„Žádáme velvyslanectví Ruské federace, aby stáhlo dnes zaslanou nótu,“ uvedl premiér Petkov. Podle něj je nutné ponechat otevřené komunikační kanály mezi oběma zeměmi.
Odcházející bulharská vláda Kirila Petkova vyhostila v úterý 70 pracovníků ruské ambasády. Měli podle ní provádět špionáž a podporovat politickou nestabilitu v zemi.
„Takové nepřátelské činy vůči naší zemi mohou způsobit určité problémy, ale nemohou zabránit naší diplomacii pokračovat v práci,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Lavrov měl v plánu do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu, během níž se měl setkat mimo jiné s prezidentem Aleksandarem Vučićem nebo patriarchou Srbské pravoslavné církve.
Vojenské lodě používají sonary pro zjištění polohy nepřátelských ponorek. Podobné systémy echolokace používají delfíni pro svou orientaci a komunikaci.
Zda se Leninova věštba o provaze a pověšených kapitalistech naplní, mají teď v rukou evropští – a hlavně němečtí – politici. Rozhodnou o tom, jestli nás i nadále bude mít Putin v hrsti.
Česko patří k evropským zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé. V případě dlouhodobého přerušení dodávek plynu by řešení podle premiéra Petra Fialy (ODS) nebylo jen na samotném Česku.
„Argumenty, které Gazprom dává, působí dojmem, že někdo narychlo sepisuje vysvětlení kroků, které učinil Vladimir Putin,“ říká Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost.
Při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Existuje deset takzvaných odběrových stupňů pro omezování spotřeby.
Zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska označila za vydírání předsedkyně evropské komise Ursula von Leyenová. Moskva se pro tento krok rozhodla, protože státy nezaplatily za plyn v rublech.
Ve středu ráno zastavila ruská společnost Gazprom dodávky plynu do Polska a Bulharska. V Česku tento scénář momentálně nehrozí, ale podle Fialy je třeba připravit se i na to.
Gazprom stopl dodávky plynu do Polska a Bulharska. Polsko je na to relativně dobře připraveno, říká Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií. Bulharsko je velice zranitelné.
Ruská firma varovala, že zastaví dodávky plynu v 8.00 ráno SELČ, připomněla polská televize TVN 24 s tím, že PGNiG pokládá přerušení dodávek plynu za porušení kontraktu s ruskou stranou.
Bulharsko, stejně jako Ukrajina a další země bývalého východního bloku, má řadu zbraní sovětské provenience. K jejich používání tak ukrajinští vojáci nepotřebují žádný speciální výcvik.
Bulharsko má v letectvu starší stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, o jejichž zapůjčení žádal Kyjev. Pentagon však odmítl, že by stroje F-16 měly být náhradou za případně postoupené bulharské migy.
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí.
Původní oznámení ministerstva vnitra, které expremiéra Bojka Borisova spojovalo se zneužitím fondů Evropské unie mezitím zmizelo z jeho webových stránek.
Bulharsko vyhostilo deset ruských diplomatů akreditovaných v zemi. Podle ministerstva zahraničí v Sofii působili v rozporu s vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.
Zadržen byl i někdejší ministr financí Vladislav Goranov, bývalá šéfka rozpočtového výboru bulharského parlamentu a někdejší vedoucí tiskového odboru vlády.
Ukrajinský parlament na twitteru uvedl, že Evropa pošle 70 bojových letounů, včetně 28 strojů MIG-29 z Polska, 12 ze Slovenska a 16 z Bulharska, od kterého získá i 14 letounů Su-25.
Prezidenti Bulharska, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska vyjádřili pevné přesvědčení, že Ukrajina si zaslouží perspektivu přistoupení k EU.
„Stupňujeme opatření proti ruské agresi na Ukrajině. S platností od půlnoci uzavíráme pro všechna letadla ruských dopravců vzdušný prostor nad ČR,“ řekl český ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje ze zemí, které v roce 1997 nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ uvedl podle ruských agentur ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Spojené státy den po skončení hlasování vyjádřily „hluboké znepokojení“ nad Radevovými předvolebními výroky o tom, že ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný v roce 2014 Ruskem, je „ruský“.