Šimpanzi podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology používají rozdrcený hmyz ve chvílích, kdy by člověk běžně použil dezinfekci a obvaz. Hmyz primáti vtírají do otevřené rány.
Víme, že i mnohokrát za den se v našem těle vytvoří buňky, které jsou potenciálně rakovinné, ale nikdy z nich nádor nevznikne, protože náš imunitní systém je prostě zabije, uvedl Galluzzi v rozhovoru.
Píšou se 50. léta a biologové v USA začínají se znepokojením sledovat dopady průmyslu a intenzivního zemědělství na přírodu. Ubývá druhová pestrost, půda je nemocná, mnohé změny se zdají být nevratné.
Američtí badatelé zvolili pro studium pohybu malých mořských živočichů unikátní metodiku. Pod mikroskopem sledovali proudění kapaliny pomocí mikročástic vířících kolem jejich končetin.
Několik vědců z různých zemí předložilo studie o vztahu mezi čichem a stravou. Ztráta čichu může například signalizovat některé nemoci lidí vyššího věku.
„Začali jsme do vody přidávat různé chemikálie a v kombinaci se solí, která se používá na hnojení trávníků. Dvě posprejování by měla mít na klíšťata negativní efekt,“ říká mikrobiolog Luděk Žůrek.
Autoři studie otištěné v magazínu Nature Medicine potvrdili, že nový koronavirus má přirozený původ a stal se škodlivým přirozenou cestou, evolučně v přírodě. Má tak jedinečnou molekulární strukturu.
Pandemie samotnou práci biologů v terénu neovlivnila, může být ale ohrožené zpracování vzorků. Přímo v Kamerunu totiž vědci narazili na obtíže související se změnou klimatu.
K čemu je výzkum zvířecích hlasů? Kdy váš mobil pozná, který pták zpívá za oknem? A jak nahrávat zvuky z dronu? Odpovídá Ondřej Belfín, který studuje biologii na Univerzitě Karlově.
Konflikt rozpoutala vražda místního učitele, jemuž pachatelé uřízli hlavu, zřejmě z rituálních důvodů. Nepokoje utichly až poté, co státní guvernér osobně doručil a předal pozůstalým hlavu oběti.
Molekulární biolog a biochemik Václav Pačes považuje studii za dílčí překvapení. V přírodě může být podle něj role malých molekul důležitější, než jsme tušili.
„Při vzniku života bylo třeba splnit řadu podmínek, jedna z nich byla, aby byl rozpuštěný dusík v pradávných vodách v dostupné formě,“ vysvětluje vědec Petrusek.
Díky své houževnatosti a trpělivosti odhalila Jane Goodallová řadu neočekávaných tajemství a zjistila, že šimpanzi toho mají s člověkem společného mnohem víc, než se do té doby soudilo.
Známý psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog Radkin Honzák vypráví ve své nové knize Ať žijou mikrouti celkem nezvyklý příběh. Týká se totiž lidských střev.
Grant s názvem ERC uděluje každoročně Evropská výzkumná rada. Mezi oceněnými je astrofyzik Ondřej Pejcha, bioložka Kateřina Sam nebo biolog Marek Mráz, s kterým o grantu hovořil Radiožurnál.
