 |Lucie Korcová |Zprávy z domova |Inspirativní učitelé

Motivuje k pravidelnému darování krve a propojuje teorii s praxí, chválí si studenti učitelku v Opavě

Barbora Bitomská z Mendelova gymnázia v Opavě je první kantorkou v novém seriálu Radiožurnálu Inspirativní učitelé. Od roku 2017 spolupracuje s opavskou nemocnicí a vede své studenty k darování krve.

Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct

Praha| 8. 5. 2023 |Martina Mašková |Příroda

Asi tak milion známých druhů hmyzu tvoří dvě třetiny života na planetě. I když hmyzu někdy nevěnujeme tolik pozornosti jako větším zvířatům, v přírodě plní důležité úlohy.

České Budějovice| 12. 11. 2022 |Eva Kadlčáková |Věda

I ten největší blbec má DNA sahající od Slunce až za Pluto, vysvětluje s úsměvem biolog

O tom, jestli se uspané geny aktivují, rozhoduje podle Ondřeje Lenze sama buňka, případně její součásti.

Praha | 8. 10. 2022 |Ondřej Vaňura |Věda a technologie

Speciální kamera a algoritmy. Čeští vědci vyvinuli metodu pro snazší odhalení padělků i kondice rostlin

„Metoda funguje na principu odrazivosti – různé inkousty odráží na různých vlnových délkách –, takže porovnáváme nově nasnímaná data s databází,“ přibližuje metodu doktorand Lukáš Kraus.

Stockholm| 3. 10. 2022 |har, ČTK |Zprávy ze světa |Aktualizováno

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdržel genetik Pääbo za objevy v lidské evoluci

Laureáti Nobelových cen obdrží kromě medaile a diplomu také finanční výhru ve výši 10 milionů švedských korun (22,6 milionu Kč).

Praha| 11. 9. 2022 |Martina Mašková |Věda |Laboratoř

Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici, vyvstávají ale etické otázky

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

Třeboň| 3. 9. 2022 |Eva Kézrová |Příroda

‚Přelétavé‘ vlaštovky. Vědci zjistili, že i stejně stará mláďata v jednom hnízdě mají různé otce

Partnerská věrnost není pro vlaštovky samozřejmostí a je to přímo naopak. I stejně stará mláďata v jednom hnízdě mají velmi často různé otce. Potvrzují to i čerstvé analýzy DNA vlaštovek.

Praha| 23. 8. 2022 |Martin Srb |Věda

Teflon či impregnace. Věčné chemikálie se v přírodě nerozloží, vědci našli způsob, jak některé odstranit

Věčné chemikálie původně sloužily k výrobě nádobí s nepřilnavou vrstvou, jsou také v impregnaci nepromokavého sportovního oblečení, v lyžařském vosku a v hasicích pěnách.

Češi chtějí poprvé vyzkoušet inseminaci u zeber. Oživit chovy zkusí díky divokým zvířatům v Africe

Dvůr Králové nad Labem| 14. 2. 2022 |Milan Baják, Ondřej Vaňura |Příroda

Vědci z Výzkumného institutu ochrany genofondů chtějí odebrat sperma některým hřebcům v přírodě a to přivézt do českých chovů zoologických zahrad.

Liberville| 9. 2. 2022 |ČTK |Věda

iRozhlas

biologie v textech na iROZHLASU