„Je to poděkování nejenom mně, ale samozřejmě celému týmu, že se nám v podstatě podařilo téměř na zelené louce v Ostravě vybudovat pracoviště biomedicínského výzkumu,“ říká Šimíček.
Studii publikoval prestižní časopis Science. Tým vedli Courtney Hodges z Baylor College of Medicine v Houstonu a Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Molekuly DNA ohrožuje řada chemických a fyzikálních vlivů z vnitřního i vnějšího prostředí. K nejčastějším poškozením DNA podle vědců patří jednovláknové zlomy.
Zatím jde jen o malé části, kterým se říká organoidy. Tak se označují zmenšené a zjednodušené verze orgánu vyráběné in vitro – tedy ve zkumavkách, mimo živočichy.
Autoimunitní onemocnění kůže vitiligo se projevuje bílými hladkými a ostře ohraničenými skvrnami. V současnosti se léčí pomocí kortikoidů nebo fototerapií. Od podzimu však bude testovaná nová léčba.
Proč lidstvo stále ještě neobjevilo to, po čem odjakživa pátrá, tedy elixír mládí? Je vůbec možné zastavit proces stárnutí? A dočkáme se přece jen jednou omlazovací pilulky?
Existují dvě základní léčby Parkinsonovy choroby. První je preparátem, který tělo dovede metabolizovat na dopamin. Druhý způsob je hluboká mozková stimulace.
Doživotní trest vyměřil londýnský soud 18leté Safaa Boularové, která byla v červnu uznána vinnou z plánování teroristického útoku v hlavním městě Británie.
Teroristická organizace Islámský stát údajně shromažďuje všechny své experty na chemické zbraně z Iráku a Sýrie ve snaze vytvořit novou buňku pro vývoj chemických zbraní.
Záhadné mikrofosilie staré 570 milionů let nejsou ani mnohobuněční živočichové, ani bakterie. Jejich skutečný původ zřejmě rozluštil tým vědců ze Švédska, Švýcarska a Číny.
Nový objev amerických vědců, kteří dokázali vytvořit první živou syntetickou buňku, vzbudil velký rozruch. O úspěchu vědců se hovoří jako o velkém pokroku, ale i jako o nebezpečné hrozbě.
