Podnikatel Pavel Tykač chtěl věnovat vysokou částku Oxfordské univerzitě. Mělo jít řádově o desítky milionů korun. Univerzita si to ale těsně před podpisem darovací smlouvy rozmyslela.
Googlovat, hejtovat nebo lajkovat. Minimálně některé z těchto výrazů by se mohly objevit ve výkladovém slovníku současné češtiny. Ten právě vzniká v Ústavu pro jazyk český. Mravenčí práce bude trvat ještě pár let a lidé ve slovníku najdou více než 150 tisíc hesel.
Čeština se vyvíjí mnohem rychleji než před rokem 1989, myslí si nový šéf Ústavu pro jazyk český Martin Prošek. Přibývá tak množství hovorových i u cizích jazyků přebraných slov, které se zařazují do spisovné češtiny. Prošek mluví v rozhovoru pro Seznam zprávy například o ženských tvarech některých jmen i hovorových formách sloves.
Naučit se lépe česky a poznat naši kulturu - to si přejí studenti češtiny z celého světa, kteří budou v příštím měsíci navštěvovat Letní školu slovanských studií v Praze. Zájemců tentokrát přijelo víc než 140 ze 40 zemí světa. Letní školu pro ně pořádá Karlova univerzita. Akce se koná letos už pošedesáté a zájemců je podle organizátorů víc než minulý rok.
Čechům dělá největší problém psaní velkých písmen, nejlépe zvládají vyjmenovaná slova. Ukazují to data uživatelů webu umimecesky.cz, který slouží k procvičování pravopisu. Zkoumá je tým z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
Název pražského dokladu, který nahradí Opencard, ukrývá velké množství jiných významů. Jako lítačka byla označována vojenská policie. V dopraváckém slangu šlo o čety výhybkářů nebo pohotovostní čety, které vyjížděly opravovat tramvaje na trati. Lítačka je také označení vozidla záchranné služby, lítačky jsou dveře a lítačka je i nespisovný název pro průjmové onemocnění.
Uprchlíkům z Iráku, kteří už přes týden bydlí v rekreačním středisku Okrouhlík u Jihlavy, dnes začaly kurzy češtiny. Desetičlennou skupinu tvoří dvě rodiny s čtyřmi dětmi, nejstaršímu chlapci je devět let. S češtinou se setkávají poprvé, podle učitelů ale mají velkou vůli se jazyk učit.
Zkouška z češtiny pro cizince bude zřejmě přísnější. Ministerstva školství a vnitra tak chtějí zabránit podvádění a korupci. Nařízení projedná vláda. Cizince by čekala těžší úroveň zkoušky, místo začátečnické úrovně A1 by měly být od roku 2018 testy na mírně pokročilé A2.
Tchaj-wan dělí od České republiky 9000 kilometrů. Přesto se i tam najde nemálo lidí, kteří se zajímají o dalekou zemi ve střední Evropě a její jazyk. Na univerzitě v Tchaj-peji navštěvuje kurzy češtiny a českých reálií na 150 studentů. Motivací pro ně není jen touha poznat exotickou zemi, ale třeba také české pivo.
Učit se češtinu jako cizí jazyk není úplně běžné. V Brazílii, která má dvacetkrát víc obyvatel než Česko a jejímž jazykem mluví ještě několik dalších zemí na světě, se přesto otevřel kurz češtiny a české kultury. Nabídka univerzity UFRGS v Porto Alegre zaujala 150 lidí.
Přechylování ženských příjmení je tradiční. A ohýbání slov je podstatou češtiny - namítají někteří jazykovědci. Jenže co když se žena rozhodne, že své jméno zkrátka přechylovat nebude? Dnes o tom odborníci znovu povedou živou diskusi, a to při akci Noc vědců a vědkyň.
Cizinci, kteří se pustí do studia českého jazyka, mají k dispozici nový web. Vytvořila ho Masarykova univerzita v Brně. Jen na její lékařské fakultě totiž studuje více než 500 cizinců. V současnosti navíc projekt získává nový rozměr – mohl by se zvládáním češtiny pomáhat i uprchlíkům.
Ministerstvo školství připravuje změny ve státních maturitách z češtiny. Letošní absolventy budou učitelé při ústní zkoušce hodnotit podle minutového manuálu. Od jara 2017 je pak čeká návrat k centrálnímu hodnocení slohů. Společnost učitelů českého jazyka a literatury proti změnám protestuje a sepisuje petici. Asociaci středoškolských češtinářů se naopak zamlouvají.
