Vládní koalice má dost hlasů i bez Pirátů, kteří chtějí z vlády odejít. „Matematicky nejsou jejich hlasy potřeba, ale budeme rádi, pokud rozpočet podpoří,“ reaguje Munzar.
ak pozitivní výsledky, jako ve zprávě o hospodaření mladoboleslavské Škody, slyší dnes člověk jen výjimečně. Bohužel to patří mezi zprávy, které říkají něco jiného, než se na první pohled zdá.
„Růst je tak slabý, že ho ekonomicky interpretujeme jako stagnaci. V porovnání se Slovenskem a Polskem jsme na tom hůře, blížíme se spíše vývoji v Německu,“ říká Švihlíková o české ekonomice.
„Dominoval opět zahraniční obchod s motorovými vozidly, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. Naopak k nejvyššímu poklesu došlo u dovozu ropy a zemního plynu,“ uvedla Jana Mazánková z ČSÚ.
Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku ale hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Březnové hodnoty z průmyslu zklamaly, na druhou stranu byl letošní březen specificky ovlivněn Velikonocemi, upozornil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu České republiky do EU užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc, při volbách do Evropského parlamentu.
„Obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se snižují. Výrazně též klesají obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti,“ uvedla Veronika Ptáčková z Českého statistického úřadu.
Klaus by byl pro radikální potlačení zásahů státu do ekonomiky. „Omezit angažmá státu v ekonomice, seškrtat veškeré regulace, které jsou do ekonomiky vnášeny, a osvobodit trh,“ navrhuje.
„Nepropadám beznaději nad stavem naší země, i když – havlovsky řečeno – nevzkvétá,“ napsal v úvodu výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 prezident úřadu Miloslav Kala.
„Cesta k zelenější a lepší ekonomice anebo společnosti nejde cestou příkazů a regulací,“ říká makroekonom, filozof a pedagog Metropolitní univerzity Tomáš Sedláček.
„Zejména v současnosti je při ruské agresi integrovaná Evropa jednoznačně zapotřebí. Ať chceme nebo nechceme, tak společná měna k tomu přispívá, protože vytváří větší pocit sounáležitosti,“ usuzuje.
Kam až mohou úrokové sazby klesnout, zatím nelze říct. „Bude velmi záležet na lednové inflaci, ale v tomto okamžiku nevíme,“ avizuje Sobíšek. Podle Rusnoka bude záležet na nových prognózách.
Pohoršila si většina odvětví. Ve srovnání s říjnem průmysl klesl o 1,4 procenta. V meziročním srovnání průmyslová výroba klesala od července do září, v říjnu vzrostla o téměř dvě procenta.
„Když ale máte jako prioritu škudlení, tak sice o něco málo snížíte deficit, ale do budoucna z toho nic nemáte. A společnost na tom pouze prodělá,“ myslí si sociolog Biler.
Na negativních předpovědích z prvních dnů nového roku je však zneklidňující něco jiného než jejich obsah. Varovná je spíše nálada, která se v nich skrývá – samá skepse a pesimismus.
Jedna pětina všech občanů má čtyři pětiny bohatství naší společnosti, a jedna pětina občanů naopak má na tom podíl toliko žádná celá dvě desetiny procenta.
Plánované příjmy rozpočtu se proti letošku zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje naopak klesnou o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.
Debaty nad cenami českých potravin pokračují, obchodníci je plánují od ledna kvůli vyšším nákladům zdražit. Podle ekonoma Jana Bureše by situaci mohl změnit Antimonopolní úřad.
Průměrná mzda v Česku se meziročně zvýšila o 7,1 procenta, reálně se ale díky inflace propadla, a to už osmý kvartál v řadě. Podle ekonomky Horské by pomohla větší nezaměstnanost.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.