„Česká centra a kulturní instituce jako takové jsou tady od toho, aby rozvíjely komunikaci s veřejností v zahraničí,“ popisuje ředitelka Jitka Pánek Jurková jejich funkci.
Dvacet let pracoval jako zahraniční zpravodaj a novinář v Českém rozhlase. Pak se Robert Mikoláš stal kulturním diplomatem, v červenci končí jako šéf Českého centra v Izraeli a nastupuje do Říma.
Válka a umění si nejsou tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Stejně jako v jiných konfliktech i nyní ukrajinští umělci mají potřebu v textech, obrazech či hudbě zpracovat, čím jejich země prochází.
Je zjevná snaha narušit ruský propagandistický diskurz. „Ten říká, že Ukrajina nemá žádnou kulturu nebo že je to nějaká odnož kultury ruské, což samozřejmě není pravda,“ tvrdí Soušková.
Belgická vláda ještě nedávno razila princip, že roušky patří jen do rukou zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví varovalo, že masky mohou dodávat falešný pocit bezpečí. Nově vláda roušky doporučuje.
Bouda je název nového uměleckého prostoru, který chce pro své kulturní akce využívat České centrum. Zdevastovaná miniaturní stavba hned vedle české ambasády potřebuje zásadní rekonstrukci.
Česká centra v Paříži, Bruselu a ve Vídni budou mít brzy nové ředitele. Přihlášky do konkurzů se přijímaly do pátku. Pozornost se soustředí hlavně na francouzskou metropoli, kde ředitele Jeana-Gasparda Páleníčka nedávno pro nadbytečnost propustil nový šéf Českých center Jan Závěšický. Francouzští akademici poté sepsali petici, ve které po ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD žádají vysvětlení.
Česká centra fungující po celém světě zůstanou i nadále nezávislá. Ministerstvo zahraničí přehodnotilo návrh, podle kterého jedenáct z nich chtělo začlenit pod ambasády. Organizace, které propagují českou kulturu a jazyk v zahraničí, by se navíc měly v příštím roce rozrůstat. Půjde o pět poboček, mimo jiné v Číně, Vietnamu nebo na Kubě.
Zlí jazykové tvrdí, že pokud se chcete dostat na představení Dejvického divadla, měli byste investovat do letenky a zvolit jedno z jejich zahraničních vystoupení. Populární pražská scéna je v těchto dnech v Londýně, kde má v pondělí na programu poslední ze tří představení v rámci festivalu „Made in Prague“. Ten pořádá už podvacáté tamní české centrum. Dejvické divadlo je letos největším tahákem.
Plánovaný přesun poloviny Českých center v zahraničí pod ambasády vzbudil rozruch mezi politiky. Problémem příspěvkových organizací se proto bude nejspíš zabývat koalice i poslanci. Výhrady k plánu ministerstva zahraničí mají hlavně vládní lidovci. Podle nich by změna mohla poškodit samotná centra, která propagují českou kulturu v cizině.
Umístit výtvarnou myšlenku na zhruba deseticentimetrový model železničního vagonu je pro umělce jistě výzvou. Přesně tuto rukavici hozenou Českým centrem v Londýně zvedlo více než 30 předních britských a českých umělců. Dílka Davida Černého, Jiřího Davida a dalších jdou dnes večer v britské metropoli do dobročinné aukce.
Jejich běžným jazykem je zpravidla angličtina, francouzština nebo němčina. Přesto děti s českými předky, studující na zahraničních školách, nezapomněly ani na český jazyk. Učí se ho v českých komunitách a centrech, která usilují o zachování tuzemské kultury a mateřštiny.
Společnost Diag Human vymáhá po českém státu 10 miliard a 400 milionů korun. Váže je na údajně ušlý zisk za vyloučení ze soutěže na zpracování krevní plazmy. A odvolává se přitom na rozhodčí nález ze srpna 2008, podle kterého má nárok na odškodnění. Pařížský soud podle zpráv z posledních dní zřejmě nález uznal - zatím nepravomocně. A českému státu hrozí exekuce jeho majetku ve Francii. Národní galerie včera odvezla z Francie všechny obrazy, které tam zapůjčila, zvláště cenná díla Eduarda Maneta nebo Lucase Cranacha. Z celé Evropy je to třicet uměleckých děl.
Kolem Českého centra v Paříži panuje velká nejistota. Podle některých informací by mohli přijít už dnes exekutoři kvůli nárokům firmy Diag Human a zabavit České republice historickou budovu Českého centra. Právníci společnosti mají údajně v rukou rozsudek pařížského Vyššího soudu.
Budovu Českého centra v Paříži mohou zabavit exekutoři. Pařížský soud totiž stejně jako dříve vídeňský uznal nárok společnosti Diag Human na odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou. Předmětem exekuce může být právě České centrum, narozdíl třeba od budovy velvyslanectví, která je chráněna Vídeňskou úmluvou.
Rádio Svobodná Evropa slaví 60. narozeniny. České centrum v Mnichově proto pořádá třídenní mezinárodní konferenci věnovanou historii této rozhlasové stanice.
České centrum v Košicích dnes po pěti letech definitivně končí. Důvodem jsou úsporná opatření. Slovensko bylo na ráně jako první, protože v zemi fungují Česká centra hned dvě. To, co z Prahy vypadá jako rozumný krok a jasná věc proveditelná jedním škrtem v tabulkách, budí v Košicích velké emoce. Čeští krajané sice chápou potřebu snížit výdaje státu. V případě Českého centra v Košicích se to prý ale dalo udělat i jinak, než ho zavřít.