„To nejlepší, co můžeme dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi, ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti,“ prohlásil prezident Petr Pavel.
21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
Nejvíc vyhledávaným stanicím přesto v prvním pololetí ubylo posluchačů oproti konci loňského roku. Nejoblíbenější Radiožurnál přišel o 40 000 lidí, druhý Impuls o 11 000 posluchařů. Třetí je Evropa 2.
„Nevyhýbejte se práci, i když jste na školách. Já sám jsem vděčný za to, že jsem byl na řemesle. Jen prací se člověk stává praktickým,“ doporučil prezident Tomáš Garrigue Masaryk dětem v roce 1928.
Nejdřív byla chvíle příprav a ladění a pak nástup na jeviště pod nápis Národ sobě, který předkové dnešních českých krajanů namalovali nad scénu společenského sálu České národní budovy.
Dvacet let pracoval jako zahraniční zpravodaj a novinář v Českém rozhlase. Pak se Robert Mikoláš stal kulturním diplomatem, v červenci končí jako šéf Českého centra v Izraeli a nastupuje do Říma.
O vernisáž byl velký zájem jak mezi krajany, tak i Američany, které Česko zajímá. A v New Yorku měla premiéru i fanfára speciálně složená pro otevření výstavy.
„AI se režíruje velmi komplikovaně. Režíruje se dominantně pomocí střihu. Umělá inteligence vytvoří padesát verzí jedné věty, které jsou nepoužitelné,“ říká šéfrežisér Českého rozhlasu
Skončila ve sběrných surovinách a zachránit se ji povedlo jen náhodou. Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele tříminutovou nahrávku s popiskem „Konrad Henlein, květen 1934“.
„Rozvoj umělé inteligence se musí přibrzdit. Algoritmy sociálních sítí se nám ani za deset let zregulovat nepodařilo, dnes z toho máme problémy,“ podotýká Holý
Hlas Karla Gotta se vrací zpět do éteru a to díky umělé inteligenci. Český rozhlas spouští rozsáhlou četbu na pokračování ze zpěvákovy autobiografie Má cesta za štěstím.
Smíme hlas vytvořený umělou inteligencí použít pouze pro texty, který daný člověk skutečně napsal, nebo pronesl, popisuje autor námětu pravidla pro vytváření digitálního otisku hlasu nežijící osoby.
Hlas je součástí četby na pokračování ze zpěvákovy autobiografie „Má cesta za štěstím“. Je to vůbec poprvé, kdy bude v Česku takový hlas využitý v literárně-dramatickém díle.
„Četl jsem knihu Od mikrofonu k posluchačům a měl pocit, že to je polovina synopse k filmu, kterou mi někdo dává,“ popisuje Mádl první impuls k natáčení.
Primárně byl útok zaměřený na náš file systém, kde byly média soubory, to znamená audia a obrázky, které útočník napadl a zničil je, říká ředitel marketingu a digitálních služeb Jiří Malina.
Mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna řekl, že šlo o cílený útok na data. Hackeři pronikli na servery externího poskytovatele služeb a poškodili disky, na nichž má rozhlas uložená média.
„Jsem ráda, že jsme pro načtení celé knihy vybrali skvělého herce s příjemným sametovým hlasem Igora Bareše,“ uvedla zpěvákova manželka Ivana Gottová při podpisu smlouvy o spolupráci na projektu.
Televizní poplatek by se zvýšil na 150 Kč a rozhlasový na 60 Kč. Poplatek by podle generálního ředitele ČT Dvořáka měl platit ten, kdo veřejnou službu využívá.
České Budějovice nabízí procházku po náměstí proslaveném půdorysem pravidelného čtverce a pod asfaltem najdete i staré žulové kostky, po kterých se rozváželo do hospod pivo.
„Domnívám se, že televize by nemusela nabízet několikery magazíny o vaření, natírání chat a údržbě zahrady, byť formát většiny z nich je kvalitní,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.
„Naprostá jistota byly Rozhlasové noviny v 18.30 každý večer a čtvrt hodiny před tím šly vždy pohádky, to znamená Hajaja,“ popisuje vedoucí archivu Českého rozhlasu Dušan Radovanovič.
Český rozhlas se zavazuje k udržitelnost a Strategií 27. Šetrnější k životnímu prostředí chce být za pomocí instalace solárních panelů. Situaci ale komplikují finance.