Cena pšenice prudce vzrostla koncem února, což byla reakce na invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Tehdy zhruba z 265 eur za několik dnů vystoupila těsně pod 400 eur za tunu.
Tématem Deníku jsou ceny potravin. A Právo se věnuje problematice chátrajících kostelů, kterých se církev vzdává. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chce monitorovat ceny vybraných potravin a hlídat, jestli marže obchodníků nejsou přemrštěné a nezdražují už tak drahé potraviny. Je to správný krok?
Do kontrol chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.
Prudké zdražování po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v posledních dnech projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Průměrné ceny se už ve čtvrtek poprvé dostaly nad 40 korun a dál stoupají.
Na růstu se podepsaly ceny potravin. Vepřové maso či uzeniny byly v květnu dražší než před rokem, levnější bylo máslo. Zdražila i elektřina. Proti růstu inflace působily levnější pohonné hmoty.
O více než polovinu zdražily květák, brambory a zelí. Kromě zeleniny ale spotřebitelé platí více také za vepřové maso, pečivo a těstoviny. Proti loňskému červenci naopak zlevnily vejce, cukr a ovoce.
Každé tři vteřiny někdo na facebooku nasdílí, okomentuje nebo dá lajk některému z dezinformačních webů, odhaluje analýza pro server Aktuálně. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Ekonomové nás uklidňují, ať se nebojíme. Zdražování prý už nebude zrychlovat. V říjnu, kdy míra inflace dosáhla 2,9 procenta, jsme například podle Petra Dufka z ČSOB už byli na vrcholu.
V září rostly ceny průmyslových, stavebních i zemědělských výrobců. Růst cen může ovlivnit i ceny potravin. Nejvíce zdražily vejce, mléko nebo čerstvé ovoce.
Doba nízkotučných jogurtů a odstředěného mléka je pryč. Stále víc spotřebitelů už nepovažuje mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku za prohřešek proti zdravému životnímu stylu.
Cena másla dál roste. Máme se smířit s tím, že za čtvrt kila zaplatíme víc než padesát korun, protože po živočišných tucích je ve světě velký hlad a obchodníci i proto nasazují astronomické marže?
Podle předsedy zemědělského svazu je cena 50 korun za čtvrt kila másla normální. Má pravdu za předpokladu, že je normální zdražení meziročně o 43 procent a že je normální až třicetiprocentní marže.
Máslo se stává luxusním zbožím. Odpovídají tomu alespoň ceny. Za čtvrtkilové balení zaplatí zákazníci v současnosti i 60 korun. Podle mlékárenského svazu je totiž na trhu nedostatek mléčného tuku.
Inflace, klesající kurz rublu i zákaz dovozu západních potravin, to všechno způsobilo, že ceny potravin v ruských obchodech stoupají. Nedostatek ale ruští spotřebitelé nepociťují. Vláda považuje zákaz dovozu za prospěšné ruskému hospodářství a domácím zemědělcům slibuje vyšší dotace.
Ceny potravin se loni v Česku zvýšily nejvíce ze všech členských států Evropské unie. Podle aktuální zprávy o stavu zemědělství, kterou zveřejnil Ústav zemědělské ekonomiky a informací, zdražily za loňský rok potraviny v Česku průměrně o sedm procent. A zdražují dál. Někteří ekonomové předpokládají, že letošní růst cen už nebude tak velký, to však zřejmě ukáže až úroda.
Celosvětově slabá úroda obilí zřejmě zvedne ceny pečiva. Čeští zemědělci očekávají, že letos sklidí až o čtvrtinu méně obilí. Cena mouky by se tak mohla zvýšit až o 25 procent. Pokud by pekaři nezdražili, řada z nich by prý musela skončit.
Globální výkyvy počasí prudce zvedají ceny potravin. Podle zprávy OSN vzrostly ceny potravin v červenci v porovnání s předchozím měsícem o šest procent. Ceny obilí ale stouply až o 17 procent a cukr zdražil o 12 procent. Na vině je podle OSN především sucho ve Spojených státech, předčasné deště v Brazílii a naopak opožděné deště v Indii.
Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu poškodila dlouhotrvající sucha pětinu úrody obilovin a hrozí zvýšení cen potravin. Zemědělci však tyto údaje popírají, letošní rok považují za standardní. O cenách zatím nehodlají spekulovat.
V České republice se zvedají ceny potravin i pohonných hmot. Ty se vyšplhaly až na rekordní úroveň. Potvrdily to dnešní údaje Českého statistického úřadu. A ani nová čísla o vývoji inflace nejsou právě povzbudivá její růst zrychlil v únoru oproti počátku roku o dvě desetiny na tři celá sedm procenta.
Změny sazeb DPH, které plánuje vláda, zvednou v Česku ceny potravin zhruba o deset procent. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to prohlásil prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Dvacítka největších ekonomik světa se rozhodla zkrotit ceny potravin. Na mušku si vzala nejen to, jak drahé potraviny jsou, ale i časté a prudké změny cen. Jak ale tvrdí nezávislí pozorovatelé, ministři zemědělství G20 toho nakonec na svém včera skončeném prvním summitu příliš nedosáhli. Závěrečná dohoda totiž řeší jen důsledky vysokých cen potravin, nikoli jejich příčiny.
Mnohé potraviny v únoru zdražily na historické maximum. Jejich ceny přitom zůstanou podle Mezinárodního měnového fondu i nadále vysoké. Rozvíjející se země totiž bohatnou a globální poptávka po potravinách v důsledku toho roste. Pro chudé je tak čím dál tím obtížnější zajistit sobě a své rodině základní obživu. To může podobně jako na severu Afriky a na Blízkém východě vyvolat v mnohých zemích nepokoje. Analytici japonské banky Nomura v této souvislosti sestavili žebříček zemí, které jsou v největším ohrožení.
Zasáhnout proti rychle rostoucím cenám potravin a pohonných hmot - takový by měl být podle mnohých expertních hlasů úkol pro zástupce dvacítky největších ekonomik světa, kteří se dnes setkají v Paříži.
|Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, Václav Rojík|Ekonomika
Cena masa roste nejvíc za posledních dvacet let. A zdražují i další potraviny. Začíná se mluvit o návratu do let 2007 a 2008, kdy se ceny vyšplhaly na rekordní hodnoty a v mnoha zemích proto tehdy vypukly nepokoje.