„Nyní se vyplatí počkat, protože pokud Evropská centrální banka dostane inflaci pod kontrolu relativně rychle, není důvod, abychom my byli ostrůvkem s vysokou inflací,“ nastiňuje ekonom Lubomír Lízal.
„Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V příštím roce by se podle aktuálního odhadu mělo saldo veřejných financí zlepšit, stále ale zůstane negativní. Centrální banka očekává ve své tabulce schodek 2,8 procenta HDP.
Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 199. Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden.
David Marek, ekonom společnosti Deloitte, školil budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten se totiž právě v ekonomických záležitostech mohl cítit oproti svému kandidátovi slabší. Práce ho ale bavila.
„Chtěli jsme kandidáta připraveného v široké oblasti ekonomických témat. Nechtěli jsme, aby sliboval, že zařídí vyšší důchody,“ říká poradce Petra Pavla David Marek.
„Vladimír Kruliš je nejlepší manažer, jakého jsem v životě potkal, a já jsem v politice 32 let,“ řekl Zeman novinářům v Srbsku. Okomentoval také volby, které označil za referendum o Andreji Babišovi.
Ponechání úrokových sazeb naznačují také poslední vyjádření některých členů bankovní rady v médiích. Podle nich totiž v sedmičlenném orgánu mají nadále převahu stoupenci stability sazeb.
Předseda národní rozpočotvé rady a bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl uvádí, že je důležité, aby bankovní rada využívala dva nástroje – kurz a sazby.
„Měli bychom vést legitimní diskusi o tom, zda je dnešní úroveň úrokových sazeb dostatečná na to, aby inflace začala rychle klesat,“ říká bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09).
Ostatní členy bankovní rady vyměnil už prezident Zeman. „I kdyby to byl někdo, kdo bude mít jiné názory než současná většina, tak už toho moc nezmění,“ upozorňuje analytička Jana Klímová.
Oživování české ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 podle Mezinárodního měnového fondu narušily negativní hospodářské důsledky války na Ukrajině.
K rozdělení české a slovenské měny došlo 8. února 1993. Centrální banka vydá výročních tisícikorun 200 tisíc kusů. Přesnou hodnotu, kterou by mohly v budoucnu mít, si netroufají sběratelé odhadovat.
„Současný celoroční růst o 15 procent je v dávno standardizovaných podmínkách tržní ekonomiky něco nevídaného a z hlediska důvěry v systém otřásajícího,“ píše v komentáři Petr Fischer.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády Tomáše Havránka má nejsilnější nástroje k utlumení inflace Česká národní banka, která je ale příliš nevyužívá. Více se dozvíte v podcastu Peníze a vliv.
Průměrná hypoteční sazba je na nejvyšších úrovních za posledních dvacet let, ačkoli v letech 2008 a 2009 se pohybovala také na obdobně vysokých hodnotách.
Čtvrtý díl Prezidentského dotazníku se věnuje ekonomice. Uchazeči o Hrad měli také zhodnotit zrušení superhrubé mzdy. Pět kandidátů se shodlo, že šlo o dobré řešení, podle zbylé čtveřice bylo špatné.
Meziroční inflace v listopadu činila 16,2 procenta. Podle listopadové prognózy ČNB by průměrná inflace za celý rok 2022 měla být 15,8 procenta, letos centrální banka očekává 9,1 procenta.
Na co se připravit v roce 2023? Kam směřuje česká ekonomika a co s penězi udělá strach a chamtivost? Hostem podcastu Peníze a vliv byl Petr Borkovec, spolumajitel společnosti Partners.
Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí banka dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb.
Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada ve středu také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
„Proč by člověk nemohl kandidovat, když má firmu?“ ptá se ve speciálních Dvaceti minutách Radiožurnálu podnikatel Karel Diviš. V rozhovoru také řeší zamítnutí kandidatury nebo své prezidentské vize.
Novými členy bankovní rady České národní banky se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.
Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila už 28. února.