Deset let po své známé eseji Jak jsem se stal Čechem a Slovákem napsal ukrajinský spisovatel Mykola Rjabčuk její pokračování - o tom, proč zůstat Čechoslovákem i po bolestné a frustrující zkušenosti.
Smutně proslulou postavou roku 1968 je Husák, pozdější komunistický prezident Československa. Ještě v dubnu před invazí byl řadovým členem komunistické strany a zastával proreformní názory.
Československo ještě neexistovalo, ale přední světové noviny už o něm psaly. Velmi intenzivně třeba deník New York Times. Uprostřed srpna 1918 věnoval myšlence československého státu titulní článek.
„Nevím, jestli v tom rozhovoru chtěl použít nějaký bonmot, ale to, jestli se Leonid Iljič Brežněv narodil na Ukrajině, to je skutečně irelevantní,“ říká Dolejš o výrocích předsedy KSČM.
Dubček, Svoboda, Smrkovský, Černík. To je čtveřice nejvýraznějších představitelů pražského jara 1968, kteří usilovali o demokratizaci socialismu v Československu.
„Prostě byl to tenkrát Sovětský svaz. Když to teď někdo připisuje Rusku, tak je třeba pravdivě říct, jak to tam bylo,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Vojtěch Filip o svých výrocích pro britský Guardian.
Půl století staré události poznamenaly nejen podobu Rýchorského pralesa, ale i osudy některých pracovníků Krkonošského národního parku založeného v roce 1963.
Přední reformní komunista byl ve zlomovém období pražského jara předsedou parlamentu a stal se jedním z hlavních symbolů doby, jejíž ideje násilně ukončila srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy.
Vasil Biľak se za své postoje nikdy neomluvil. Konec života prožil ve vile v rezidenční čtvrti pod bratislavským Slavínem, kde se o něj staral jeho zeť a předseda Komunistické strany Slovenska.
Vzpomenete si na historické události roku 1938? Právě na to, jaká je znalost Čechů takzvaných osmičkových výročí, se zaměřil nový průzkum organizace Post Bellum.
„Mluvil jsem slušně německy, ale na nic se mě neptali, dokonce ani diplom nechtěli vidět. Ve čtvrtek jsem podepsal smlouvu a v pátek už jsem měl na kanceláři štítek se jménem... Tak se tam pracovalo!“
V roce 1968 se v kardiochirurgickém centru Fakultní nemocnice v Bratislavě uskutečnila první transplantace srdce v Československu. Pacientka byla v kritickém stavu a po operaci žila jen pár hodin.
Některé hlavy státu se tam nepodívají nikdy, ovšem Tomáš Garrigue Masaryk se do Bílého domu dostal hned dvakrát. Poprvé do něj vstoupil přesně před sto lety, kdy ho přijal Woodrow Wilson.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si na východě Francie připomene spolu s premiérem Andrejem Babišem a předsedou slovenské vlády Peterem Pellegrinim 100. výročí vzniku Československa.
Vynikající vědci, organizátoři krajanských aktivit a propagátoři české kultury převzali ocenění Gratias agit. Výběr letošních laureátů ovlivnil fakt, že Česko si připomíná „osmičková výročí“.
V Pittsburghu si připomněli 100 let od podpisu dohody klíčové pro vznik Československa. Zavzpomínat dorazili mimo jiné i potomci signatářů. Jeden z nich si nese upomínku celý život ve svém jméně.
Před 100 lety sepsali američtí Češi a Slováci ujednání, které se stalo základem pro založení společného státu. Už jen tím, že pomohlo přesvědčit americké politiky, aby vznik Československa podpořili.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Rozumím | Další informace
