„Do projektu Zúčtování se zapojili ukrajinští investigativní novináři. Vyškolíme je o mezinárodních právních standardech,“ říká spoluzakladatelka Janine di Giovanniová pro americký rozhlas NPR.
„Lidé se mě ptají, jestli bychom se i my dopustili masakrů,“ tvrdí Dzuro. „Že oni by to nikdy neudělali. Až vám někdo zabije manžela, znásilní dceru a zapálí dům, tak si o tom můžeme promluvit.“
Bosenští Srbové si 9. ledna připomínají den, kdy v roce 1992 vyhlásili nezávislost. Šlo o jeden z milníků, které vedly k válce, v níž zemřelo 100 000 lidí.
„Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou soustavně konfrontováni představou dalšího konfliktu, což drtivou většinu z nich unavuje a vede až k jakési apatii či odchodu do zahraničí,“ popisuje Ondřej Žíla.
V čele bosenských Srbů stojí Milorad Dodik, jehož dlouho budovanou síť politických spojenectví narušila válka. Osa Putin-Orbán-Vučić-Dodik mířící z Moskvy do hloubi Balkánu ale nikam nezmizela.
V 90. letech se často hovořilo o tom, že Tito téměř půl století nutil různé národy žít společně proti jejich vůli. Po třiceti letech se objevuje fenomém, kdy lidé litují rozpadu již neexistující země.
Na začátku letošního léta unijní premiéři a prezidenti Evropskou komisi pověřili, aby bezodkladně zhodnotila pokrok Bosny a Hercegoviny v plnění stanovených kritérií.
Možnosti Ruska jsou kvůli válce na Ukrajině omezené, stále mu ale zbývá rozvratný politický vliv. Zato Čína v poslední době na Balkáně mohutně investuje a jednotlivé země chytá do dluhových pastí.
Mezi zraněnými jsou také cizinci a není vyloučeno, že budou ráno nalezeny další oběti. Ke srážce došlo v pátek kolem 21:30 poblíž města Novska, nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Lanový most postavený čínskou společností je vzácným počinem svého druhu v době, kdy se Evropa obává, že Čína chce posílit svůj ekonomický vliv prostřednictvím investic do infrastruktury.
V červenci roku 1995 v bosenském městě zavraždili členové vojska Republiky srbské přes 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Stovky těl obětí doposud jejich pozůstalí hledají, aby je mohli pohřbít.
K udržení šance na účast na druhém světovém šampionátu v řadě by českým basketbalistům za určitých okolností mohla v pondělí stačit v litevské Klaipedě i porážka.
„Myslím si, že na všech hráčích jsme docela dobře naskautovali, jaké jsou jejich silné a slabé stránky. Ale prostě ten doskok,“ komentoval výkon českého týmu Satoranský.
Armáda bosenských Srbů obsadila v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se Srbům rozhodli neklást odpor.
Karolína Augustová svoji práci zasvětila výzkumu migrace. Ta ji také zavedla do uprchlických táborů v Bosně a Hercegovině, dlouho také jezdila pomáhat i postiženým dětem na Zakarpatskou Ukrajinu.
Separatistické nálady podporuje jeden člen tříčlenného předsednictva Bosny Milorad Dodik, který tvrdí, že v rámci Bosny jsou bosenští Srbové „osobami druhé kategorie“.
Ruský velvyslanec obvinil západní kolegy, že „se nechtějí zbavit image opatrovníka této balkánské země, který má právo jejím obyvatelům diktovat, jak si mají vytvářet stát a jak mají řídit svou zemi“.
Zatímco bosňáčtí politici a příbuzní válečných obětí rozhodnutí uvítali, zástupce bosenských Srbů v tříčlenné kolektivní hlavě bosenského státu je odmítl. Pohrozil zahájením procesu rozdělení země.
Hlavním problémem, souvisejícím s verdikty trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jsou nacionalistické narativy jednotlivých zemí, které si jeden každý rozsudek z Haagu vykládají po svém.
„V bosenském táboře Lipa zůstává asi 500 lidí a teploty v noci klesají až k minus 15 stupňům. Je v podstatě zázrak, že tam ještě nikdo neumřel...Bohužel v Lipě neplatí lidská práva ani zákony země.“
Otázky ohledně původu památky vytanuly poté, co bosensko-srbská agentura SRNA publikovala snímek artefaktu z 18. století a snímek údajné pečeti na zadní straně, která má doložit, že jde o originál.