Jak připomněl mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, znělo v uplynulých měsících jedno z hesel na česko-německých demonstracích proti zavřeným hranicím, že se „potřebujeme navzájem“.
Milada Petříková-Pavlíková byla také jedna z prvních žen-absolventek Českého vysokého učení technického a je spoluautorkou trojdomí z let 1921-1924 vytvořeného právě pro potřeby ČVUT.
Při návratu z nočního bombardování přístavu nedaleko Brém sestřelil letoun se šesti muži na palubě německý noční stíhač. Pět z nich zahynulo. Jejich ostatky ležely v Nizozemsku bez pohřbu 80 let.
11. července 1971 stanuli Slováci Ivan Fiala a Michal Orolin na deváté nejvyšší hoře světa Nanga Parbat. Bylo to 18 let poté, co na ní v roce 1953 jako první vystoupil rakouský horolezec Hermann Buhl.
Na rodinu Ludmily Klukanové dopadl stín druhé světové války, život jí pak ovlivnil i komunismus. Zážitky a zkušenosti reflektovala i ve své bohaté literární tvorbě.
Na svědomí měli okupanti 429 obětí, do emigrace kvůli nim odešly statisíce lidí. Sověti po sobě nechali i rozsáhlé ekologické škody, které se dodnes nepodařilo úplně zlikvidovat.
Jednoho srpnového dne roku 1965 se na vlnách Jaderského moře houpal nafukovací člun a v něm pět lidí. Všichni přicestovali z Československa do tehdejší Jugoslávie a pokoušeli se o útěk do Itálie.
Tragický příběh československých letců, kteří padli po zasažení stíhačem Luftwaffe, znovu ožívá. Nizozemská vláda se po 80 letech rozhodla bombardér vyzvednout.
Pavel Šuba v dokumentu Můj prastrýc Jan míří na zdánlivě obyčejný rodinný výlet. Z toho se ale rázem stává napínavá cesta do nejtemnějšího koutu rodinné historie.
Měnová či peněžní reforma vlastně znamenala státem organizovanou krádež, odborníci hovoří o riziku, kterým tehdy mohl být státní bankrot. Okradenými byli občané, a pro některé je to živé téma dodnes.
Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Ženatý byl jedním z tisíců sovětských vojáků, kteří se do Československa dostali v rámci základní vojenské služby. V roce 1990 dezertoval a po útěku a skrývání u přátel u nás získal politický azyl.
V květnu skončilo stíhání Vratislava Vajnara a Lubomíra Štrougala. Pokračování by bylo podle žalobce kvůli jejich zdraví „velmi problematické, ne-li iluzorní“. Celé rozhodnutí najdete v článku.
Už 27. května 1942 – tedy bezprostředně po atentátu – bylo po celém protektorátu vyhlášeno stanné právo. Začaly masové popravy nejen dříve uvězněných odbojářů, ale také náhodně zatýkaných lidí.
Rodinu Srbových úřady vystěhovaly z jejich domu v Královicích v roce 195 kvůli údajnému podezření z trestného činu pobuřování a ohrožení jednotného hospodářského plánu.
Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů. Klaus něco takového odmítá.
Peníze půjčené na základě dohody uzavřené komunistickou vládou Ladislava Adamce se staly součástí mnohamiliardového dluhu, ze kterého Rusko vrátilo Česku jen část. Klaus popřel, že by o půjčce věděl.
Publicisticko-dokumentární cyklus Českého rozhlasu Příběhy 20. století má 15. výročí. První díl, který připravují Adam Drda a Mikuláš Kroupa, vysílala již neexistující stanice Rádio Česko 1. 5. 2006.
Měl na svědomí životy tisíců Čechů. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha organizoval odvetné akce včetně vyhlazení obcí Lidice a Ležáky.
Pokračuje kampaň Kremlu proti pražským starostům Ondřeji Kolářovi z Prahy 6 a Pavlu Novotnému z Prahy-Řeporyjí. Kolář okamžitě odpověděl na twitteru zveřejněním své fotografie během pietního aktu.
Obžaloba uvádí, že někdejší členové Státní bezpečnosti Karel Vykypěl a jeho podřízení Milan Kopinec a Vladimír Novotný měli za úkol dotlačit rodinu Hyblerových k emigraci, což se jim povedlo.
Svědectví o tom, jak si skauti v lágrech pomáhali. Například Stránský alias Jíra, Navrátil, Färber alias Hurvínek, Zahrádka, Zelený alias Káďa, jejichž příběhy uchovává Paměť národa.
„O Velké vlastenecké válce jsme zvyklí vyprávět především hrdinské příběhy, ale na ty o podpoře okupačního režimu jsme trochu zapomněli. Odkrývají se až v posledních letech,“ míní historik Mrňka.
