Blahořečení polské rodiny se ve vsi Markowa účastnil nejen polský prezident Andrzej Duda, ale také katoličtí a židovští duchovní nebo delegace z Izraele.
Středa nebo také Stredonius se narodil v roce 1588 v Hlivicích, zemřel v Brně. V době švédského obléhání vedl brněnskou jezuitskou kolej. Stal se duchovní oporou obránců Brna.
Proces blahořečení Vatikán zahájil v roce 2003 a nyní se podle Kathpress blíží do posledního stadia. Schůzka, na níž se definitivně rozhodne, je naplánovaná na říjen.
Oslavy ve městě, kde se Jan Nepomucký kolem roku 1340 narodil, připravovaly radnice, farnost, Matice sv. Jana Nepomuckého a další spolky 1,5 roku. Kvůli problémům s pandemií nejsou tak propagované.
Livatino byl známý jako oddaný katolík a podle Vatikánu lze jeho vraždu považovat za zločin proti církvi. V sicilském Agrigentu soudce v jeho 37 letech zastřelili příslušníci organizace La Stidda.
Acutisovo srdce lze podle webu nyní považovat za relikvii a proto bude vystavené v relikviáři v bazilice sv. Františka v Assisi. V roce před svou smrtí zkoumal italský mladík eucharistické zázraky
Vatikán souhlasí se zahájením blahořečení českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. Jde o proces směřující k prohlášení člověka za svatého. Hlouch bojoval proti komunismu, řadu let byl perzekvován.
Engelmar Unzeitig, rodák z Hradce nad Svitavou, který zemřel mučednickou smrtí tři měsíce před koncem války v koncentračním táboře v Dachau, bude v sobotu blahořečen v chrámu sv. Kiliána ve Würzburgu.
Jsou to čtyři dny, co dva mladíci ve městě Saint-Étienne-du-Rouvray na severu Francie vtrhli do kostela a zavraždili 86letého katolického kněze Jacquesa Hamela. Francouzská policie při zásahu oba útočníky zastřelila. K útoku na kostel se přihlásil takzvaný Islámský stát. Teď sílí hlasy volající po blahořečení zavražděného duchovního, kterého mnozí označují za mučedníka.
Slavnostním obřadem v brněnské katedrále na Petrově dnes skončila diecézní část řízení o blahořečení dvou farářů z Třebíčska. Komunisté je v padesátých letech po zinscenovaném procesu v takzvané babické kauze nechali popravit. Zástupci biskupství zapečetili dokumenty shromážděné jako důkazy, že zemřeli pro svou víru. Kanonizační proces bude pokračovat v Římě, kam je odešlou.
Dva kněží z Třebíčska, které nechal popravit komunistický režim, se přiblížili svému blahořečení. Spisy o životě Jana Buly a Václava Drboly zamíří do Vatikánu. Brněnský biskup Vojtěch Cikrle dnes ukončí diecésní fázi kanonizačního procesu. Podklady sháněli v diecézi přes 11 let.
Genetická analýza potvrdila, že ostatky vyzvednuté loni z hromadného hrobu na hřbitově v pražských Ďáblicích opravdu patří umučenému knězi Josefu Toufarovi. Podrobnosti budou dnes zveřejněny na tiskové konferenci. Faráře ubila před 65 lety Státní bezpečnost kvůli takzvanému číhošťskému zázraku. Pohřeb se v Číhošti na Havlíčkobrodsku uskuteční v neděli 12. července.
Papež František v sobotu schválil dekret o "heroických ctnostech" české sestry řádu boromejek Vojtěchy Hasmandové. Papež tak potvrdil proces směřující k jejímu blahořečení a případnému prohlášení za svatou. Beatifikována může ale být až poté, co jí bude uznán zázrak.
Odborníci vyzvedli z hromadného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích ostatky, které mohou patřit umučenému knězi Josefu Toufarovi. Teď je budou zkoumat antropologové. Výsledky mají být známy do půl roku.
Papež František opět mění dosavadní pořádky v Katolické církvi. Otevřel totiž cestu k blahořečení salvadorského arcibiskupa Óscara Romera. Duchovního zastřelil v roce 1980 odstřelovač takzvaných eskader smrti v roce 1980 přímo, když sloužil mši. Romerovo svatořečení bylo ve Vatikánu celé desítky let nemyslitelné kvůli jeho marxistické orientaci.