Výuka češtiny na Oxfordu je spojená hlavně s osobou doktora Jamese Naughtona, který katedru češtiny na slavné univerzitě založil. Po jeho smrti teď češtinu a českou literaturu učí dvě Češky. Navzdory jejich úsilí se nad pokračováním bohemistiky v Oxfordu dlouhodobě vznáší otazník. Alfou a omegou přitom není nezájem studentů, ale finance.
Část českých krajanů z východní Ukrajiny se chce přestěhovat zpět do vlasti. Mnozí už ale česky neumí, a proto v českých krajanských komunitách fungují učitelé, školy a česká centra. Jedno z nich je i v Čechohradu, v záporožské oblasti.
Sasko chce u hranic s Českem vybudovat síť dvojjazyčných školek s výukou českého jazyka. Takový je plán saského ministerstva kultury. Děti mají mít podle ministerstva možnost učit se jazyk a kulturu svých sousedů už od raného věku.
Čeština může otevírat brány do světa. Dětem ze 3. základní školy v ukrajinském Užhorodu určitě. Chodí totiž do školy, kterou postavili čeští architekti v době, kdy Zakarpatská Ukrajina patřila k Československu. Už 2 roky se tam jako druhý cizí jazyk učí vedle angličtiny nebo polštiny i čeština. Děti jinak mají vyučování v ruštině. Češtině se zatím žáci 5. a 6. třídy věnují 2 hodiny týdně.
České komunity v cizině se snaží o udržení českého jazyka ve svých zemích. Někde se jazyk postupně vytrácí, jinde se v češtině píší básně. Krajanská sdružení problematiku češtiny v cizině projednávala na konferenci v Národním muzeu v Praze.
150 studentů z celého světa přijelo do Česka naučit se český jazyk a poznat zdejší kulturu. Na Letní škole slovanských studií, kterou pořádá Ústav bohemistických studií filozofické fakulty, je budou učit přední odborníci z Karlovy univerzity. První lekce začaly studentům už dnes dopoledne.
Čeština dává občas pěkně zabrat i našincům. A co teprve cizinec, který nezná diakritiku, skloňování ani vyjmenovaná slova. Spolehlivým průvodcem češtinou pro zvídavé cizince je už 28 let Letní škola slovanských studií na olomoucké univerzitě. Čtyřtýdenní kurz začíná právě dnes. Česky se tu bude učit více než 80 cizinců z nejrůznějších koutů světa.
Českoněmecká divadelní skupina Čojč připravuje v Písku nové divadelní představení. Jmenuje se Es ist mir Buřt a týká se zdravého životního stylu. Skupina sdružuje mladé lidi ve věku od 15 do 24 let. Na přípravu nedělní premiéry jim zbývá už jenom pár dní.
Na skoro každé základní škole na Českolipsku se učí i romské děti. Ty mají často s učením problém. Přestože jsou mezi nimi i děti, které se doma připravují, výsledky často neodpovídají jejich snažení. Problémem je pro ně čeština a od toho se odvíjí i pochopení výkladu dalších předmětů.
Slovenské televizi hrozí finanční postih za odvysílání Večerníčku Hurvínkův rok, oblíbeného dřevěného hrdinu totiž nepředabovala do slovenštiny. Televizní rada teď bude jednat o tom, jak médium potrestat. Podle ní porušila televize zákon, který nařizuje vysílat pořady určené pro děti mladší 12 let pouze ve slovenštině.
Slovenská televize Joj zaplatí pokutu za češtinu v televizním vysílání. Slovenská Rada pro vysílání a retransmisi potrestala televizi za odvysílání pořadu o hubnutí s českým dabingem. Je to poprvé, co na Slovensku padla pokuta za český dabing na obrazovkách slovenských televizních stanic.
Pravidelně jezdí děti z nedalekého Německa do mateřské školy v Novém Boru na Českolipsku. Na oplátku zase české děti do německého Waltersdorfu. Důvodem nejsou jen výlety, ale především vzájemná výuka cizího jazyka. Německé děti se učí česky a opačně, české německy. Učí se bez notýsků, ale především bez toho, aby musely sedět a sledovat učitelku. Vzájemná spolupráce obou mateřinek vznikla před deseti lety.
