Operace „Středulův pád“ zkrachovala. Ti odboráři, kteří ji ventilováním předákových nezaplacených členských příspěvků spustili, zjevně zapomněli, že je nutné také mít koho na ni následně posadit.
Šéfem odborářů zůstává i přes přešlap Josef Středula. Ve volbě neměl protikandidáta. Získal ale jen 57 procent hlasů, před dvěma lety jich dostal 88 procent. Nepoškodil tento postup odbory?
„Člověk se musí nejenom nad sebou zamyslet, co všechno udělal, ale také zlepšit komunikaci s členskými odborovými svazy, protože je nějaký důvod, proč tak hlasovaly,“ řekl po svém zvolení Středula.
„Podpora se pohybovala kolem 65 až 70 procent. Jiného kandidáta v tuto chvíli nevidíme,“ řekl Ďurčo. Podle něho debata rady svazu o nominacích a postupu byla ve středu „opravdu velmi, velmi krušná“.
Samek a Sokolová převzali vedení před týdnem poté, co předák Josef Středula přestal být kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků šéfem ČMKOS.
„Je potřeba říci, že kolega Středula se v odborové práci pohybuje desítky let a myslím si, že práci neodváděl špatně. Všichni děláme chyby,“ řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Josef Středula přišel o pozici předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů poté, co deník Blesk infomoval, že Středula pět měsíců neplatil členské příspěvky ve své domovské organizaci.
Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů. Situaci má vyřešit mimořádný sněm 25. března. Svolala ho v pondělí rada centrály, novinářům to řekli odboráři.
„Nevím, jestli se bude opravdu řešit osud pana Středuly, ale myslím si, že bychom se o tom pobavit asi zřejmě měli,“ uvedl šéf odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Podle ekonoma Pavla Mertlíka ve skutečnosti proběhly dvě stávky, kdy Českomoravská konfederace odborových svazů využila podstatně mohutnějšího protestu učitelů.
„Boj za zachování nebo zlepšení podmínek vzdělávání neznamená boj proti vládě a demokracii! Nepodporujeme proruské kolaboranty!“ uvedl spolek na síti X.
„Může se jednat o statisíce lidí, kteří budou v jednotlivých fabrikách, které zastaví výrobu. Pevně věřím, že přijdou tisíce lidí na demonstraci,“ řekl Roman Ďurčo.
„Stávkovat bude například více než padesát procent škol a bude to celodenní stávka,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu předseda konfederace Josef Středula.
Zúčastnit stávky se mají odboráři z desítky svazů. ČMKOS zastřešuje na 270 000 odborářů a odborářek z 31 svazů. Podle Středuly stávku teď už nic neodvrátí.
Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasí. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce.
Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Pětikoalice se před několika dny shodla na některých úpravách v úsporném balíčku. Některé změny se nelíbí svazům sdružující obce, v tzv. pohotovosti zůstávají i zaměstnanecké odbory.
„Vláda prohospodařila možnost udělat z balíčku relativně moudrý krok. Názor těch, kteří společné stanovisko hledají nelehko (odboráři a zaměstnavatelé), nevyslyšela,“ řekl Středula.
„Většina věcí zdraží, ale stát zároveň přijde o zhruba čtyři miliardy korun ročně a pravděpodobně to povede k dalšímu zvýšení inflace. Je to nelogické a vláda by si to měla rozmyslet,“ říká Maláčová.
„Chtěli bychom, aby se narovnaly daně i v oblasti firem, aby se narovnala daňová zátěž třeba i ze strany osob samostatně výdělečně činných,“ říká odborářka zdravotníků Dagmar Žitníková.
Nepřiměřené snižování daní v minulých letech prý znamená výpadek příjmů ve výši 320 miliard korun. „Stát ty peníze vyhodil oknem a teď se divíme, že nám chybí,“ říká s tím, že problémem je i inflace.
Jednotlivé odborové svazy a organizace budou nejspíš pořádat své protestní akce na konci června. „Platí, že pokud chtějí jednat, jsem připraven s nimi za stůl zasednout,“ řekl Jurečka.
