Když vypukla válka v Bosně, bylo jim sotva patnáct let. Konflikt výrazně ovlivnil jejich hudební tvorbu. Dubioza Kolektiv, jedna z nejznámějších bosenských kapel, kritizuje i přehnané vlastenectví.
Soudní dvůr v nizozemském Haagu v úterý potvrdil, že Nizozemci nesou částečnou odpovědnost za smrt tří stovek muslimů, které vykázali ze základny poté, co ji obklíčily jednotky bosenských Srbů.
Sarajevský dopravní podnik bojuje s dluhy. Podle bosenských médií kvůli nim možná přijde i o část svého vozového parku. Tamní daňová správa vyhlásila dražbu deseti tramvají - včetně tří českých.
Sexuální násilí, kterým si prošli mnozí muži během války v Bosně a Hercegovině, je po více než 20 letech tabuizováno. Přitom bylo během války v letech 1992 až 1995 znásilněno asi 3000 chlapců a mužů.
Vinou sněhové kalamity se na 100 tisíc domácností po celém Balkáně ocitlo bez dodávek elektrického proudu. Vánice i sněhové laviny tam strhaly elektrické vedení, místy neteče voda a desítky řidičů uvízly ve sněhových bouřích.
Na pomoc zaplaveným oblastem bývalé Jugoslávie vybrali Češi už miliony korun. Sbírková konta otevřely charitativní organizace Člověk v tísni, Český červený kříž nebo Adra. Pomoc ale organizují i přistěhovalci z bývalé Jugoslávie, kterých v Česku žije až pět tisíc.
Zdraví obyvatel balkánských zemí, které bojují s nejhoršími záplavami za posledních 120 let, ohrožují tisíce uhynulých zvířat. V Bosně a Hercegovině navíc úřady varují před nevybuchlými minami. Bělehrad i Sarajevo vyhlásily státní smutek. Při povodních dosud na Balkáně zemřelo padesát lidí.
Polikliniku v bosenském Maglaji zaplavily tuny bahna. Všechny přístroje jsou zničené a bez zahraniční pomoci se obnovy zdravotnického zařízení místní lidé jen tak nedočkají. Velká voda i valící se bahno dokonce několik lékařů na dva dny uvěznily v přízemních prostorách, když se snažili zachránit drahé vybavení.
Tisíce lidí se zúčastnily vzpomínkového ceremoniálu u východobosenské Srebrenice. Na hřbitově v Potočari pohřbívali 409 nově identifikovaných obětí. Před 18 lety tam srbská armáda pod vedením generála Ratka Mladiče povraždila na 8000 mužů a chlapců.
Trochu jako v Kocourkově působí trojjazyčné nápisy v Bosně a Hercegovině. Úřední dokumenty včetně vyhlášek, řidičáků nebo pasů musí být ve třech jazycích - bosenštině, chorvatštině a srbštině. Zajímavé na tom je, že jde jen o varianty jednoho jazyka a texty jsou mnohdy do poslední tečky stejné.
Bosenská Srebrenica si připomíná 17 let od masakru, který se stal během balkánského konfliktu v 90. letech. Město uctilo památku 8000 obětí genocidy vzpomínkovou akcí. Při této příležitosti tam pohřbili ostatky 520 nově identifikovaných muslimských mužů a chlapců, povražděných srbskými jednotkami.
Bosenská Srebrenica si připomíná 17. výročí od masakru, který se stal během balkánského konfliktu v 90. letech. U této příležitosti dostanou místo na hřbitově, kde stojí památník obětí, další stovky ostatků vyzvednutých z masových hrobů. První svědci, kteří masakr přežili, vypovídají proti jeho strůjci Ratku Mladičovi.
Přes jedenáct tisíc mrtvých v obléhaném Sarajevu, osm tisíc zavražděných muslimů v bosenské Srebrenici, vyhánění z domovů, terorizování civilistů. Nejen to klade žaloba Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii za vinu bývalému hlavnímu veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi. Dnes proti němu vypovídal první svědek.
Srbský prezident Boris Tadić přijíždí do Sarajeva urovnávat vztahy. Je to jeho první oficiální státní návštěva v této zemi. Tadić se v Sarajevu narodil a jede tedy vlastně domů. Bude jednat o vztazích, které silně poznamenala válka v bývalé Jugoslávii.
