Jako podpůrný faktor této tendence slouží především státní televize. Ty sprostou invazi označují výlučně kremelským sloganem „speciální vojenská operace v Donbasu“.
„Obávám se, že jelikož se na Ukrajině nacházejí tisíce Kadyrovců, kteří mají zkušenosti se špinavým protipovstaleckým bojem, tak tam bude docházet k uplatňování podobných praktik jako v Čečensku.“
Zvířata, která jsou ustájená v Krabčicích, patří čečenskému vládci Ramzanu Kadyrovovi. S hřebci ale od roku 2014 nesmí nijak nakládat kvůli unijním sankcím. Přesto pro ně poslal své muže.
Ruská invaze na Ukrajinu podle politologa Alexandra Duleby neprobíhá podle plánu. Ruská armáda už prý nasadila vše, co mobilizovala od loňského listopadu, a má obrovské ztráty.
Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu.
Rusko shromáždilo u hranic s Ukrajinou přibližně 150 tisíc vojáků, což na Západě vyvolává obavy z hrozícího útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva záměr provést invazi popírá.
„Vzhledem k vztahům mezi federálními úřady a hlavou Čečenska Kadyrovem a mnoha osobním výhrůžkám se redakce rozhodla vyslat Jelenu Milašinovou za hranice Ruské federace,“ oznámil deník Novaja gazeta.
Kovaljovův boj za lidská práva ocenila řada zemí a organizací. V roce 2003 mu český prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy.
Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, zda úmrtí nemá politický motiv, zemřelý byl totiž dlouhodobým kritikem režimu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, píše agentura AFP.
Čtyřicetiletý Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život 23. srpna, když ho nedaleko centra Berlína útočník z blízka zezadu opakovaně střelil do hlavy.
„Budoucí krize a ekonomické problémy se lidí dotýkají víc než samotná epidemie,“ říká novinář ruského zpravodajského webu MediaZona. Jaká je situace v Moskvě? A proč je epidemie pro Kreml nebezpečná?
Podobný názor jako Babiš má podle Umarova jen velmi málo Čechů. Premiér se podle něj snažil tímto výrokem zalíbit rusofobnímu a protičečenskému publiku.
Ubodaný bloger publikoval pod pseudonymem Mansur Staryj a vymezoval se vůči Kadyrovovi, který v ruské autonomní republice vládne od roku 2004 a bývá kritizován za pošlapávání lidských práv.
Z útoku, který byl proveden v říjnu 2017 na železničním přejezdu u Kyjeva, Osmajev vyvázl se zraněním. Najatí zabijáci ale zastřelili jeho manželku Aminu Okujevovou.
„Podmínky v ruských věznicích jsou hrozné a my je považujeme za určitou formu mučení,“ říká v rozhovoru ukrajinská ombudsmanka, která usiluje o návrat politických vězňů z Ruska zpět na Ukrajinu.
Moskva||Ivana Milenkovičová, ČTK|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Sergej Lavrov označil obvinění v souvislosti se srpnovou vraždou gruzínského občana v Berlíně za neopodstatněná a nepřijatelná. Reagoval tak na středeční vypovězení dvou ruských diplomatů z Německa.
Moskva podle Berlína dostatečně nespolupracovala při snahách tento zločin vyjasnit. Německo nevyloučilo, že sáhne i k dalším krokům. Záleží na dalším vyšetřování.
Mezi prvním a třetím zářím 2004 v ní teroristé, požadující nezávislost Čečenska, drželi jako rukojmí přes tisíc lidí. Víc než 300 jich zajetí a následný zásah ruských bezpečnostních složek nepřežilo.
Podle informací médií byl zavražděným bývalý povstalec Zelimchan Changošvili, který bojoval proti Rusku v Čečensku, později působil v gruzínské protiteroristické jednotce.
Podle nevládní organizace Human Rights Watch ruští vojáci zadrželi asi tisícovku Čečenců, kteří se ničeho nedopustili. Mučili je, znásilňovali a od příbuzných vymáhali úplatky.
Autoritářský režim čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, který v autonomní republice prosazuje konzervativní islámské zákony, zprávy o nových represích popírá. Gayové prý v zemi nejsou.
„Je mi líto, že se to tak stalo. Nebylo to schválně,“ prohlásil Muslim Džambekov na videu, které se objevilo na Kadyrovově stránce na sociálních sítích.
Politkovská, Baburová a Ščekočichin – nejznámější ze 6 zavražděných zaměstnanců ruského deníku Novaja gazeta. Práci redaktorů sledoval měsíce režisér Askold Kurov, v Praze představil dokument Novaja.