V noci na úterý napadlo v Karlovarském kraji až 20 centimetrů mokrého a těžkého sněhu. Ten láme stromy a větve. Kromě rozvodů elektřiny komplikují spadlé stromy i dopravu.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
„Po ruské invazi na Ukrajinu, kdy si všichni uvědomili, jak důležitá je naše energetická bezpečnost a nezávislost, se začalo dohánět to, co zde před tím bylo zanedbáno,“ říká náměstek Třešňák.
Kapacita jaderných elektráren by se mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.
„Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj náraz se zpožděním přijde až teď,“ říká Beneš.
Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Energetická firma ČEZ nyní nabídky vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. V úterý o tom informoval ČEZ.
„Současně je jasný signál pro všechny uchazeče v rámci probíhajícího tendru na výstavbu nových jaderných zdrojů, že povolovací proces je naplňován,“ uvedl generální ředitel ČEZ Beneš.
„Když pachatelé získají telefonní číslo, velmi pravděpodobně manipulativními technikami docílí svého,“ varuje Zuzana Pidrmanová z odboru prevence Policie ČR.
Jde o spor o technologii jaderného reaktoru. Westinghouse tvrdí, že se jedná o jeho duševní vlastnictví. Korejci tak mohou reaktory mimo USA a Koreu vyvézt pouze se souhlasem.
Sněmovní ústavně-právní výbor přerušil projednávání sporného vládního návrhu novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, známý jako Lex ČEZ 2.
Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
V lodích byly asi dvě miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 27 procentům loňské tuzemské spotřeby, uvedl ČEZ. Podle společnosti byl v dodávkách do terminálu vyloučen plyn z Ruska.
Asi 800 000 zákazníkům společnosti E.ON od října o šestnáct procent zlevní elektřina. Ceny plynu dodavatel letos snížil už dvakrát. Více tuzemských firem tak energie nabízí pod vládními stropy.
„Pokud by došlo ke zdražení regulovaných služeb, domácnosti budou platit stejně, jako platí s nyní nastaveným cenovým stropem,“ říká Jiří Matoušek z vedení společnosti Centropol.
Pražská energetika snižuje ceny elektřiny o 20 procent a o 30 procent zlevňuje plyn, což se dotkne většiny zákazníků. Nové ceny oznámila i skupina ČEZ. Ta zlevní ceníky od poloviny září.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
V konkrétním sporu mezi Greenpeace a ČEZ dal soud za pravdu ekologům. Vložené záběry jsou v kontrastu s původní atmosférou, zachycují například vytěžené doly nebo lidi zakryté bílou plachtou.
„Je nutné si uvědomit, že ptáci se při letu nedívají přímo před sebe. Ale když mají pocit, že mají před sebou volný prostor, tak sledují, jestli jim nehrozí nějaké nebezpečí kolem,“ říká ornitolog.
„Ceny se letos vrací k normálu a zisk proti loňsku tedy už tak neroste. To, co pak stojí za samotným poklesem čistého zisku ČEzu, tak to jsou zmíněné mimořádné daně a odvody,“ říká Jana Klímová.
Na výsledný zisk měly největší vliv vládou zavedené odvody z nadměrných tržeb výroby, které pro podnik dosud znamenaly náklady 11 miliard korun, a také nově zavedená daň z neočekávaných zisků.
„Mám dokumentaci od nějakých šedesátých let. Kapacita 300 lidí. Byl to kryt, který se nikdy nevyužil. Jsou tady toalety, umyvadla, máme tady vodní nádrže,“ ukazuje Mikulec.
Jde o dosud nejvyšší dividendu v historii firmy. O její výši rozhodla valná hromada společnosti v závěru června. Podle Kříže začne výplata dividendy právě od úterka.
ČEZ nabízí aktuálně smlouvy s klesající cenou na příští dva nebo tři roky. Řešení vysoko zafixovaných cen z doby energetické krize hledají podle dřívějších vyjádření i ostatní dodavatelé.
Ve Sněmovně začíná příští týden to, co se dá brutálním klišé nazvat jako horké politické léto. Na program jednání přichází konsolidační balíček, který obsahuje škrty i zvýšení některých daní.
„Na posouzení novely Legislativní radou vlády nebyl čas, protože pokud předkladatel na vládě něco navrhne a ta to schválí, tak už to rada nemá jak posoudit,“ vysvětluje Michal Šalomoun.