Separatistické nálady podporuje jeden člen tříčlenného předsednictva Bosny Milorad Dodik, který tvrdí, že v rámci Bosny jsou bosenští Srbové „osobami druhé kategorie“.
Masakr spáchaný na východě země v oblasti, která se nyní nachází v bosenské Republice srbské, je jediným zločinem z války v letech 1992-1995 označeným mezinárodní justicí za genocidu.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii před dvěma lety odsoudil Karadžiče k 40 letům vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně.
Když vypukla válka v Bosně, bylo jim sotva patnáct let. Konflikt výrazně ovlivnil jejich hudební tvorbu. Dubioza Kolektiv, jedna z nejznámějších bosenských kapel, kritizuje i přehnané vlastenectví.
Válku už nikdy nechtějí, o budoucnosti země ale mají pochybnosti. 25 let od vypuknutí konfliktu totiž Bosna a Hercegovina zůstává etnicky a nábožensky rozděleným státem. V Evropě navíc patří k těm nejchudším a nezkorumpovanějším. O vzpomínky na čtyřletý konflikt se se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu podělil také někdejší premiér Bosny a Hercegoviny a pozdější starosta Sarajeva Alija Behmen.
Bosenské město Srebrenica pohřbívá dalších 613 obětí masakru z roku 1995, jejichž ostatky se podařilo identifikovat. Na přání pozůstalých se ceremoniál k 16. výročí incidentu odehrává bez projevů politiků. Kolem 6 tisíc lidí na něj údajně přišlo pěšky – putovali ve stopách 15 tisíc obyvatel Srebrenice, kteří v červenci 1995 utíkali před jednotkami generála Ratka Mladiče.