Papež František při mši pod širým nebem v centru Soulu blahořečil 124 korejských křesťanských mučedníků. Ti zemřeli v 18. a 19. století, protože se odmítali vzdát své víry. Papež před shromážděním statisíců lidí vyzdvihl odvahu a dobročinnost mučedníků jako inspirující.
Před deseti lety se na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu shromáždilo asi 300 tisíc lidí. Všichni se stali svědky blahořečení Matky Terezy z Kalkaty, známé ochránkyně chudých a laureátky Nobelovy ceny míru. Za blahoslavenou ji prohlásil tehdejší papež Jan Pavel II.
Farář z Číhoště Josef Toufar, mučedník tuhého komunistického režimu po roce 1948, by mohl být blahořečený. Česká biskupská konference vydala souhlas se zahájením procesu.
Římské městské služby už uklidily výzdobu i nepořádek po včerejší intronizaci papeže Františka. Zvláštní mši přímo ve Vatikánu navštívilo na čtvrt milionu lidí a více než 130 delegací z celého světa. Papež se po slavnostním převzetí úřadu chystá urychlit proces blahořečení jedné z obětí argentinské diktatury.
Čtrnáct františkánů, zavražděných v únoru 1611 rozzuřeným pražským davem, se po čtyř stech letech dočkalo blahořečení. Slavnostní mši ve Svatovítské katedrále v Praze vedl kardinál Angelo Amato, člen Kongregace pro svatořečení a blahořečení.
Dnes bude Svatovítská katedrála a její okolí patrně v obležení. V 10 hodin se v ní odehraje nevšední obřad - blahořečení čtrnácti františkánů, kteří 15. února 1611 zemřeli mučednickou smrtí - ubil je dav Pražanů v reakci na vpád pasovských vojsk do hlavního města. O jejich beatifikaci usilují katolíci téměř čtyři staletí. Půjde o vůbec první církevní akt tohoto druhu na českém území.
Skoro čtyři sta let usilovali katolíci o to, aby bylo čtrnáct zavražděných františkánů prohlášeno za blahoslavené. Zítra se dočkají a bude to vůbec první blahořečení na českém území. Při přípravách na nevšední obřad odhalili mniši řadu tajemství. Jedno z nich vydala i svatovítská katedrála. Za bočním oltářem se skrývala zvláštní nosítka.
Nikdo na českém území to ještě nezažil a hodně dlouho asi ani nezažije. Už tuto sobotu se naplní chrám svatého Víta. Pozvaní hosté se zúčastní historicky prvního blahořečení v Česku. Jako relikvie při obřadu poslouží kosti 14 umučených františkánů uložené v překvapivě jednoduchém relikviáři. Ten zatím leží v kostele Panny Marie Sněžné.
Čeští antropologové z Národního muzea potvrdili, že v pražském kostele Panny Marie Sněžné byly ostatky umučených františkánů. Rozluštili tak 400 let starou záhadu, o jejíž vyřešení je požádali zástupci katolické církve. Ta chce františkány 13. října blahořečit.
Přesně za dva týdny, 13. října, proběhne v Česku první blahořečení v historii. Přípravy na něj vrcholí, zatímco ostatky čtrnácti umučených františkánů zkoumají antropologové, aby potvrdili jejich pravost, historikové a zástupci katolické církve pořádají konference a výstavy. Dnes začala výstava v pražském kostele Panny Marie Sněžné, kde k umučení františkánů před čtyřmi stovkami let došlo.
Mší, kterou bude sloužit kolínský arcibiskup Joachim Meisner, vyvrcholí oslavy letošního osmistého výročí narození svaté Anežky České. Přesně před 22 lety totiž byla tato výrazná osobnost českých dějin v Římě svatořečena.
Více než milion lidí sledoval přímo ve Vatikánu nedělní obřad blahořečení Jana Pavla II.. Od kanonizace dělí slovanského papeže už jen jeden stupeň. Věřící se modlili i za to, aby se Jan Pavel II. stal svatým co nejdříve. Nejvíce poutníků přijelo z papežova rodného Polska, ale nebyli to zdaleka jediní cizinci.
Jan Pavel II. byl prohlášen za blahoslaveného. Stalo se tak na mši, kterou ve Vatikánu sloužil jeho nástupce Benedikt XVI. Jan Pavel II. se stává blahoslaveným šest let a jeden měsíc po své smrti v roce 2005. Blahoslavení je nutný předpoklad k dalšímu kroku - svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Přímo na místě je zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín.