Bosenští politici se ani čtyři měsíce po volbách nemohou dohodnout na nové vládě a parlamentu. Zástupci bosenských Muslimů, Srbů a Chorvatů mají naprosto odlišné představy o rozdělení funkcí a podobě společných institucí.
Izraelská policie zatkla muže podezřelého z genocidy muslimů během války v Bosně. Informoval o tom Izraelský rozhlas. Zadržený Aleksandar Cvetković se do Izraele přistěhoval před pěti lety a jako manžel Židovky dostal i jeho občanství. O jeho vydání požádaly úřady v Sarajevu, které chtějí bývalého bosensko-srbského vojáka postavit před soud.
Bosna už zná jména nové politické reprezentace. Ve včerejších volbách Bosňané zvolili nové tříčlenné prezídium, bosenský parlament, parlamenty obou součástí Bosny - muslimsko-chorvatské federace a Republiky srbské - a také zastupitelské sbory 10 kantonů. Účast dosáhla 56 procent.
Ještě dnes bychom mohli znát výsledky voleb v Bosně. Patnáct let po válce, respektive po podpisu daytonského míru, má Bosna složitou ústavu. Tamní obyvatelé, tj. bosenští Srbové, Muslimové i Chorvati volili celkem 5 prezidentů a 700 poslanců.
V Bosně už znají předběžné výsledky nedělních všeobecných voleb. Opět v nich zvítězily strany, které vznikly a fungují na etnickém principu. Bosenští Chorvaté volili Chorvatské demokratické společenství a Muslimové kandidáty Strany demokratické akce a sociální demokraty. Nejsilnější stranou bosenských Srbů zůstává Svaz nezávislých sociálních demokratů.
V Bosně a Hercegovině rozporné reakce. Bosenští muslimové jeho zatčení odsuzují a Srbové v Bosně je označují akt spravedlnosti. Třiašedesátiletý Ganič musí zůstat v londýnské vazbě, britský soud nevyhověl žádosti o kauci v přepočtu více než pěti a půl milionů korun.
Podle dosluhujícího chorvatského prezidenta Stjepana Mesiče by měly na udržení celistvosti Bosny a Hercegoviny preventivně dohlížet mezinárodní jednotky. Mesič tuto myšlenku prezentoval již podruhé za poslední měsíc. Reagoval tak na zákon o referendu, který ve svém autonomním parlamentu projednávají bosenští Srbové. Zákon by podle Mesiče mohl vést k odtržení Republiky Srbské od Bosny.
Bosenská policie zatkla v obci Gornji Maoč sedm radikálních muslimů, kteří chystali teroristické akce proti příslušníkům jiných etnik. Při prohlídkách domovů takzvaných vahábitů policisté našli zbraně, munici a další vybavení potřebné k teroristickým útokům.
V Bosně byl zatčen kvůli válečným zločinům bývalý velitel speciální jednotky bosenské armády Zulfikar Ašpago. Zločinů se měl dopustit během konfliktu v Bosně při rozpadu bývalé Jugoslávie. Má nést odpovědnost za smrt nejméně 22 lidí v obci bosenských Chorvatů Trusina.
|Jaromír Janev, Marek Matlovič, Miroslav Panuška|Zprávy ze světa
O situaci v Bosně a Hercegovině bude jednat mezinárodní Rada pro implementaci míru. Zástupci světových velmocí a dalších zemí během dvoudenních rozhovorů zhodnotí dosavadní vývoj v zemi a doporučí řešení jejího budoucího uspořádání. Rozhovory místních politiků o budoucnosti Bosny jsou totiž už dlouho ve slepé uličce.
Bosenská televize zveřejnila řadu dosud neznámých videosnímků generála Ratka Mladiče a také zatím údajně nejnovější snímky z minulého roku. Mladič je jedním z nejhledanějších mužů současnosti. Mezinárodní soudní tribunál v Haagu viní bývalého velitele generálního štábu armády Republiky srbské v Bosně z válečných zločinů.
Haagský tribunál odsoudil bosenského generála Rasima Deliče ke třem letům odnětí svobody. Shledal ho vinným za zločiny ve střední Bosně před třinácti lety. Delič podle tribunálu porušil zákony a válečné zvyklosti. Zatímco obžaloba žádala patnáctiletý trest, obhajoba naopak usilovala o zproštění viny.
Generál Ratko Mladič stíhaný pro válečné zločiny na území dnešní Bosny se sám nevzdá. Prohlásil to srbský žalobce pro válečné zločiny Vladimír Vukčevič na základě informací srbské tajné služby BIA.